Premiéra Kouře na Fidlovačce

Divadlo Na Fidlovačce zahájilo novou sezónu divadelní úpravou kultovního filmu Kouř z roku 1991. Doufejme, že po nucené covidové přestávce pandemie ustoupí a tato divadelní sezóna bude již normální jako dříve.
Třicátiny Kouře se oslavily jeho převedením na jeviště v režii Šimona Cabana a v úzké spolupráci s Lumírem Tučkem, který si v divadelním Kouři zahrál disidenta/kotelníka Křížka. Adaptace Šimona Cabana pracuvala s tím nejlepším, co materiál kolem Kouře vydal. Šimon měl k dispozici svůj vlastní rozsáhlý archiv, archiv Tomáše Vorla a živou paměť Lumíra Tučka a Michala Vícha. Michal Vích je autorem hudby k původnímu filmu. Šimon Caban ke Kouři dodává: „Když Kouř vznikal – a točil se vlastně opravdu těsně před revolucí v posledních dnech minulého režimu, nikdo z nás nepředpokládal, že se z něj stane asi nejikoničtější počin Pražské pětky. A nejen kvůli Arnoštkovi, roli, která se mnou už asi navždy bude spojená. Kouř má v sobě totiž kromě unikátní atmosféry antimuzikálu – rytmikálu – i zhuštěné svědectví o normalizačním duchu pozdního socialismu. A my jako bychom se určitých prvků normalizace pořád nemohli zbavit. I proto to má cenu. I proto je Kouř stále aktuální."
Děj představení
Mirek, čerstvě dostudovaný inženýr z Prahy nastupuje do svého prvního místa. Podnik, kam nastoupil, produkuje obrovské množství kouře a smogu, což zamořuje okolí. Mirkovi je zadán úkol vymyslet něco, co by pomohlo znečištěnému ovzduší. Mirek odmítne spolupráci se svým nadřízeným Šmídem. Ten se pro svůj karierní postup nezastaví před ničím.  
Mirek zjistí, že na projektu, jenž by situaci zlepšil, pracoval už jeho předchůdce, inženýr Křížek. Ten ve svém geniálním projektu navrhoval radikální organizační změny v podniku, zato byl přemístěn z kanceláře do kotelny. Ikonická postava Arnošt, kulturní referent podniku, pořádá diskotéky se svým hitem „Je to fajn“.  Archivář Béda holduje alkoholu a odrazuje Mirka od všeho. Mirek se zamiluje do dcery Křížka, kterou nazývá „Kotě“.  Výraznou postavou je i zamilovaná bufetářka Helenka. Generální ředitel, kterého jediného se Šmíd bojí, v závěru umírá. Přichází revoluce a generálního ředitele nahradí Křížek.
Herci
Proběhly dvě premiéry, my jsme byli na té druhé. Mimo generálního ředitele mají všechny postavy alternaci. Představení je poměrně dlouhé - 3 hodiny, ale ubíhá ve svižném tempu. Všichni herci předvedli dobré až výborné výkony. Václav Jílek se zhostil role Mirka na výbornou, stejně jako Vendula Příhodová role bufetářky Helenky. Znamenité byly i Martina Pawerová jako Kotě a Klára Cibulková v roli Běhalové. Arnoštka, kterého ve filmu hrál Šimon Caban s chutí a vitalitou zahrál Martin Písařík. Přesvědčivý byl Lukáš Rous jako Béda. Intrikána Šmída zahrál velmi dobře Michal Slaný. Příjemně překvapil Tomáš Matonoha jako Křížek. Výborní jako vždy byli Petr Jeništa v roli   ředitele Glosnera a Zdeněk Maryška jako generální ředitel. Celý herecký ansámbl je vybrán skvěle, hercům role sedí. V dalších rolích jsme viděli Veroniku Morávkovou jako sekretářku, Filipa Hořejše v roli Ondry, syna ředitele. Uklízečky představovaly Radka Krninská a Eliška Nezvalová, kresličky Karolína Tothová a Vanda Šípová.
Tvůrci představení
Šimon Caban kromě režie navrhl i scénu. Scéna je jednoduchá, snadno se dá přestavět – používají se přepravky, ale výborně evokuje prostředí továrny.
Pochvalu zaslouží za úžasnou choreografii Petra Parvoničová. V tříhodinovém představení nemá pohybová složka žádné hluché místo. Představení dobře dokreslují kostýmy navržené Jitkou Fleislebrovou. Režisér nemohl požádat o spolupráci svou ženu Simonu Rybákovou, proslulou kostýmní výtvarnici.  V době přípravy kouře neměla totiž ani minutu volného času. Šimon Caban dodal: „Oslovil jsem Jitku Fleislebr. A musím říct, že odvedla – i s pomocí garderobiérek z divadla – skvělou práci.“ Hudební nastudování připravil David Solař, který spolupracuje s Dashou a dalšími interprety. „David vystihl ducha doby a zároveň to posunul do současného soundu. Hudební složka pro mě funguje výborně,“ zhodnotil režisér Caban.
Dramaturgie se ujala Kateřina Jonášová. Převedení filmového příběhu na jeviště se opravdu  povedlo.
Jaromír a Věra Hamplovi (1.10.2021)