Potraviny ve světě už plošně zlevňují

Komentář Lukáše Kovandy

Čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu.

Ceny potravin ve světě v tomto měsíci podle všeho klesají, a to poprvé za více než dva roky. Hrozba globální potravinové krize je nejspíše zažehnána. K mnoha českým prodejcům, včetně řetězců, ovšem tato zpráva ani po několika měsících zjevně nedorazila, plyne z říjnových dat ČSÚ.

Ve světě ceny potravin v říjnu stoupaly meziročně pouze o 1,99 procenta, vyplývá z pravidelné měsíční statistiky Organizace spojených národů. Jedná se o nejmírnější meziroční nárůst cen potravin za celé období od srpna 2020 (viz graf níže).

Od ledna 2021 do července letošního roku přitom ceny potravin ve světě meziročně narůstaly soustavně, měsíc po měsíci, dvouciferným tempem. Zpomalení růstu na úroveň méně než dvou procent je tedy zásadní změnou předchozího trendu. A bude-li nynější trend pokračovat, velmi pravděpodobně se už v tomto měsíci dočkáme dokonce právě poklesu světových cen potravin. Čísla za listopad budou zveřejněna v prosinci.

Samozřejmě, z hlediska dlouhodobého vývoje jsou ceny potravin ve světě stále poměrně vysoko. Vždyť nyní v říjnu byly o takřka 36 procent nad průměrem let 2014 až 2016. Jenže ještě letos v květnu se pohybovaly o skoro 60 procent nad tímto průměrem.

I tak je už nyní možné říci, že vzhledem k popsanému vývoji lze jen těžko očekávat plošnější bouře a protesty kvůli drahým potravin, jaké pamatujeme z let 2007 a 2008. Tehdy opravdu drahé potraviny otřásaly řadou zemí, neboť lidé se masově bouřili ve více než padesáti státech světa, od Haiti po Bangladéš. Letos s výjimkou Srí Lanky k bouřím kvůli potravinové drahotě prakticky nedochází. A to ještě jsou potíže Srí Lanky širší než jen v oblasti zajištění dodávek potravin.

Klíčovým rozdílem oproti konci nultých let je nyní to, že poměrně stabilní zůstává cena rýže. Tehdejší protesty nebyly ani tak kvůli drahému chlebu jako spíše právě kvůli drahé rýži. V letech 2007 až 2008 ceny rýže strmě stoupaly, až nad úroveň 1000 dolarů za tunu. Letos zatím rýže stojí průměrně 414 dolarů za tunu, což je pod pěti- i desetiletým průměrem. Může za to několik let v řadě solidní sklizeň rýže a její celosvětově vysoké zásoby, které vytvářejí nárazník proti inflaci.

Hlavním důvodem současného poklesu cen potravin je ovšem inflace samotná. Nelepším lékem proti inflaci je totiž, jak známo, zase jen inflace samotná. Stranu poptávky vyšší ceny vedou k omezení nákupů, zatímco strnu nabídky motivují k navýšení produkce. Oboje vytváří tlak na zmírnění cenového růstu, a dokonce až na pokles cen. To přesně nyní pozorujeme v přímém přenosu. Jistě, pomáhá i to, že se v létě podařilo OSN a Turecku dojednat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o zajištění bezpečného černomořského koridoru pro vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin. Tato dohoda by nyní měla být prodloužena, což by ceny zemědělské produkce dále snížilo.

Oproti letům 2007 či 2008 pomáhá také to, že až na drobné výjimky se jednotlivé státy zatím letos neuchýlily k zemědělskému a potravinářskému ochranářství. Omezování vývozu zemědělských plodin bylo totiž před čtrnácti, resp. patnácti lety faktorem, který mocně přispěl k potravinovému nedostatku v řadě koutů světa. Od té doby se svět evidentně poučil, takže lze hovořit o dalším z triumfů volného obchodu.

Přes zmírňování inflace, ba dokonce přes zlevňování potravin ve světě si na odpovídající zlevnění potravin musí spotřebitelé v Česku ještě počkat. Potravináři a prodejci potravin, včetně řetězců, totiž do svých finálních cen teprve ještě plně promítnou nárůst cen energií a dalších vstupů. Část z nich se také bude snažit navýšit si dále marže a spoléhat se tudíž na to, že česká veřejnost zaznamená světový pokles cen potravin až se zpožděním, pokud vůbec.

