CzechIndustry > Pozitivní dopady pandemie? Češi lépe pracují s penězi. Více odkládají a upadá popularita stavebek a spořáků
Pozitivní dopady pandemie? Češi lépe pracují s penězi. Více odkládají a upadá popularita stavebek a spořáků
Před začátkem globální pandemie v lednu 2020 měli Češi peníze hlavně na spořicích účtech a ve stavebním spoření a více než tisícikorunu měsíčně odkládalo 42 procent Čechů. Na počátku letošního roku více než tisíc korun odkládá 51 procent dotazovaných a popularita tradičních spořicích nástrojů klesá. Ještě před dvěma roky byly spořicí a běžné účty místem, kde mělo nejvíce svých finančních prostředků 39 procent Čechů, dnes to je 30 procent; ve stavebním spoření pak úspory v roce 2020 drželo 23 procent lidí, dnes 17 procent. Hlavní motivací začít lépe investovat je potřeba zajistit se na důchod – to uvádí 32 procent dotazovaných. Letošní průzkum pro Fondee zpracovala na reprezentativním vzorku pěti set Čechů agentura IPSOS. Průzkum provedlo Fondee v lednu 2020, agentura PerfectCrowd oslovila tisíc respondentů.
„Nejistota způsobená pandemií a zvyšující se inflace na jedné straně a sílící debata o nutnosti investovat na straně druhé opravdu mění návyky, které máme s penězi a investováním spojené. Ačkoli zdaleka se u nás ještě neinvestuje jako na Západě, máme radost z měnícího se trendu, na který naše průzkumy ukazují. Osobně mě potěšil ještě jeden ukazatel: fakt, že Čechům zůstává na účtech víc peněz pro nenadálé výdaje,“ komentuje výsledky dvou srovnávacích průzkumů Honza Hlavsa, zakladatel a CEO investiční platformy Fondee. Tu Honza s manželkou Evou spustil před dvěma lety s vizí přinést do Česka a časem do celé střední Evropy západní styl investování.
Důchod, děti, peníze navíc a nakonec i inflace
Aktuální data ukazují, že nejčastější motivací k investování je snaha zajistit se na důchod, jako hlavní důvod to uvedla třetina (32 procent) Čechů. „Dlouhodobě v našich průzkumech sledujeme, že lidé nemají důvěru ve stát, jenom 13 procent dotazovaných věří, že se o ně stát na stará kolena postará,“ doplňuje Hlavsa. Nedůvěru ve státní důchody přiznávají téměř tři čtvrtiny respondentů (24 procent rozhodně nevěří, 38 procent spíše ne).
K investování následně lidi vedou také další faktory. Druhou nejčastěji zmiňovanou motivací je spoření pro děti (29 procent), každý čtvrtý (26 procent) respondent pak během posledních let ušetřil peníze navíc a chtěl je chytře využít. Mezi další důvody patří inflace (23 procent) a fakt, že začali investovat přátelé a známí (12 procent).
Lidem zbývá větší finanční rezerva. Investice brzdí neznalost a rizikovost
Z výzkumu rovněž vyplývá, že se zlepšuje situace Čechů v tom, kolik peněz jim po zaplacení všech výdajů každý měsíc zbude. Počet lidí, kteří měsíčně ušetří víc než pět tisíc, se oproti roku 2020 zvedl o pět procentních bodů na 49 procent respondentů.
Ruku v ruce s tímto trendem se zvyšují i částky, které si lidé odkládají na důchod. Méně než pětistovku dává 20 procent lidí (v lednu 2020 to bylo 28 procent), mezi pěti sty a tisícem to je 29 procent (předloni 30 procent); nejčastěji lidé na penzi odkládají mezi jedním a dvěma tisíci, činí tak 35 procent (předloni 31 procent). A 13 procent (předloni 8 procent) si dává stranou dva až čtyři tisíce korun.
Stále však zůstává hodně těch, kteří se do investování nepouštějí, ukazují data. Pro třetinu z nich je brzdou fakt, že investicím nedostatečně rozumějí, 23 procent uvádí, že investování je pro ně příliš rizikové. I proto se Fondee rozhodlo spustit vzdělávací kampaň www.procinvestovat.cz. Lidé se na těchto stránkách dozvědí, jak inflace užírá hodnotu peněz, nebo jaké by dnes, po deseti letech investování, mohli mít výnosy. (16.3.2022)