Přeměna borových monokultur zajistí vyšší stabilitu i odolnost vůči škůdcům

Vedle smrkových lesů se potýkají s teplotními výkyvy také borové monokultury. Protože mají borovice vyšší stabilitu a daří se jim na rozličných stanovištích, do nedávna nebyl výskyt borových monokultur na místech přirozených pro smíšené nebo listnaté lesy brán jako závažný problém.

Borové lesy jsou ale v posledních letech ohroženy více než v minulosti. Proto lesnický výzkum hledá vhodné alternativy hospodaření s využitím přírodě blízkých postupů. Takovými postupy se zabývají odborníci na pěstování lesa z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno. Pro vlastníky lesa a lesní hospodáře zpracovali soubor doporučení pro realizaci změny druhové skladby v borových monokulturách a případnou strukturalizaci smíšených porostů s borovicí. Smíšené porosty s různou strukturou zajišťují vyšší stabilitu a také odolnost proti nepříznivým vlivům, ať už to jsou biotičtí škůdci nebo povětrnostní, či extrémní klimatické podmínky.

Popsané postupy přeměny borových porostů podle cílových hospodářských souborů zohledňují empirické zkušenosti předchozích generací lesních hospodářů i poznatky výzkumu. Jejich realizaci je nutné přizpůsobit konkrétním stanovištním a porostním podmínkám i cílům hospodaření. „Borovice může růst ve směsích s většinou dřevin a vytvářet různé kombinace struktury od jednovrstevných až po výškově různé porosty. Současné analýzy smíšených porostů se zastoupením borovice na základě terénních šetření i simulací naznačují, že produkce smíšených porostů může přesahovat produkci čistých borových porostů na většině studovaných stanovišť. Opad smíšených porostů může v delším časovém měřítku zvýšit zásobu živin v půdě, a tím i vytvořit příznivější růstové podmínky. Produkce dřevní hmoty může být vyšší ve smíšených lesích až o desítky procent,“ informují členové vědeckého týmu Jiří Souček, Ondřej Špulák a David Dušek.

Změna hospodaření v borových porostech je možná dvojím postupem, úpravou druhové skladby (přeměnou) nebo změnou prostorového uspořádání. Pěstební opatření obou postupů se mohou prolínat (přestavba lesa), nebo na sebe navazovat. Nově vytvářené porosty by měly být smíšené, míra strukturalizace porostu závisí na použitých dřevinách a stanovištních podmínkách. Ve smíšených, strukturovaných porostech lze předpokládat vyšší míru odolnosti vůči působení nepříznivých faktorů i větší flexibilitu hospodářského využití.

Metodika popisuje postupy přestavby borových porostů a stanovuje naléhavost přestavby podle stanovištních podmínek. Vysoká naléhavost se týká stanovišť mimo přirozený výskyt borovice. Borové hospodářství je zde nežádoucí, jsou to cílové hospodářské soubory 19 (lužní stanoviště), 29 (olšová a jasanová stanoviště na podmáčených půdách), 35 (živná bazická stanoviště středních poloh, 41 (exponovaná stanoviště středních poloh), 45 (živná stanoviště středních poloh), 47 (oglejená stanoviště středních poloh), 51 (exponovaná stanoviště vyšších poloh), 55 (živná stanoviště vyšších poloh) a 57 (oglejená stanoviště vyšších poloh).

V současné době převažuje postup přeměny zahrnující úpravu dřevinné skladby vnášením dalších dřevin, konkrétní postup závisí na jejich růstových požadavcích. Výraznější strukturalizace porostu je možná pouze ve smíšených porostech s výskytem borovice v horní etáži. Změna druhové skladby dřevin a porostní struktury výrazně ovlivní celý ekosystém, zejména porostní mikroklima a biodiverzitu druhů, částečně i půdní podmínky.

Světelné podmínky pod borovými porosty již od středního věku umožňují odrůstání vhodných dřevin z přirozené obnovy ve spodní etáži, tyto dřeviny ovlivňují mikroklimatické podmínky, koloběh vody a živin. Vhodnou podporou této příměsi lze docílit její odrůstání a plodivost, a tím jí zajistit funkční zastoupení v následném porostu. Dřeviny, u nichž není potenciál přirozené obnovy, jsou do porostů vnášeny umělou obnovou. Navýšení podílu dalších dřevin povede ke zvýšení stability a udržitelnosti produkce porostů v podmínkách současného kolísání klimatu, často lze reálně předpokládat částečné zlepšení objemové i hodnotové produkce. Současně budou podpořeny další očekávané funkce lesa.

Borovice lesní je adaptovaná na velmi široký klimatický rozsah s délkou vegetační doby 90–200 dnů a s ročními srážkami 200–1780 mm. Borovice se podílí na současné druhové skladbě českých lesů 17 %, v přirozené druhové skladbě její podíl nepřesahuje 3 %.

Metodika byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu NAZV „Zvyšování adaptability borového hospodářství v podmínkách České republiky“. Metodika přeměny a přestavby borových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů je volně dostupná na stránkách VÚLHM: https://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_15_2018.pdf (26. 4. 2019)