Povede zdražení námořní dopravy k nové „inflační“ vlně?

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Začátek nového roku je opět ve znamení geopolitického napětí na Blízkém východě. Největší světová námořní skupina Mediterranean Shipping Company (MSC) již oznámila, že kvůli zvýšené hrozbě útoků odklání své lodě od Rudého moře. Rozhodnutí přichází po útocích Íránem podporovaných húthijských povstalců v Jemenu. Jejich cílem jsou prý lodě směřující do Izraele.  Tento neblahý vývoj může mít významný dopad na světovou ekonomiku nejen prostřednictvím cen ropy. Pokud by ale např. došlo k narušení Hormuzského průlivu na více než měsíc, ceny by u této komodity vzrostly podle analýzy investiční banky Goldman Sachs až o 20 %. Nicméně jak jsem psal, nejde jen o ceny „černého zlata“.

Náklady na námořní dopravu hrají významnou roli v celé řadě odvětví, globalizované výrobní řetězce jsou po pandemii COVID 19 totiž nadále velmi křehké. Zhoršování bezpečnostní situace v Rudém moři přitom již setrvale zdražuje námořní dopravu. Světový barometr tzv. „World Container Index“, který mapuje vývoj ceny tohoto typu dopravy, přitom roste již několik týdnů. Tento index se od začátku prosince minulého roku zvýšil o 61 % na 2 670 USD za kontejner a vykazuje výraznější růst poprvé od roku 2022.

Nezbývá než doufat, že současná situace v rozumném časovém horizontu odezní. Pokud by růst cen námořní dopravy pokračoval, došlo by k postupnému přenesení narůstajících nákladů na zákazníky ze strany firem, což by znatelně prodražilo zboží a nastartovalo novou fázi inflace. V posledních měsících se přitom globální ekonomika začala připravovat na možnou vlnu snižování úrokových sazeb a nový nabídkový šok by jistě v tomto ohledu mohl značně zamíchat kartami bankéřů. Podle aktuálních dat společnosti Bloomberg finanční trhy očekávají pokles úrokových sazeb v USA až o 125 bazických bodů v následujících 12 měsících. Výraznější narušení tohoto trendu by tak mohlo ohrozit stále značně křehký ekonomický vývoj ve světě. (9.1.2024)