Evropská komise 9. 1. zveřejnila nejnovější zprávu o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích. Třebaže od vydání předchozí zprávy došlo k určitému posunu, obavy přetrvávají a v řadě oblastí je stále prostor pro zlepšení a další opatření. Kvůli porušování práv duševního vlastnictví po celém světě tratí evropské podniky na příjmech miliardy eur a jsou ohroženy tisíce pracovních míst. Dnešní zpráva identifikuje tři skupiny zemí, na něž se opatření EU zaměří.
Evropský komisař pro obchod Phil Hogan uvedl: „Ochrana duševního vlastnictví, jako jsou ochranné známky, patenty nebo zeměpisná označení, má zásadní význam pro hospodářský růst EU a naši schopnost podporovat inovace a udržet si konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku. Na odvětví, která jsou závislá na duševním vlastnictví, připadá až 82 % veškerého vývozu z EU. Porušování duševního vlastnictví, mezi něž patří nucený transfer technologií, krádeže duševního vlastnictví, padělání a pirátství, každoročně v EU ohrožuje stovky tisíc pracovních míst. Poznatky obsažené ve zprávě nám umožní dále zefektivnit ochranu evropských firem a pracovníků před porušováním duševního vlastnictví, jako je padělání nebo pirátství v oblasti autorského práva.“
Zeměpisné a tematické priority činnosti EU na ochranu práv duševního vlastnictví vycházejí z úrovně hospodářské újmy způsobené evropským podnikům. Zpráva umožní přesněji vymezit potřebné úsilí a postupovat cíleněji. Aktualizovaný seznam prioritních zemí ve zprávě je i nadále rozdělen do tří kategorií, které odrážejí rozsah a přetrvávání problémů: 1) Čína, 2) Indie, Indonésie, Rusko, Turecko, Ukrajina, 3) Argentina, Brazílie, Ekvádor, Malajsie, Nigérie, Saúdská Arábie a Thajsko.
Na Čínu připadá největší podíl padělků a pirátského zboží přicházejících do EU, a to jak z hlediska hodnoty, tak z hlediska objemu. Z Číny a Hongkongu pochází více než 80 % padělků a pirátského zboží, které zabaví celníci EU.
Vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví je nedílnou součástí všech obchodních dohod EU. Komise se rovněž účastní dialogů, pracovních skupin a technických programů s klíčovými zeměmi a regiony, jako jsou Čína, Latinská Amerika, jihovýchodní Asie nebo Afrika. Mezi konkrétní opatření v posledních dvou letech patří:
•technická podpora pro přistoupení k mezinárodním smlouvám v oblasti práv duševního vlastnictví,
•informační seminář pro malé podniky o významu práv duševního vlastnictví,
•odborná příprava pro celníky, soudce a policii v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví,
•odborná příprava pro hodnotitele patentů,
•odborná příprava o udělování licencí v případě chráněných odrůd rostlin.
Komise rovněž aktivně přispívá k ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví v rámci mnohostranných fór, jako je Světová obchodní organizace, Světová organizace duševního vlastnictví a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Zpráva se rovněž zaměřuje na duševní vlastnictví v souvislosti s odrůdami rostlin. Šlechtění rostlin může hrát důležitou úlohu při zvyšování produktivity a kvality zemědělství a zároveň snižovat zátěž pro životní prostředí. EU chce podpořit investice a výzkum v této oblasti, včetně rozvoje nových plodin odolných vůči suchu, záplavám, teplu a slanosti, aby bylo možné lépe reagovat na negativní důsledky změny klimatu. Ochrana odrůd rostlin se tudíž pro nadcházející období stává jednou z priorit Komise.
Souvislosti
Účinné, dobře nastavené a vyvážené systémy duševního vlastnictví jsou klíčové pro podporu investic, inovací, růstu a globální obchodní aktivity našich podniků. V této souvislosti se Evropská komise aktivně podílí na posilování ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, mimo jiné prostřednictvím své obchodní agendy.
Na odvětví, která intenzivně využívají duševní vlastnictví, připadalo v období 2014–2016 přibližně 84 milionů pracovních míst v EU a 45 % celkového unijního HDP. Podíl těchto odvětví na vývozu z EU pak činí 82 % a přebytek obchodu EU v nich dosahuje přibližně 182 miliard eur. Odhaduje se, že padělané nebo pirátské zboží (za 121 miliard eur) tvoří 6,8 % veškerého dovozu do EU. (13.1.2020)
