Práce budoucnosti: Polovodiče. Trhy rostou, šéfů ubývá

Do konce příštího roku bude v průmyslu polovodičů zapotřebí dalších 1,3 milionu odborníků, z toho milion pracovníků v USA, 200 tisíc inženýrů v Asii bez Číny a 100 tisíc inženýrů v Evropě. K tomu bude potřeba najít 100 tisíc vedoucích pracovníků. Polovodiče jsou ohromnou příležitostí zaměstnání v nejbližší budoucnosti.

Výhledy polovodičového průmyslu jsou nadmíru perspektivní: pětina šéfů firem z oboru očekává v nejbližších čtyřech letech stálý růst poptávky. Globální obrat dosáhl v prvním kvartále letošního roku 140 miliard USD (přes tři biliony korun), což znamená 15% meziroční nárůst. Další nárůst 13 % se očekává letos. Tento rozvoj mají na svědomí pokroky v umělé inteligenci, rostoucí poptávka po spotřebitelské elektronice, rozvoj 5G sítí, šíření internetu věcí (IoT) a inovace v automobilovém průmyslu. Z druhé strany snaha o úsporu energií tlačí nahoru poptávku po efektivnějších polovodičových technologiích.

„Masivní nábor pracovníků v polovodičích bude vyžadovat nástup asi 100 tisíc vedoucích a 10 tisíc vrcholových manažerů. Ti ovšem v polovodičích nyní nejsou, budeme je muset najít někde mimo obor,“ říká Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů. Přitom již nyní je zkušených manažerů nedostatek a konkurence roste.

Mění se i typický profil potenciálního manažera v polovodičích: není již zapotřebí tolik detailních technických znalostí jako spíše schopností, jak šéfovat technikům. „To právě otvírá nové možnosti lídrům mimo polovodiče, kteří mohou do oboru přinést novou perspektivu,“ dodává Jozef Papp.

Evropská unie považuje polovodiče za klíčový obor. Od září 2023 platí směrnice European Chips Act, jejímž cílem je zdvojnásobit podíl EU na světovém trhu s polovodiči na 20 % do roku 2030, investovat se má 43 bilionů EUR. To je ovšem stále velmi daleko za výkonem asijských firem, jihokorejských, japonských a především tchajvanské TSMC, která je největším výrobcem procesorů na světě. Podporu do polovodičů směřuje i Británie (1 miliarda liber v příštích 10 letech a k tomu 200 milionů do konce příštího roku na infrastrukturu a výzkum). Lídrem v designu a výzkumu však nadále zůstávají Spojené státy (především Intel a AMD). Americký zákon Chips and Science Act, přijatý v roce 2022, nasměroval do rozvoje polovodičů 53 miliard USD.

„To vypadá jako ideální stav, průmyslová pohádka, ale jeden obrovský problém firmy čeká: kdo je bude řídit?“ ptá se Jozef Papp. „Již nyní je na trhu obrovský nedostatek řídících kádrů.“

Důvody jsou mnohé. Paradoxně klesá počet studentů elektrického inženýrství a informatiky, což jsou pro polovodiče dva stěžejní obory. Například v Německu poklesl počet studentů technických a matematických oborů o 6,5 % mezi roky 2020 a 2021. A to se v Německu bavíme o zhruba 80 tisících studentech elektrického inženýrství a 230 tisících studentech informatiky. V Irsku tento obor nestuduje ani tisícovka lidí a v Itálii magisterský cyklus studuje něco přes pět set osob, v USA udělili v roce 2018 pouze asi 14 tisíc bakalářských titulů.

„Tím se nám nabídka možných budoucích lídrů značně scvrkává, řešení nebude jednoduché,“ tvrdí Jozef Papp. A dlouho toto řešení odkládat nelze, protože třetina zaměstnanců v polovodičích v USA je starší 55 let, v EU je těsně před důchodem asi pětina odborníků. Němci1 odhadují, že do deseti let odejde na odpočinek třetina kádrů.

Rychlý rozvoj polovodičů také vyžaduje nové znalosti, především v umělé inteligenci a ve vývoji softwaru. Již před dvěma lety v Evropě poptávka po znalostech v oboru AI přitom předběhla poptávku po znalostech v systémové architektuře. Velká poptávka je po inženýrech specializovaných na software pro elektroniku.výroba polovodičů, nedostatek zaměstnanců

Polovodičový průmysl bojuje o talenty mezi sebou, ale především s jinými obory, přes 90 procent šéfů technologických firem zmiňuje problémy s náborem, který bude ještě narůstat. Podle některých výzkumů je totiž obor natolik náročný, že roste počet zaměstnanců, kteří si chtějí najít jinou práci (ze 40 % v roce 2022 na 53 % letos)2. Důvodem je především omezená možnost postupu a nízká flexibilita práce. Vzhledem k tomu, že výroba polovodičů je seskupena do několika center (Tchaj-wan, Čína, Jižní Korea a USA), bude obtížné přetahovat talenty napříč tak vzdálenými regiony.

„Bude nesmírně obtížné a dlouhodobé tento problém vyřešit,“ tvrdí Jozef Papp. Vše začíná u struktury vzdělávacího systému a (ne)končí u toho, jak danou značku vnímají zaměstnanci, stávající nebo potenciální (employer branding). Podle Pappa bude nutné zapojit vícero řešení, od nabídky globálních pozic (zaměstnanec pracuje na různých místech světa dle potřeb), přes přijímání zaměstnanců a odborníků z příbuzných oborů až po určitou volnost v najímání manažerů. Bude nutné opustit tabulky a neřídit se seznamy potřebných znalostí, ale hledat lídry, kteří udělají svou práci, než aby jen splňovali formální předpoklady. „A samozřejmě schopnost stávající zaměstnance udržet bude čím dál důležitější,“ dodává Jozef Papp. (26.10.2024)