Premiér Babiš: Optimálním řešením energetické budoucnosti jsou pro nás jaderné zdroje menšího výkonu

Premiér Andrej Babiš se dnes  30. 4. zúčastnil 14. plenárního zasedání Evropského jaderného fóra v Praze. Na úvod jednání, mezi jehož účastníky byli kromě předních evropských expertů také slovenský premiér Peter Pellegrini a ministr energetiky Rumunska Anton Anton, vystoupil premiér Babiš s projevem na téma energetické budoucnosti České republiky.

Z vystoupení A. Babiše

Všichni asi víte, že v pořádání fóra se střídáme s našimi slovenskými kolegy. I proto si velice cením toho, že tu máme opět tak významné hosty: premiéra Slovenské republiky pana Petera Pellegriniho, pana Thomase z Evropské komise, rumunského ministra energetiky pana Antona, výkonného ředitele pana Birola a generálního ředitele pana Magwooda.

Účast na tak vysoké úrovni dokazuje, že pořádání Evropského jaderného fóra má jednoznačný smysl a stále může nabídnout nové pohledy a ukázat cestu, kam by jaderná energetika měla směřovat.

Je skvělé, že i tento rok se můžeme těšit z různorodého publika. Máme tu zástupce odborné veřejnosti, soukromých firem, občanské společnosti a slyšel jsem, že jsou zde i zástupci společností, které by se rády podílely na dostavbě nových jaderných zdrojů.

Je jedině dobře, že zastoupení fóra je velmi široké. Je důležité, abychom o jaderné energetice hovořili se všemi, kterých se to týká. A to jsme v České republice úplně všichni. Stejně tak je důležité, abychom navenek hovořili všichni, pokud možno, stejným jazykem.

Poslední dobou jsme svědky několika trendů. Evropě se nedaří stavět jaderné elektrárny, které by se obešly bez průtahů a z toho vyplývajícího zvyšování cen za výstavbu. To je pravda. To už každý ví a každý alespoň jeden takový případ zná.

Na jednu stranu se jedná vždy o obrovské projekty, do kterých jsou zapojeny stovky subjektů – od státu, jehož politika musí být projaderná, přes desítky úřadů, které povolují různé části realizace či kontrolují bezpečnost, přes dodavatele, subdodavatele, provozovatele, finanční instituce a různé právní a poradenské firmy až po dodavatele paliva.

Ukočírovat takto velký projekt je samozřejmě těžké, ale pokud jsou procesy nastavené dobře, vše je transparentní a všechny strany mají zájem projekt dokončit, tak se stavba jaderné elektrárny výrazně neliší od stavby obdobně velkého industriálního projektu. Navíc můžeme těžit ze zkušeností našich předchůdců.

My jsme takový proces zahájili a já stále věřím, že se nám podaří projekt realizovat hladce. Zatím tomu všechno nasvědčuje. Jen je třeba, aby si každý, kdo se na tomto projektu podílí, uvědomil, že musí vydat maximum, a že nestačí dělat jen svou práci. Všichni musíme zabrat a vnímat to jako prioritu, jinak to nepůjde.

Také je potřebné vnímat, že v jaderné energetice se mísí několik směrů. Jde o zájmy provozovatele. Ty jsou z podstaty věci hlavně ekonomické. Firma musí vydělávat. A když ne, tak je to špatně.

Pak je tu stát, pro který je to strategická a bezpečnostní otázka. Musí myslet na mnoho desítek let dopředu. Zároveň musí myslet na dostatek dostupné energie pro celé hospodářství, pro celou společnost, pro všechny občany. Bez elektrické energie se nedá zajistit dostatečná, odpovídající kvalita života v jednadvacátém století.

Jaderná energetika znamená nejen kvalitní vzdělávací soustavu, ale i vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, dostatek stabilní a bezemisní energie, pomáhající životnímu prostředí a celé ekonomice. Toto jsme si v České republice a v některých dalších zemích uvědomili už dávno a jsme rádi, že i Komise vnímá jadernou energii jako cestu ke snižování emisí.

To mě přivádí k dalšímu trendu poslední doby, kterým je tlak na boj se změnou klimatu. Existují klimatické cíle na národní úrovni, další cíle na úrovni Evropské unie i cíle mezinárodní. Česká republika je v této oblasti vysoce zodpovědnou zemí, která všechny mezinárodně přijaté závazky plnila a plní. Věřím, že jaderná energie nám k dosažení dále vytyčených cílů pomůže.

Nemáme pro obnovitelné zdroje energie takové podmínky jako jiné státy. Nemáme přístup k moři pro výstavbu větrných elektráren, nemáme rozsáhlé plochy pro fotovoltaické elektrárny a nemáme prostor ani pro další vodní elektrárny. Jaderná energie nabízí bezemisní výrobu elektřiny, která není závislá na počasí. Pro nás je proto jádro naprosto jasnou volbou. Bez něj své klimatické cíle nedokážeme splnit.

