Pražská burza je letos čtvrtou nejvýkonnější v rámci EU

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Nahoru ji táhnou akcie bank, které přes rostoucí ziskovost nezaplatí prakticky žádnou mimořádnou daň
Hlavní ukazatel pražské burzy, index PX, letos od začátku roku až dosud zhodnotil o 24,6 procenta. Po přepočtu do eur se jedná o zhodnocení o 22,3 procenta, vyplývá dále z údajů agentury Bloomberg. Koruna totiž během letoška vůči euru oslabila, o zhruba půldruhého procenta.
V eurovém vyjádření je i tak letos pražský parket čtvrtý nejvýkonnější v rámci zemí EU. Vyššího výkonu v přepočtu do eur dosáhly v rámci zemí EU už jen kyperská burza (její hlavní ukazatel zhodnotil o 56,3 procenta) a dále pak burzy slovinská (o 32,2 procenta) a chorvatská (o 27,8 procenta) (viz níže tabulku Bloombergu třiceti světově nevýkonnějších burzovních ukazatelů letošního roku).
Pražskou burzu letos táhly nahoru hlavně bankovní tituly, Erste Bank, Moneta a Komerční banka. Přidaly letos po řadě 74,8 procenta, 48,9 procenta a 29,5 procenta.
Tuzemským bankám letos roste ziskovost o zhruba desetinu, což má pozitivní dopad na výkonnost jejich akcií. Banky těží z obecného poklesu úrokových sazeb. Nemusí již tolik vyplácet na úrocích na vkladech. Navíc dochází k určitému oživení hypotéčního trhu. I když již banky inkasují méně za své úložky u České národní banky, opět kvůli obecnému poklesu úrokových sazeb, mají vyšší příjem z poplatků a provizí z investičních produktů, do nichž klientela nyní přesouvá své prostředky z vkladů. Banky se navíc jako loni prakticky vyhnou odvodům spojeným s mimořádnou daní z nadměrných zisků.
Z jedenácti titulů, které jsou do výpočtu výkonu indexu PX zahrnovány, letos ztratily pouze dva, a sice skupina Photon Energy, zaměřující se na solární energetiku, a výrobce bezpilotních letounů Primoco. Odepsaly 48,2, resp. 9,5 procenta. Jejich podíl na indexu PX je však zanedbatelný, do jednoho procenta, takže jejich pokles výkonnost pražské burzy jako celku příliš neoslabil.
Rusko se letos vrátilo na pozici největšího dovozce ropy a zemního plynu do Česka
ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun, za více než z kterékoli jiné země včetně z loni vedoucího Norska 
Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun. Druhé Norsko zajistilo Česku celkově zhruba 2,2 miliony tun ropy a zejména zemního plynu, a sice v celkové hodnotě 42,1 miliardy korun.
Třetí pak skončil Ázerbájdžán, který do Česka letos v uvedeném období dovezl takřka 2,2 milionu tun ropy za 33,3 miliardy korun. Posledním z významnějších dovozců fosilních paliv do ČR je čtvrtý Kazachstán, jenž letos Česku zajistil 0,85 milionu tun ropy za 12,6 miliardy korun. Údaje vyplývají ze statistiky ČSÚ (viz níže).
Loni od ledna do října Rusko dovezlo do Česka necelé čtyři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 43 miliard korun. Druhé Norsko loni od ledna do října zajistilo Česku plyn v objemu v přepočtu 3,7 milionu tun, a to v hodnotě 65,7 miliardy korun. Třetí Ázerbájdžán do Česka přepravil 1,6 milionu tun ropy za 23,9 miliardy korun a čtvrtý Kazachstán pak bezmála 0,5 milionu tun téže suroviny za 7,1 miliardy korun.
Rusko se tak letos vrátilo na první pozici v žebříčku zemí, které Česku zajišťují uvedená fosilní paliva v největší hodnotě. Až do roku 2022 včetně Ruská federace tomuto žebříčku vévodila, loni však přepustila první místo Norsku, aby se letos vrátila do čela, byť s citelně menším náskokem, než tomu bylo do zmíněného roku 2022.
