Dekarbonizace energetiky i dalších sektorů české ekonomiky si vyžádá významné investice, představuje ale šanci pro modernizaci a zajištění prosperity Česka. Pro zajištění energetické bezpečnosti potřebujeme nový jaderný zdroj i zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Bezemisní energetika má vysokou podporu státu, firem i veřejnosti – nyní jde o to, jak nejlépe využít dostupné finanční prostředky pro transformaci. Shodli se na tom účastníci dnešního setkání Institutu pro veřejnou diskusi.
Ukončení využívání uhlí je ekonomická realita
Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny ČEZ, představil v úvodu aktuální vývoj energetické bilance v Česku. Ta odpovídá aktualizované Státní energetické koncepci z roku 2015. Česko nyní energii vyváží, to se ale bude měnit s postupným odstavování uhelných elektráren. České klimatické cíle reflektují ty evropské – v oblasti snižování produkce skleníkových plynů, podpory obnovitelných zdrojů i zvyšování energetické účinnosti. „Klimatické ambice se navíc zvyšují a zpřísňují, společným evropským cílem je klimatická neutralita v roce 2050. To má i své konkrétní ekonomické dopady. Například uhelné elektrárny s nízkou účinností kvůli ceně emisních povolenek se již nyní dostávají do ztráty – a do budoucna bude ekonomicky nevýhodný provoz i těch modernějších. Výrobu elektřiny z uhlí tak ekonomické faktory ovlivňují mnohem více než politické proklamace,“ řekl Daniel Beneš.
Upozornil i na to, že energetika se na celkové produkci skleníkových plynů podílí přibližně z jedné třetiny – zbytek tvoří doprava, průmysl i služby. Pro splnění klimatických cílů bude zásadní dekarbonizace i v těchto oblastech. Česká energetika už se na transformaci intenzivně připravuje. „Podařilo se nám prodloužit provoz jaderných bloků v Dukovanech a prvního bloku v Temelíně, pracujeme na povolení i pro ten druhý. Se státem jsme uzavřeli smlouvu o výstavbě nového bloku v Dukovanech, v legislativním procesu je zákon o nízkoemisní energetice, který umožní výkup elektřiny z tohoto nového zdroje. Důležité bude i rozhodnutí o termínu ukončení využívání uhlí a další kroky v oblasti teplárenství,“ shrnul Beneš.
Důležitá je i podpora státu a veřejnosti. „46 % lidí se domnívá, že hlavním zdrojem výroby elektřiny v budoucnosti by mělo být jádro, hned na druhém místě obnovitelné zdroje. To vlastně odpovídá platné energetické koncepci. Máme tak dobré podmínky pro změnu – dekarbonizaci podporuje veřejnost i Evropská unie, která na ni vyčlenila i značné prostředky,“ uzavřel Daniel Beneš.
Na jízdním řádu pro dostavbu Dukovan se nic nemění
Místopředseda vlády pro ekonomiku Karel Havlíček souhlasil s tím, že o ukončení využívání uhlí není pochyb. Uhelné zdroje ale musíme nahradit tak, aby Česká republika nepřišla o svou velkou výhodu – energetickou soběstačnost. Ta je nyní na velmi dobré úrovni, její součástí je i přenosová soustava, která je jednou z nejkvalitnějších v Evropě. „Ztráta energetické soběstačnosti by měla ekonomické i bezpečnostní dopady. Nemůžeme se spoléhat jen na obnovitelné zdroje – ty jsou nestabilní a měly by negativní vliv i na přenosovou soustavu,“ řekl Karel Havlíček.
Věnoval se i aktuální situaci ohledně vypsání tendru na nový jaderný zdroj. Zdůraznil, že o dostavbě elektrárny v Dukovanech je již rozhodnuto, teď se vytváří přesný jízdní řád. „Tendr je připraven – nyní hledáme politickou shodu na konkrétních parametrech a harmonogramu. Na dostavbě samotné se ale nic nemění – pro nízkoemisní výrobu elektřiny jádro nutně potřebujeme, na tom je odborná i politická shoda. Jdeme cestou větší jistoty, jedná se o velký projekt přesahující funkční období několika vlád. Proto hledáme dohodu o dostatečně kompetitivním tendru, která zohlední bezpečnostní i ekonomické aspekty.“
Havlíček také upozornil na to, že velkou výzvou je i transformace teplárenství, které dnes ze 60 % využívá uhlí. „Zásadní bude přechod z uhlí na kombinaci plynu a biomasy – ten ale bude muset proběhnout ještě dříve, před rokem 2030. Transformace teplárenství tak proběhne ještě rychleji než změna ve výrobě elektřiny,“ dodal vicepremiér pro ekonomiku.