Dobře patrné je to třeba z vývoje cen hovězího v Česku. Kilogram hovězího masa zadního bez kosti přestal v Česku zdražovat už letos v červnu. Tehdy se jeho cena dle ČSÚ zastavila na úrovni 199 korun. O ledna do června tak zdražil o skoro dvacet korun. Od zmíněného června pak zlevnil ze 199 na říjnových 192,80 Kč. Jenže tento pokles se týkal jen cen výrobních. Tedy cen, jaké si účtují sami zpracovatelé masa. Pokud se zaměříme na to, jaké ceny platí zákazník v obchodě, žádný pokles cen nenastává, naopak. V říjnu se tak kilogram hovězího masa zadního bez kosti prodával v obchodech celorepublikově průměrně za zhruba 286,20 Kč, tedy za letošní nejvyšší průměrnou měsíční cenu. Letos v lednu to bylo o více než 60 korun méně, totiž za 226,10 Kč. Takže zatímco letos v lednu byla cena v obchodech o zhruba 28 procent vyšší než výrobní cena, kterou si účtují zpracovatelé masa, nyní v říjnu už byla cena v obchodech o zhruba 49 procent vyšší.

Podobný vývoj lze vysledovat také třeba o mléka, másla nebo vajec.

Lidé by si při nákupech v obchodech tedy měli dát pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu. Doba globální potravinové drahoty, na níž se prodejci stále odvolávají, totiž již vlastně minula.

V důsledku dopadu rakety v Polsku oslabuje zlotý, zlevňují akcie i ropa

Ropovodem Družba přitom nyní ropa stále neteče.

Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny.

Zlotý se dnes ocitá pod výprodejním tlakem, jenž způsobuje jeho oslabování, z důvodu incidentu, při němž jedna z raket odpálená mimo polské území včera večer dopadla již Polsku, blízko hranic s Ukrajinou, a připravila o život dva muže z řad civilistů. Polská měna dnes ovšem zmírnila své ztráty poté, co brzy ráno středoevropského času americký prezident Joe Biden uvedl, že daná raketa pravděpodobně nebyla odpálena z ruského území. Tuto informaci si trhy interpretují tak, že v důsledku incidentu zřejmě nedojde k přelomovému vystupňování probíhajícího konfliktu.

Vystupňování konfliktu, například v podobě vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou nebo částí jejího území, zintenzivnění dodávek západních zbraní Kyjevu, případně dokonce zapojení sil NATO do konfliktu, by omezilo rizikový apetýt trhů a zvýšilo by atraktivitu – a cenu – bezpečných aktiv typu amerického dolaru. Naopak rizikovější aktiva by ztrácela. Výprodej by tak postihl zejména právě polský zlotý, neboť na polském území k incidentu došlo, ale pod oslabujícím tlakem by se ocitla třeba i česká koruna.

V důsledku zmíněného incidentu oslabily také akcie ve světě a poklesla cena ropy. To proto, že obecně celosvětově narůstá geopolitické riziko, ačkoli může jít jen o jeho přechodný vzestup. Podle amerických představitelů, které ve zprávě z dnešního časného rána cituje agentura AP, byla daná raketa odpálena ukrajinskými silami, aby zneškodnila útočící ruskou střelu.

Ropa včera večer, ještě před zmíněným incidentem, citelně zdražovala kvůli jinému důsledku mohutného úderu ruských vojsk na Ukrajinu.

Došlo totiž k přerušení dodávek ropy ropovodem Družba z Ruska do zemí EU, včetně Česka. Důvodem přerušení je zasažení související infrastruktury na ukrajinském území. Ukrajina, včetně metropole Kyjeva, se včera stala terčem raketových úderů ruských vojsk, nejrazantnějších a nejplošnějších od únorového začátku invaze.

V důsledku těchto úderů přišlo o dodávky elektřiny zhruba sedm milionů ukrajinských domácností. Poškodily také trafostanici, která zajišťuje elektrický proud ropovodu Družba. V důsledku výpadku dodávek elektřiny je právě zastaven tok Družbou. Maďarská petrochemická společnost MOL ale ujišťuje, že má dostatek záložních kapacit, aby nedošlo k ohrožení dodávek ropy a ropných produktů v celé středoevropském regionu. MOL patří k největším prodejcům pohonných hmot v ČR. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes ráno uvedl, že provoz Družby by se měl již brzy obnovit.

Než se ropovod vrátí do provozu, zůstávají přerušeny dodávky ropy do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Do ČR zhruba polovina veškeré ropy proudí právě Družbou, resp. její jižní větví. Pokud by došlo k trvalejšímu výpadku dodávek Družbou, budou v EU zvláště zasaženy kromě rafinérií tří jmenovaných zemí ještě ty německé a polské. Tato zařízení totiž stále zpracovávají ruskou ropu Ural, která přitéká právě Družbou.

Maďarský MOL a polský petrochemický podnik Orlen by v případě trvalejšího výpadku dodávek patřily v EU mezi zvláště poškozené společnosti. Orlen je jediným provozovatelem rafinérií v Česku, které ovládá skrze jím vlastněný podnik Unipetrol. Orlen je největším provozovatelem čerpacích stanic v Česku, které provozuje převážně pod značkou Benzina. (16.11.2022)