Jaderné zdroje, které nyní připravujeme, mají nahradit postupně dosluhující jadernou elektrárnu v Dukovanech. Té by dle původního plánu měla životnost končit do roku 2037. Technicky lze její životnost prodlužovat o více než plánovaných deset let na rok 2047, ale otázkou je, kdy se již z ekonomického hlediska vyplatí postavit elektrárnu novou.

Tématy letošního jaderného fóra je prodlužování životnosti a stárnutí jaderných elektráren. Je zřejmé, že jsme se trefili do požadavku doby, a společným úsilím tak přispějeme k bezpečnému a ekonomickému prodloužení životnosti jaderných elektráren nejen ve střední Evropě, ale i ve Francii, Velké Británii, severní Evropě, Spojených státech, v Rusku a mnoha dalších zemích.

Doufám, že na fóru tuto problematiku posuneme dále a vymyslíme, co je na evropské a mezinárodní úrovni nutné udělat, abychom byli úspěšní.

Tlak na plnění klimatických cílů s sebou nese ještě další průvodní jev: ukončení provozu, a tedy trvalé odstavení velké části systémových elektráren spalujících uhlí. V budoucnosti již nebudeme stavět uhelné elektrárny a ty staré budou také na konci své životnosti. Například v Česku nám proto bude chybět asi 6 000 megawattů výkonu, které bude třeba nahradit čistými zdroji, které budou plnit přísné emisní limity.

V České republice bude chybět výkon, který sem budeme muset odněkud dostat. Poprvé bychom se stali dovozci elektřiny. Jenže nebude odkud elektřinu brát a na tuto budoucnost se musíme připravit. Nezapomeňme, že plynové elektrárny jsou emisními zdroji a jejich využívání dále zvyšuje závislost Evropy na dovozu primárních zdrojů energie z mimoevropských zemí.

I tyto faktory bereme v úvahu, když plánujeme naši energetickou strategii. Proto vidím jaderné elektrárny jako zdroj energie, který nahradí uhlí.

Máme zodpovědnost za stabilitu přenosových a distribučních soustav elektrické energie. Proto nemůžeme každou uhelnou elektrárnu o výkonu 200 megawattů nahradit jadernou elektrárnou o výkonu 1 000 megawattů.

Ideální by v tomto případě bylo, kdybychom měli k dispozici jaderné zdroje menšího výkonu. Neříkám, že to je jediná cesta, ale ve spojení s obnovitelnými zdroji doplněnými v omezené míře o plynové elektrárny se tato cesta ukazuje jako optimální řešení. Je na nás a Evropské unii, v jaké míře se budeme angažovat při rozvíjení malých modulárních reaktorů. Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval.

Věřím, že si letošní ročník jaderného fóra užijete, ale uvědomte si, že jsme tady hlavně proto, abychom formulovali odpovědi na některé ze současných výzev jaderné energetiky. Prodlužování životnosti elektráren, odpovědi na otázky související s klimatickými změnami a rolí jaderné energetiky při řešení této výzvy a v neposlední řadě potom na otázky energetické bezpečnosti jednotlivých zemí ve značně turbulentních dobách, které jsou před námi.

Z vystoupení Petera Pellegrini

Jadrový komponent energetického mixu je v SR jasne dlhodobo definovaný. Uviedol to vo svojom prejave predseda vlády SR Peter Pellegrini na 14. zasadnutí Európskeho jadrového fóra (ENEF) v Prahe.

"Podielom výroby jadrovej elektriny na úrovni takmer 55 % sa aktuálne zaraďujeme medzi krajiny nielen nad priemerom v rámci EÚ, ale aj vo svete. Máme viac ako 60-ročnú skúsenosť s jadrovoenergetickými zariadeniami v projektovaní, výstavbe, prevádzkovaní a tiež aj vyraďovaní. Už dnes sa podieľame na projektoch tzv. 'knowledge sharing', kde sú nám uznané vysoká expertíza a odborný potenciál na poskytovanie poznatkov a implementačnej praxe v jadrovom priemysle," priblížil slovenský premiér.

"Veríme preto, že v rámci európskej politiky podpory vzdelávania bude v nadchádzajúcom programovom finančnom období tento aspekt náležite zohľadnený. SR je pripravená ostatným krajinám ponúknuť nadobudnuté skúsenosti v jadrovej energetike, obzvlášť v oblasti vyraďovania jadrových zariadení z prevádzky," poznamenal.

Slovensko sa svojou energetickou politikou a vyváženým mixom podľa neho stáva dobrým príkladom technologickej diverzifikácie a vzorom symbiózy nízkouhlíkovej jadrovej energetiky a nízkouhlíkových obnoviteľných zdrojov energie. "Predovšetkým vďaka jadrovej a vodnej energii dosahujeme podiel nízkouhlíkových zdrojov na výrobe elektrickej energie už dnes 80 %, čím sa zaraďujeme k top krajinám v rámci EÚ. Práve vďaka jadrovej energetike sa nám darí poskytovať energie za ceny, ktoré nepredstavujú neúmernú záťaž pre našich obyvateľov," upozornil.