Klimatická změna a přechod na bezemisní ekonomiku vyžadují nová hodnocení rizik
Předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka se věnoval roli bank v podpoře a financování dekarbonizace. Evropské banky se v této oblasti řídí cíli udržitelného rozvoje OSN, které zahrnují širší oblasti a řeší komplexní globální problémy. „Přechod na bezemisní ekonomiku vytváří nové situace a nová rizika, která je potřeba zohledňovat v odpovědném bankovnictví. Regulátoři v čele s Evropskou centrální bankou i Evropskou bankovní autoritou nyní vytvářejí doporučení a základní pravidla regulace v této oblasti. Společně s touto strukturální změnou vyvstávají nová rizika, která musí banky zohlednit tak, aby mohly fázi přechodu k bezemisní ekonomice podpořit. Odpovědně podnikající banky berou v potaz rizika plynoucí ze změn životního prostředí. Takto jsou schopny podpořit projekty svých klientů,“ řekl Jan Juchelka. Přechodné období podle něj vyžaduje nový strategický přístup. „My ale neurčujeme ani nediktujeme, co se bude dít, ale snažíme se své klienty bezpečně doprovázet na cestě k bezemisní ekonomice,“ dodal Juchelka.
Pandemie covid-19 urychlila některé kroky v oblasti evropského financování přechodu. 30 % Evropského fondu pro obnovu je alokováno právě na podporu udržitelnosti, další prostředky jsou určeny přímo na dekarbonizaci. Banky nyní pracují na inovativních finančních řešení a produktech, které zlepší efektivitu využití těchto financí a pomáhají ČEZ i dalším firmám, aby měly dostatek prostředků pro přechod na bezemisní ekonomiku. Jedná se například o tzv. Green Bonds a Transition Bonds. „Do roku 2030 předpokládáme významné investice do decentralizované ekonomiky, výměn kotlů, ale i veřejné dopravy na plynový a elektrický pohon. Naše skupina Société Générale se zavázala financovat projekty obnovitelných zdrojů energie 120 miliardami eur do roku 2023. Komerční banka bude uhlíkově neutrální firmou do roku 2026,“ uzavřel svůj příspěvek Jan Juchelka.
Pro úspěšnou transformaci potřebujeme nový silný finanční nástroj
Daniel Svoboda, Managing Partner pražské pobočky mezinárodní agentury McKinsey & Company, představil hlavní závěry nové studie o nákladech na bezemisní transformaci. Cíl snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % je ambiciózní a bude vyžadovat významné investice. McKinsey se ve studii věnuje tomu, jak zvolit optimální cestu se zohledněním zdrojů, které máme k dispozici. „Investice na přechod k bezuhlíkové ekonomice se zdají být astronomické – pro celou Evropu jsme je spočítali do roku 2050 na 800 miliard eur každoročně. Ve skutečnosti ale může být transformace nákladově neutrální. Některé investice budou pozitivní, jiné neutrální, jiné bude třeba kompenzovat. Evropa ale již nyní investuje obrovské prostředky, nárůst nákladů na úspěšnou dekarbonizaci tak bude tvořit 7 % oproti aktuální situaci,“ vysvětlil Daniel Svoboda.
V případě České republiky spočítala McKinsey dodatečné investice potřebné na dekarbonizaci do roku 2030 na 500 miliard korun. Jde přibližně o 1 % HDP, navíc s pozitivní návratností asi tří čtvrtin těchto prostředků. Svoboda upozornil na to, že dekarbonizace bude nákladná zejména v případě dopravy a průmyslu – a některé investice nemusejí mít rychlou ekonomickou návratnost. Upozornil také na nutnost řešení kůrovcové kalamity, která má velké dopady na emise CO2. Naše lesy zasažené kůrovcem tak aktuálně produkují více skleníkových plynů než celý ocelářský průmysl. „Co se týče technologií, tam jsme na změnu připraveni. Budeme ale potřebovat inovace v politickém rozhodování a zejména ve financování. Rád dávám jako příklad americkou agenturu Fannie Mae, která vznikla po velké ekonomické krizi ve 30. letech minulého století a přinesla široké veřejnosti inovativní nástroj s obrovským pozitivním dopadem – hypotéku. My potřebujeme něco podobného v oblasti financování přechodu na bezemisní ekonomiku,“ vysvětlil Svoboda. Národní ekonomická rada vlády aktuálně pracuje na nové hospodářské strategii, jejíž součástí má být vytvoření Národní rozvojové banky, která by integrovala všechny dostupné investiční nástroje. Právě ta by do budoucnu mohla přinést potřebné inovace v oblasti financování. (11.12.2020)