Důvod návratu Ruska na první pozici v žebříčku dodavatelů ropy a zemního plynu České republice tkví zejména v tom, že zatímco se Česku daří diverzifikovat dodavatele ropy a snižovat její dovoz z Ruska, dochází letos k výraznému navýšení dovozu ruského zemního plynu, od ledna do října meziročně o více než 500 procent.
I díky zvýšenému odběru ruského plynu Českou republikou se letos Gazpromu, ruskému plynárenskému gigantu v rukou Kremlu, daří navyšovat objem svého vývozu do Evropy. Ten letos podle výpočtu agentury Bloomberg narůstá meziročně o třináct procent.  Gazpromu se přitom současně daří upevňovat svoji pozici na čínském trhu, kde letos od ledna do listopadu zaznamenal dle Bloombergu o zhruba 40 procent vyšší objem odběru potrubně dodávaného plynu než loni.
Dodávky Gazpromu do Číny tak letos podle všeho překonají potrubní dodávky do Evropy, která byla dosud jeho největším odbytištěm. Evropský odbyt se se přitom měl v příštím roce snížit, poněvadž Ukrajina už nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území. Gazprom tímto tranzitem v současnosti zajišťuje dodávky zhruba poloviny celkového objemu plynu vyváženého do Evropy.
Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním?
Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by dávno neexistovali
Santa Claus řídí nesmírně ztrátový podnik. Jen ve Spojených státech každoročně „propálí“ zhruba dva roční rozpočty České republiky. Proporčně srovnatelných ztrát ostatně dosahuje i tuzemský Ježíšek z toho samého podniku. Přesto se tahle firma, Vánoce, s. r. o., stále drží v byznyse. Ba co více, výborně prosperuje. A každoročně dokonce pořádně hýbe makroekonomickými ukazateli typu spotřebitelských výdajů. Jak to?
Když nakupujeme sami pro sebe, každá koruna, kterou utratíme, nám pořídí uspokojení, které oceňujeme minimálně také jednou korunou. Spíše to však bude více. Proto ostatně nákup uskutečňujeme – zvyšuje naše uspokojení. Když však nakupují Santa nebo Ježíšek, vydaná koruna obdarovávanému často nepořídí uspokojení právě ani za tu korunu. Netrefí se do jeho přání, tužeb, potřeb… Dar pak končí na půdě nebo ve sklepě, kde se na něj už jen práší. Dochází k obrovskému plýtvání. Vyplýtvá se tolik, že by z toho menší země žily roky.
Jak je tedy možné, že Vánoce dosud nezkrachovaly? Odpověď je prostá. Většina lidí se nepočítá mezi ekonomy. Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by neměli šanci. Už by dávno podnikali v jiných sférách, v jiných světech.
Ilustrujme smýšlení ekonomů na jednom příkladu. Na příkladu sněhové bouře. Poté, co ustane, obyvatelé zapadané vísky či města jsou celí lační po lopatách na odhazování sněhu. Někteří prodejci lopat učiní přesně to, co by jim poradil každý průměrný ekonom: zdraží. Inu, roste poptávka, tak proč nezvýšit cenu? Z pohledu běžného ekonoma neprůstřelná logika. Jenže tahle logika ve světě plném obyčejné člověčiny selhává. Prodejce lopat, který v krajní situaci zdraží, o své zákazníky nakonec přijde. Náhle a přechodně zdraženou lopatu si sice ještě se skřípěním zubů koupí, ale pro další zboží se následně naučí chodit k někomu jinému. Takže třeba hrábě na jarní práce už koupí u konkurence. Prodejce lopat je prostě zdražením ve vypjaté situaci rozpálil do běla. Zanevřou na něj. Což je ovšem pocit, se kterým běžný ekonom ve svých modelech nepočítá. A právě proto, že svět překypuje člověčinou, Vánoce jen tak nezkrachují. Navzdory obrovské ekonomické ztrátě, kterou tenhle podnik každoročně generuje.
