Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a pomoci tak pěstitelům se stabilizací sklizní.
K projektu na podporu pěstování českého sladovnického ječmene zahájil Prazdroj kampaň, kterou připravila agentura Svengali Communications. Cílem je upozornit na důležitost ječmene pro české pivo. „Bez kvalitního ječmene by nebyl slad a tím pádem ani české pivo. Stvořili jsme slaměného superhrdinu, se kterým se lidé potkají v běžném životě i v digitálu. A spolu s ním budou moci dát najevo, že jim na českém pivu záleží,“ říká mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Ochránce sladovnického ječmene novodobý hrdina JEČ-MAN vyrobený ze slámy, již zahájil svou misi a lidé se s ním setkají během února. JEČ-MAN v životní velikosti se v těchto dnech objevil na čtyřech desítkách míst v Česku. „Spolu s námi bude na důležitost ječmene pro české pivo upozorňovat i pětice osobností. Ti vyslyšeli naši výzvu a ´oblékli´ každého JEČ-MANA do trika s „ječmenným“ designem, který sami navrhli. Vzniklo tak pět unikátních grafik,“ říká Marek Pražák ze Svengali Communications. Autory grafik jsou designér Maxim Velčovský, herečka Kristýna Leichtová, zpěvačka Jitka Boho, herec Marek Adamczyk a grafička Renáta Tšponová. Slaměné hrdiny mohou lidé potkat zejména v hospodách a restauracích celkem ve 21 městech.
Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. „Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.
Zásadní plodina nejen pro pivo
Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Na Statcích ČZU v Červeném Újezdě se pěstují jarní ječmen, řepku, pšenici a hrách na celkové ploše 53 hektarů. Na farmě Rolana skupiny JTZE u Hradce Králové kromě ječmene pěstují řepku, pšenici a cukrovou řepu na celkové ploše 89 hektarů. V podniku Eurofarms skupiny JTZE u Jihlavy v rámci projektu pěstují ječmen, pšenici, řepku a mák na celkové ploše téměř 75 hektarů.
Využívají se postupy regenerativního zemědělství. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. S půdou zacházíme velmi šetrně, nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.
Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. V blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník.
Na polích zapojených do projektu je uplatňován stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy. „V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.
Pět let měření
Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku s co největší diverzitou podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele. Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let a v jeho průběhu budou vědci srovnávat data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy, ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě budou analyzovat v Laboratoři Postoloprty.
„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A budeme vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Při vyhodnocování projektu budou vědci klást důraz nejen na výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.
Historie pěstování ječmene
Ječmen patří mezi nejstarší zemědělské plodiny, do Evropy se dostal asi 7000–4000 př.n.l. pravděpodobně z oblasti mezi Egyptem a Iránem. Do Čech byl údajně poprvé přinesen Kelty. Ječmen je ve srovnání podle osevní plochy čtvrtou nejrozšířenější zemědělskou plodinou na světě po pšenici, rýži a kukuřici. Každoročně se ve světě sklidí kolem 150 milionů tun ječmene. Význam kvality ječmene pro výrobu piva popsal již Tadeáš z Hájku v roce 1585. Na výrobu piva se používá ječmen – červené pivo nebo pšenice – bílé pivo. Na půllitr českého ležáku je zapotřebí 2200-2500 zrn ječmene, tj. cca 120 klasů. Z 1 m2 ječmene se vyrobí asi 8 piv.
Prazdroj a ječmen
Prazdroj sladovnický ječmen nedováží ze zahraničí, využívá ječmen od 140 farmářů a zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí zhruba 150 000 tun, což představuje plochu zhruba 30 000 hektarů. Je na českém trhu druhým největším odběratelem sladovnického ječmene a největším odběratelem odrůd ječmene schválených pro výrobky s CHZO České pivo.
Ječmen v hospodách
Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem JEČ-MAN, na které byl použit slad z polí, na kterých projekt probíhá. Pivo má 6,3% alkoholu a hořkost 32 IBU, barva 16 EBC. Pivo Bock vzniklo ve 14. století v Einbecku v Dolním Sasku, v 17. století se stalo populárním v Mnichově. „Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen je hrdinou a nepostradatelnou surovinou pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock, který je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má JEČ-MAN příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo, které se krásně hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.
Jaromír Hampl
Foto: Plzeňský Prazdroj, J. Hampl