Ukazuje sa podľa jeho slov, že budúci vývoj v Európe nebude ovplyvnený iba snahou o znižovanie emisií a udržanie konkurencieschopných cien, ale bude tiež charakterizovaný nárastom spotreby energie hlavne vďaka nástupu elektromobility a iných moderných technológií. "Z dôvodu nestability obnoviteľných zdrojov energie (OZE) určite potrebujeme klásť dôraz na zásadné inovácie v oblasti skladovania elektrickej energie, zavádzania smart systémov, ale aj úspor energií. Avšak skôr, ako v tejto snahe uspejeme, potrebujeme byť racionálni a praktickí. Jadrová energia je v kontexte zvyšujúceho sa podielu spotreby energie a zabezpečenia elektroenergetickej dostatočnosti pragmatickým riešením," povedal.

"Oceňujeme, že súčasťou tohtoročného Európskeho jadrového fóra je aj problematika dlhodobej strategickej vízie EÚ do roku 2050. Reagujeme tým na aktuálnu Európsku agendu. Súčasťou nedávneho Oznámenia Európskej komisie o dlhodobej strategickej vízii pre prosperujúce, moderné, konkurencieschopné a klimaticky neutrálne hospodárstvo je aj plán prechodu na nízkouhlíkový sektor energetiky do roku 2050," podčiarkol.

Primárnym cieľom tohto oznámenia v oblasti transformácie na klimaticky neutrálnu ekonomiku nie je podľa premiéra navrhnúť konkrétne opatrenia a obmedziť sa na preddefinované riešenia. Cieľom je analýza možných scenárov a ponúknuť alternatívy, ako plniť ciele parížskej dohody o klimatickej zmene. SR víta návrhy týchto scenárov. Nesú sa v duchu nákladovej efektívnosti a sociálnej spravodlivosti. Z dokumentu tiež vyplýva, že energetika bude hrať centrálnu úlohu pri prechode na tzv. klimaticky neutrálne hospodárstvo.

Dekarbonizácia sektora elektroenergetiky je podľa Pellegriniho logicky spojená s penetráciou OZE v energetickom systéme. V tomto ohľade SR na jednej strane pozitívne vníma, že oznámenie počíta v budúcnosti aj s jadrovou energiou ako súčasťou nízkouhlíkového energetického mixu EÚ. "Na druhej strane však vnímame istý deficit v jeho obsahu, pretože na rozdiel od OZE podrobnejšie nerozvíja nástroje na zvýšenie podielu jadrovej energie," podčiarkol predseda vlády SR.

Je podľa neho nevyhnutné sa zaoberať na európskej úrovni motivujúcimi aspektmi na rozvoj investícií do jadrovej energetiky. Spoločná európska politika by mala smerovať k uplatňovaniu takých princípov, ktoré nebudú mať negatívny dosah na využívanie jadrovej energetiky.

Napĺňanie ambicióznych cieľov Dlhodobej stratégie do roku 2050 si podľa premiéra bude vyžadovať obrovské zmeny vo všetkých oblastiach hospodárstva a života občanov EÚ počas jednej generácie. Hoci 30 rokov na dosiahnutie cieľa sa môže zdať veľa, v prípade energetiky závislej od dlhodobého plánovania a často neistých investícií je potrebné riešiť kľúčové otázky už dnes. Prechod na nízkouhlíkové hospodárstvo bude predstavovať veľkú investičnú zaťaž pre výrobcov s preneseným dosahom na konečných spotrebiteľov. Preto je potrebné zabezpečiť, aby bol prechod postupný bez negatívnych dôsledkov na obyvateľov a aby neohrozil konkurencieschopnosť priemyslu.

"Dovolím si dotknúť sa ešte témy nedávno vydaného oznámenia Európskej komisie k efektívnejšiemu a demokratickejšiemu rozhodovaniu v oblasti energetiky a klímy. Toto oznámenie, v ktorom sa navrhuje revízia Zmluvy Euratom, vnímame so znepokojením. Téma tzv. demokratického deficitu Zmluvy Euratom je pre nás nepochopiteľná. Z pohľadu SR je táto zmluva dostatočne vyvážená a v súčasnosti zabezpečuje nevyhnutnú rovnováhu medzi projadrovými a protijadrovými členskými štátmi EÚ," uviedol.

Zmluva podľa neho zaručuje právo každého členského štátu na voľbu svojho energetického mixu a umožňuje projadrovým členským štátom rozvíjať tento zdroj energie bez toho, aby bránila ostatným v rozvoji iných zdrojov energie. "Domnievam sa, že otvorenie hociktorej časti Zmluvy Euratom by v konečnom dôsledku mohlo viesť k otváraniu akejkoľvek inej zmluvy EÚ," dodal premiér. (30.4.2019)