Překvapivá fakta o životě úřednické rodiny po vzniku Československa

Před sto lety se pivo pilo jen svátečně, do hospody se nechodilo a šetřilo se i na nemocenském pojištění. Ke zlepšení finanční situace občas pomáhal i drobný hazard…

Domácnost 1921

Krátce po svém vzniku v roce 1919 začal Státní úřad statistický (SÚS) sledovat ve statistice rodinných účtů informace o příjmech a vydáních domácností v Československu. Důvodem byla potřeba zjistit koeficient vážení pro indexy maloobchodních cen.

Pravidelně každý týden zasílaly jednotlivé domácnosti statistikům přehledy o svých výdajích a příjmech, které si denně zapisovaly do speciálního deníku, tzv. spotřební knížky. Získané informace se poté zveřejňovaly podle specifických skupin domácností: za dělnické rodiny, za rodiny pražských a mimopražských úředníků, moravských úředníků, německých úředníků z Čech a Moravy a za rodiny českých a moravských učitelů.

První výsledky zveřejnil SÚS v roce 1922 v Československém statistickém věstníku ve studii Cyrila Čechráka s názvem „Statistika domácích účtů“. Pozoruhodné jsou mimořádně detailní údaje o jedné rodině z Prahy, z níž statistici z nejasného důvodu vytvořili samostatnou skupinu.

Co si mohla dovolit, a co si musela odpustit rodina pražského úředníka?

Domácnost byla označena jako „rodina pražského úředníka“. Neznáme její jméno, ale můžeme jim říkat třeba Novákovi. Své údaje zasílali SÚS sedm měsíců – od 14. února do 14. srpna 1921. Bydleli na Žižkově, což v té době nebyla žádná prestižní adresa. Panu Novákovi bylo 41 let a byl zaměstnán jako úředník v soukromé společnosti. Jeho manželka byla o rok starší, společně vychovávali dvě děti ve věku 16 a 17 let. Čistý příjem rodiny byl za sledovaných sedm měsíců přesně 11 741 Kč, měsíčně tedy zhruba 1 700 korun. Dalších 141 Kč pocházelo z jiných, nespecifikovaných příjmů.

Paní Nováková byla žena v domácnosti, do rozpočtu rodiny tedy finančně nepřispívala, a příjem neměly ani děti. S platem vycházela rodina poměrně dobře, protože si po celou dobu statistického šetření nevzala žádnou finanční půjčku, a podařilo se jim dokonce zaplatit stokorunový dluh. V peněžence a v hotovosti po bytě měla rodina 734 Kč. Domácnost disponovala na začátku šetření také větší zásobou potravin v kuchyni a ve spižírně, v celkové hodnotě 1 329 Kč.

Vydání domácnosti za sedm měsíců roku 1921 činila 12 759 Kč. Za potraviny utratila rodina 6 287 Kč, tedy polovinu všech vydání (49,28 %). Druhou největší položku výdajů tvořilo šatstvo a obuv v hodnotě 2 948 Kč (23,10 %). Výrazně nižší byly platby za topivo a svítivo, které činily 711 Kč (5,57 %). Překvapivě nízká byla platba za nájem bytu – 242 Kč (1,90 %). Ostatní výdaje činily 2 571 Kč (20,15 %). Po sto letech se struktura vydání českých domácností v mnohém změnila: nejvíce výdajů, zhruba 27 %, jde na bydlení a energie, 17 % na potraviny a nealkoholické nápoje, 10 % na dopravu a devět procent na rekreaci, kulturu a sporty.

Domácnost 1921

Studie odhalila zajímavé podrobnosti

Pan Novák byl jen příležitostný kuřák, protože si za více než půl roku koupil kuřivo v hodnotě pouhých 16 Kč. Novákovi rovněž poměrně intenzivně topili v kamnech, takže není divu, že za topivo zaplatili 693 Kč. V bytě svítili petrolejovými lampami, protože za „svítivo“ utratili 18 Kč.

Do svého obydlí si ve sledované době nepořídili žádný nový nábytek, ale za nové kuchyňské nářadí zaplatili 64 Kč. Poměrně velká byla vydání za menší domácí potřeby, jako například mýdlo, tehdy používané i na praní prádla, které je přišly na 221 Kč.

Návštěvy holičství a kadeřnictví nebyly moc časté, protože je tato péče o tělo (lázně, holičství, kadeřnictví atd.) stála jen 31 Kč. Novákovi neměli žádné nemocenské pojištění, a tak za návštěvy u lékaře a za léky zaplatili 68 Kč. Dbali ovšem o vzdělání svých dětí, za které zaplatili 304 Kč. Kupovali si také noviny a knihy, ale jen v poměrně omezené míře, vyjádřené skromným výdajem 18 Kč. Za psací potřeby a poštovné utratili 94 Kč, za jízdné po Praze a na výlety vydali 123 Kč. Pan Novák byl členem nějakého spolku nebo snad politické strany, protože zaplatil 4 Kč na členských příspěvcích.

Novákovi si ale dopřáli i zábavu a výlety, za které utratili skromných 217 Kč. Necestovali zřejmě příliš daleko za hranice Prahy. Na oběd do restaurace či na pivo do hospody však téměř nechodili, protože celková útrata v hostincích činila 6 Kč. Pan Novák rozhodně nebyl abstinent, pivo v jeho domácnosti nesmělo chybět. Dopřával si ho jen příležitostně, snad jen k nedělnímu obědu, protože ho během sedmi měsíců vypil pouze šest litrů a zaplatil za něj 17 korun. Víno Novákovi nekonzumovali vůbec, zato rumu spotřebovali litr za cenu 16,70 Kč. Mléka vypili přes 33 litrů za 144 Kč.

Celkem zkonzumovali 20 kg masa v ceně 369 Kč a 2,3 kg uzenin za 58 Kč, 8,3 kg sádla za 273 Kč, 1,21 kg másla za 88 Kč, 36 vajec za 48 Kč, 49 kg chleba za 87 Kč a 192 kg brambor za 231 Kč.

Poměrně vysokou částku (560 Kč) vydali za dary, snad pro příbuzné. Za tehdy obvyklou posluhu si neplatili, praní a úklid zvládali vlastními silami, a také ani korunu nedali dětem jako kapesné. Drobným potěšením Novákových byl nákup losů, za něž zaplatili 490 Kč. Moc úspěšní nebyli, protože mezi jejich rodinnými příjmy žádnou výhru v loterii nenalézáme.