Předběžná data pro rok 2022 vykazují v energetice smíšené trendy

Poslední tři roky byly v oblasti energetiky ve znamení mnoha nejistot a výkyvů. Po karanténách a restriktivních opatřeních souvisejících s COVID-19 v roce 2020 zaznamenalo mnoho zemí EU v roce 2021 oživení hospodářské aktivity. Ceny zemního plynu však ve druhé polovině roku 2021 prudce vzrostly a rok 2022 se ukázal být ještě náročnějším, sankce na jeho dovoz z Ruska vedly k narušení dodávek a obavy z potenciálního nedostatku ovlivnily trh a vedly k prudkým nárůstům cen zemního plynu. To vše v kombinaci s nižším výkonem jaderných elektráren výrazně ovlivnilo evropský trh s elektřinou, kde také rostly ceny. 
Předběžné údaje za rok 2022 ukazují, že po roce 2021 došlo k nárůstu nabídky všech produktů (černé a hnědé uhlí, zemní plyn, ropné produkty a jádro), došlo v roce 2022 k prudkému poklesu u jádra a zemního plynu, zatímco hnědé uhlí a ropné produkty nadále rostly. Černé uhlí bylo téměř na stejné úrovni jako v roce 2021, jen velmi mírně pokleslo.
Pokles dodávek jaderné energie v důsledku déletrvající údržby a odstávek a také výroby elektřiny z vodních elektráren související s mimořádně horkým a suchým létem 2022 v mnoha zemích EU ovlivnil hlavní zdroje výroby elektřiny. 
Vyplývá to z údajů o energetice, které nedávno zveřejnil Eurostat. Text představuje několik poznatků z podrobnějšího článku Statistics Explained o výrobě a dovozu energie
Po masivním poklesu dodávek ropných produktů o 11,9 % v roce 2020 byl v následujících letech zaznamenán opak: +3,2 % v roce 2021 a +4,5 % v roce 2022 (ve srovnání s předchozím rokem). V roce 2022 činila dodávka ropy a ropných produktů celkem 535 142 tisíc tun, což je stále pod předpandemickou hodnotou 563 116 tisíc tun z roku 2019. 
Pokud jde o zemní plyn, dodávka se snížila na 13,7 milionu terajoulů (TJ), což je nejnižší hodnota od roku 2014. To je pokles o 13,8 % ve srovnání s rokem 2021 a -10,8 % ve srovnání s průměrem let 2017-2019 a je v souladu s Iniciativou 15 - dobrovolného snížení poptávky po plynu v procentech, která byla zavedena v srpnu 2022. Čistý dovoz zemního plynu činil 13,4 mil. TJ, o 1,1 % více než v roce 2021, a domácí produkce dosáhla 1,6 mil. TJ a od roku 2017 si udržela klesající trend (3,1 mil. TJ). 
V roce 2022 se nabídka hnědého uhlí zvýšila o 5,7 % na 294 776 tis. tun, zatímco nabídka černého uhlí se mírně snížila o 0,1 % a zůstala na úrovni 165 080 tis. tun podobně jako v roce 2021, v roce 2022 se dodávky hnědého uhlí snížily o 17,0 % a černého o 21,8 %. 
Hrubá výroba elektřiny v roce 2022 klesla o 3 %
Předběžné údaje za rok 2022 naznačují, že hrubá výroba elektřiny v EU se ve srovnání s rokem 2021 snížila o 3,0 %. Při pohledu na průměr let 2017–2019 došlo k ještě zřetelnějšímu poklesu o 3,9 %. 
Poté, co obnovitelné zdroje energie překonaly fosilní paliva ve výrobě elektřiny v roce 2020, fosilní paliva byla v roce 2022 druhým rokem v řadě hlavním zdrojem elektřiny. Fosilní paliva vyrobila v roce 2022  1,11 milionu gigawatthodin (GWh), což je +3,3 % ve srovnání s rokem 2021, zatímco obnovitelné zdroje vyrobily 1,08 milionu GWh (+0,1 %).
Výroba elektřiny z pevných fosilních paliv v roce 2022 po prudkém nárůstu v roce 2021 nadále rostla: černé uhlí vzrostlo o 10,0 % a hnědé uhlí o 6,7 %.
Na straně obnovitelných zdrojů ukazují předběžné údaje za rok 2022 největší nárůst elektřiny vyrobené ze solární fotovoltaické energie (+29,3 %) a větru (+8,9 %). Na druhé straně výroba elektřiny z vodních (-17,7 %) a pevných biopaliv (-7,4 %) ve stejném referenčním období poklesla. Díky těmto odlišným trendům zůstala výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ve srovnání s rokem 2021 relativně stabilní.
Výkon jaderných elektráren se v porovnání s rokem 2021 snížil o 16,7 % na 609 tisíc GWh a ve srovnání s průměrem let 2017-2019 se snížil o 20,1 %. (10.7.2023)