Pozdní jarní mrazy jsou postrachem lesů, dokládá výzkum

Léto je na dosah, i tak rtuť teploměru občas klesne pod nulu. V Evropě a Asii jsou podobné situace rok od roku častější. Jediný pozdní mrazík přitom dokáže nedozírně poškodit lesy mírného pásma a tajgy. Dokazují to výsledky mezinárodního výzkumu, který analyzoval vrozené strategie odolnosti dřevin v souvislosti s výskytem pozdních jarních mrazů v posledních téměř šedesáti letech. Na studii publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS se podíleli i výzkumníci z Akademie věd ČR.

Zatímco stromy ve východní části Severní Ameriky pozdní jarní mráz nerozhodí, listnáče v Evropě a Asii může téměř zdevastovat. Jak je to možné? Na východě severoamerického kontinentu jsou propady teploty pod nulu i na sklonku jara běžné. A proto mají tamní druhy dřevin tzv. pozdě rašící listy. Pro jejich evropské a asijské kolegy jsou však tyto opožděné mrazíky novinkou posledních let, a tak podobně výhodnou vlastnost nemají.

Obr. Pozdní jarní mrazy jsou v Evropě a v Asii v posledních letech stále častější.

Vzhledem k těmto vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci v nové studii odhadují, že se bude poškození mrazem zvyšovat u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu. Nárůst tohoto druhu poškození v lesích severoamerických by však měl být pouze desetiprocentní.

Jediný mrazík důvodem miliardových ztrát

Do unikátního výzkumu se zapojilo čtyřiapadesát vědeckých institucí z celého světa včetně odborníků z Česka. Zaměřili se na výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a zkoumali strategii odolnosti dřevin vůči těmto teplotním výkyvům ve snaze zjistit, jak se klimatické změny podepíší na zranitelnosti lesů. Soustředili se zejména na prostorové mapování vlastností rostlin a jejich vzájemné působení s pozdním jarním mrazem.

„Práce ukazuje, že pozdní jarní mrazy jsou v některých částech světa stále frekventovanější, a že v těchto oblastech dnes roste mnoho druhů stromů, které tomu nejsou přizpůsobené,“ říká ekolog Tom Fayle z Biologického centra AV ČR, který se podílel na sběru a analýzách dat použitých ve studii.

Teploty pod nulou na konci jara přitom patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Způsobují totiž poškození tkání rostlin, které ovlivňuje jejich růst i konkurenceschopnost.

 „Mrazem jsou nejvíce ohrožené ranně rašící listy. V Severní Americe a Evropě způsobuje poškození stromů a plodin zapříčiněné pozdním mrazem vyšší ekonomické ztráty v zemědělství než jakákoli jiná rizika spojená s podnebím,“ vysvětluje Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

V roce 2017 tak podle něj jediný propad teploty pod nulu ke konci jara přinesl Evropě ztráty přesahující tři miliardy eur, z toho bylo pouze osmnáct procent pojištěno. Výsledky studie by mohly do budoucna pomoci lesníkům, zemědělcům a krajinářům vyvarovat se podobným situacím.

Lví podíl projektu CzechTerra

Vědci v rámci výzkumu vycházeli z údajů o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí, které pocházejí z patnácti stovek druhů dřevin. „Jsem velmi rád, že k této zajímavé studii mohly přispět naše cenné údaje Inventarizace krajiny CzechTerra,“ uvádí Emil Cienciala za IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a Ústav výzkumu globální změny AV ČR ‒ CzechGlobe.

Vědci vycházeli z údajů o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí pocházejících z 1500 druhů dřevin.

Projekt CzechTerra je příkladem spolupráce ústavů IFER a CzechGlobe iniciované již před dvanácti lety. „Tyto údaje zahrnují přes jedenáct set navštívených ploch rozesetých po celé republice a přes pětatřicet tisíc individuálně změřených stromů. Samotný sběr a kompilace vstupních dat představují pro tuto studii nedocenitelnou hodnotu,“ uzavírá vědec.

Její výsledky nyní publikoval jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů PNAS v článku s názvem Late-spring frost risk between 1959 and 2017 decreased in North America but increased in Europe and Asia. (12.6.2020)