Co ale vlastně myslíme onou „člověčinou“? I když běžný ekonom to možná vidí jinak, lidem nic lidského není cizí. Ani ryzí potěcha z rozradostnění bližního, ani vypočítavé obdarování obchodního partnera, jen aby si zase „vzpomněl“ v nadcházejícím roce. Motivací za vánočním obdarováváním je zkrátka přehršel. Jsou mezi nimi ty upřímné, ty upřímné méně, ba dokonce i ty neupřímné. Motivace jsou rozličné jako lidé sami. Dárek je vlastně vzkazem: Mám tě rád. Chci s tebou dělat zase byznys. Lidé jsou lidé, ryzí i vypočítaví, a vzkazy, které prostřednictvím podniku Vánoce, s. r. o., rozesílají, jim prostě stojí za to nezměrné plýtvání s ním spojené.
Ať už prezent nakonec opravdu skončí v prachu sklepení, či ne, vzkaz vyšle vždy. A ekonom si může rvát vlasy na hlavě, jak chce, hodnotu těchto vzkazů prostě do HDP nezapočítá.
Santových a Ježíškových služeb navíc mnohdy využívají i ti, kteří žádný vzkaz vlastně vyslat ani nechtějí. Jen je jim jaksi hloupé „stát opodál“. Ano, i dělat něco jen proto, že to dělají ostatní, je člověčí.
Podnik Vánoce, s. r. o., má zkrátka všechny trumfy na své straně. A mít bude.
Šťastné a veselé!
 
Proč Zelenskyj umožňuje přepravu ruské ropy přes Ukrajinu, ale nechce povolit přepravu ruského plynu?
Patrně si chce naklonit Trumpa, který tak je skutečným původcem toho, proč se Slovensko může ocitnout bez ruského plynu
Ruská ropa přes Ukrajinu na Slovensko či do Maďarska (a stále i do Česka) nadále teče. Slovenský premiér Robert Fico zřejmě čekal, že Kyjev takovou přepravu umožní i v případě ruského plynu. Detaily takového obchodu měl patrně v plánu dojednávat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Jenže mezitím jim do toho “hodil vidle” ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten na sklonku minulého týdne v podstatě uvedl, že Kyjev neposvětí ani takovou přepravu ruského plynu, jakou umožňuje v případě ruské ropy. Tu maďarský petrochemický podnik MOL od letoška smluvně přebírá už předtím, než přiteče na ukrajinské území, takže ji Kyjev považuje formálně za ropu maďarskou. Její přepravu přes ukrajinské území do EU, na Slovensko, do Maďarska a stále i do Česka, tedy povoluje.
Proč Kyjev přimhouří oko nad tranzitem ruské ropy, ale nikoli ruského plynu?
Zřejmě přihlíží k čerstvě zostřenému postoji Spojených států. Jejich zvolený prezident Donald Trump rovněž na sklonku minulého týdne totiž pohrozil Evropské unii, že pokud nezačne odebírat více amerického plynu a ropy, uvalí na ni nová cla. Zelenskému tím vlastně vyslal signál, že další vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA je pravděpodobnější, zarazí-li Kyjev dodávky ruského plynu do EU přes ukrajinské území.
Zelenskyj si zjevně chce Trumpa naklonit, takže v případě ruského plynu není ochoten akceptovat to, co umožnil v případě ruské ropy, což ovšem bylo ještě před Trumpovým zvolením.
Skutečným původcem toho, proč Slovensko může být od Nového roku 2025 bez ruského plynu, je tak zřejmě Trump.
Bez plynu ovšem Slovensko nezůstane, jen jej bude mít dražší. Ruské dodávky totiž zřejmě nahradí americkými. Ty nejprve námořně doputují do Litvy, ve zkapalněné podobě, přičemž se následně vydají plynně a potrubně přes Polsko až na Slovensko. Od letoška je mezi Polskem a Slovenskem v provozu nový plynovod.
Polsko, spojenec USA, vydělá na tranzitních poplatcích za přepravu na Slovensko, zatímco USA získají další odbytiště. Pro Trumpa jednoznačně příznivá situace. Zelenskyj u něj bude mít “plus”. (26.12.2024)