Přední české univerzity spouští projekt Evropského centra excelence v umělé inteligenci

Umělá inteligence v blízké budoucnosti zásadně ovlivní životy lidí jako žádná jiná technologie. Její odpovědný rozvoj je proto klíčovou prioritou pro Evropskou unii, Českou republiku i akademickou sféru. České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita proto dnes podpisem memoranda zahájily projekt vybudování Evropského centra excelence v oblasti umělé inteligence pro bezpečnější společnost. Rozvíjí tak národní téma a naplňují loni přijatou Národní AI strategii (NAIS).

„Chceme vytvořit ty nejlepší podmínky pro náš již existující výzkum umělé inteligence a vybudovat nadnárodní platformu, která se zapojí do výzev v rámci Evropského ekosystému umělé inteligence. Klíčové je pro nás společné udržení a nalákání talentů, propagace našich nejlepších výsledků a v neposlední řadě také společenskovědní rozměr,” říká Vojtěch Petráček, rektor ČVUT. Evropská komise počítá se vznikem Evropských center excelence, které chce propojit a koordinovat do sítí se specifickým zaměřením. Dnes spuštěný projekt se má zaměřit na otázky AI a bezpečnosti, v nichž český výzkum a vývoj dlouhodobě vyniká a propojit se s dalšími stejně zaměřenými centry v EU.

Podle vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka je Česká republika v oblasti umělé inteligence na světové špičce. „A v duchu národní hospodářské vize Czech Republic: The Country for the Future děláme vše proto, aby se národní téma "Umělá inteligence pro bezpečnou společnost" naplňovalo a práce našich šikovných vědců, výzkumníků a vývojářů zlepšila život celé společnosti. Měla praktické uplatnění a pomohla tam, kde je to možné a vhodné. Právě o tom je Evropské centrum excelence, které na MPO podporujeme o to víc, že v něm spojily síly naše přední univerzity,“ dodává ministr Karel Havlíček.  

„Od této iniciativy si slibujeme další posílení pozice našich výzkumných univerzit v evropském excelentním výzkumu. Například v kyberbezpečnosti jsme v České republice díky unikátní kombinaci excelentního výzkumu v technických a společenskovědních oborech na absolutní evropské špičce. Jsem si jist, že ve vzájemné spolupráci českých výzkumných univerzit a vlády, na které jsme se dnes dohodli, jsme schopni dosáhnout stejného postavení i v oblasti autonomních technologií, které mohou bezpečnému výkonu lidských práv sloužit, nebo se pro něj stát hrozbou. Jsem si jist, že ve vzájemné spolupráci českých výzkumných univerzit a vlády, na které jsme se dnes dohodli, jsme schopni tuto otázku řešit pro svobodnou a bezpečnou společnost,” říká Radim Polčák, prorektor pro legislativu, informační technologie a korporátní vztahy Masarykovy univerzity. 

„Spojení sil špičkových českých výzkumných univerzit a vznik Evropského centra excelence vytváří ty nejlepší možné podmínky nejen pro rozvoj naší vědy a výzkumu v oblasti nových technologií, ale také pro přenos poznatků do praxe. Je to důležité pro to, aby Česká republika v oblasti rozvoje umělé inteligence udržela krok s mezinárodní konkurencí,” uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Základem vznikajícího centra je konsorcium vysokých škol, které se plánuje rozšířit o zahraniční partnery a vytvořit tak nadnárodní-regionální Evropské centrum excelence. Třemi pilíři, které mají podpírat a podporovat excelentní výzkum v AI a bezpečnosti, má být komunikační kancelář pro sdílení informací především z EU a platforma pro výzkum právních, etických, ekonomických a obecně společenských dopadů vývoje umělé inteligence. Srdcem projektu je pak takzvaná nespecifická podpora pokročilého výzkumu, po vzoru americké agentury DARPA, která má doplnit stávající grantovou a projektovou podporu. Průřezově bude centrum koordinovat a napomáhat budování infrastruktury, transferu technologií do praxe a spolupráci se soukromou, především podnikovou sférou.

Podpora a rozvoj umělé inteligence na místní, národní a evropské úrovni by měly být, dle plánu Evropské komise, vzájemně provázané a jednotlivé stupně by na sebe měly navazovat. Zatímco na místní, neboli lokální úrovni, jde především o vznikající síť Digitálních inovačních hubů (DIH), na úrovni členských států jsou to národní a také lokální iniciativy, jako je například pražská prg.ai, jejímiž jsou ČVUT a Univerzita Karlova spoluzakladateli. Na úrovni celé EU pak má jít o vznik právě evropských center excelence v AI a referenčních testovacích center.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1620 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz. (5.3.2020)