Práce učitele je stresová. Českému školství chybí systém, jak tomu čelit

Českému školství chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže. Její zvládání je přitom podmínkou k tomu, aby se učitelé byli schopni účinně bránit tlakům, které jsou na ně ve škole vyvíjeny a nepodléhali syndromu vyhoření. Dlouhodobě se však ukazuje, že školy nejsou na takovouto podporu připravené a nechávají na učitelích samotných, aby se naučili psychické zátěži čelit. Někteří učitelé na sobě systematicky pracují, jiní, zejména starší ročníky, obor opouštějí. To se projevilo i v době pandemie, která přinesla velké změny ve formě výuky, říká Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). 

Statistiky ukazují, že počty učitelů konstantně klesají. Částečně je to dáno tím, že je velká část učitelů na konci své profesní dráhy a nedochází k přirozené generační obměně. Například více než 50 % středoškolských učitelů je starších padesáti let. „Covidová doba byla pro učitele zatěžkávací zkouškou. Velká pracovní zátěž, se kterou se učitelé museli v době covidu vypořádat, vedla k poklesu jejich pracovní schopnosti. A tím pádem mohla vést i k rozhodnutí předčasně opustit učitelskou profesi či odejít do důchodu,“ uvedl Hlaďo.

České školství prošlo s covidem obrovskou a neočekávanou změnou. Ze dne na den museli učitelé přejít k distanční výuce. To s sebou neslo nejenom změnu ve způsobu výuky, ale i potřebu naučit se ovládat technologie, se kterými do té doby učitelé běžně nepracovali. „Průzkumy u učitelů ukázaly, že distanční výukou učitelé trávili více času než běžným vyučováním. Narostl jim zejména objem přípravy a komunikace se žáky a rodiči. Stres vedl k psychickému a fyzickému vyčerpání zejména u starších učitelů. Po návratu žáků do lavic nesmíme zapomínat ani na strach starších učitelů z nákazy covidem. Někteří se proto rozhodli svoji práci opustit,“ uvedl vědec SYRI.

Stres a učitelské vyhoření, které je jeho důsledkem, jsou velice rizikové jevy, protože se promítají nejen do kvality výuky, ale i do celkového vztahu učitele k žákům. Dostatečná není v českém prostředí ani příprava budoucích učitelů. „Je spíše výjimkou, že jsou studenti učitelství seznamováni s psychologií zdraví a psychohygienou. Zde je stále velký potenciál pro změny,“ říká Hlaďo. Podle vědce jsou učitelé, kteří sami se zátěží pracovat umí. Jiní si potřebu pracovat na svém duševním zdraví uvědomí až v okamžiku, kdy se u nich začne projevovat syndrom vyhoření. Tedy v okamžiku, kdy začnou pociťovat pracovní únavu, nejsou schopni efektivně pracovat, k učitelské práci cítí apatii až averzi. Vědci SYRI se nyní zaměří právě na mapování toho, jak se pracovního zdraví učitelů promítá do podmínek učení žáků a jejich vzdělávacích výsledků.

Jak problému čelit?

Podle Hlaďa by měli učitelé od vedení školy získat podporu při rozvíjení dovedností jako je zvládání konfliktních a stresových situací, self-management či time-management. Ředitelé by měli v neposlední řadě také podporovat work-life balance učitelů, aby měli dostatek času na odpočinek, na svoji rodinu, rozvíjení zájmů. „Celkově tedy můžeme říci, že by škola měla podporovat pracovní schopnost učitelů. Nejde pouze o to, aby učitel uměl dobře učit, ale aby měl dostatečnou duševní a fyzickou kapacitu vypořádat se s každodenními pracovními nároky učitelské profese. Kromě poskytování dostatečného volna a vytváření příležitostí ke vzdělávání a osobnostnímu rozvoji mohou školy svým učitelům poskytnout například služby kouče či supervizora. Obojí by mohlo být pracovní náplní školních psychologů,“ uvedl vědec SYRI. 

Vědci školám doporučují pravidelně monitorovat úroveň pracovní schopnosti učitelů a míru syndromu vyhoření. Nástroje na tento postup existují. „Vedení škol by mělo na každého učitele nahlížet jako na individuum a pracovní požadavky by měly být přizpůsobeny možnostem každého učitele. Jiné potřeby mají nastupující učitelé, jiné zkušení učitelé v produktivním věku či učitelé na sklonku své kariéry. Z toho je patrné, že podpora by měla mířit nejenom na starší učitele, ale na všechny věkové kategorie učitelů,“ uvedl Hlaďo s tím, že vhodná jsou také opatření pro podporu work-life balance na pracovišti.

Konkrétní tipy, jak podporovat pracovní schopnost učitelů, udržovat jejich duševní pohodu a předcházet syndromu vyhoření vědci vypsali na webu vitalniucitel.cz. Souhrnně platí, že vitální učitel je ten, který je schopen úspěšně vykonávat svoji práci, zvládat pracovní změny, udržovat si duševní pohodu, plánovat své profesní cíle a pracovat na jejich naplňování. A při tom všem mít ze své práce radost a pocit užitečnosti.

O SYRI

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) vznikl 1. června 2022. Pod jednou střechou sdruží cca 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zkoumat bude následujících 9 oblastí: (1) Komunikace, riziko a nejistota; (2) Právo a vládnutí; (3) Systémy resilience; (4) Socioekonomické nerovnosti; (5) Polarizace a populismus; (6) Efektivita zdravotního systému; (7) Vzdělávání; (8) Ekonomické dopady; (9) Trh práce. Ve všech těchto oblastech zapojení výzkumníci dlouhodobě rozvíjejí své výzkumné aktivity, avšak projekt SYRI je prvním, který je zaměřen na nová systémová rizika vztažená ke zdravotním a jiných celospolečenským ohrožením typu pandemií. (31.8.2022)