.jpg?s3=1)
V roce 2021 žilo 10,4 % obyvatel EU ve městech v domácnosti postižené přetížením nákladů na bydlení, zatímco odpovídající míra pro venkovské oblasti byla 6,2 %.
Nejvyšší míra přetížení nákladů na bydlení ve městech byla pozorována v Řecku (32,4 %), Dánsku (21,9 %) a Nizozemsku (15,3 %). Naopak nejnižší podíly zaznamenala města v Litvě, na Maltě a v Maďarsku (1,6 %, 2,9 % a 3,1 %).
Ve venkovských oblastech byly míry nejvyšší v Řecku (22,0 %), Bulharsku (13,3 %) a Rumunsku (10,8 %). Nejnižší míry přetížení nákladů na bydlení ve venkovských oblastech byly zaznamenány na Kypru (1,3 %), Irsku (1,6 %) a Maďarsku (2,2 %).
V roce 2021 bylo přetížení nákladů na bydlení ve městech vyšší než ve venkovských oblastech ve všech zemích EU kromě Bulharska, Rumunska, Chorvatska, Litvy a Lotyšska.
Kvalita bydlení
Přibližně 17 % obyvatel EU žilo v přeplněném domě…
Kvalitu bydlení lze měřit mnoha způsoby. Jedním z nich je, zda lidé žijí v přeplněném domově. V EU v roce 2021 žilo v takovém domě 17,1 % populace, což je podíl, který klesl z 19,1 % v roce 2010. V Česku to bylo 15,4 %.
V roce 2021 byla nejvyšší míra přeplněnosti pozorována v Lotyšsku (41,3 %), Rumunsku (41,0 %) a Bulharsku (37,9 %) a nejnižší na Kypru (2,3 %) a na Maltě (2,9 %).
…a 34 % žije v málo obsazeném domě
Opakem přeplněného domu je dům nedostatečně obsazený, což znamená, že je považován za příliš velký pro potřeby domácnosti, která v něm žije. Klasickou příčinou nedostatečného zaměstnávání jsou starší jedinci nebo páry, které zůstávají ve svém domově poté, co jejich děti vyrostou a odejdou. V roce 2021 žila v EU třetina populace (33,6 %) v nedostatečně obsazeném domě, přičemž tento podíl je od roku 2010 poměrně stabilní.
V roce 2021 byly nejvyšší podíly neobydlených domů zaznamenány na Maltě (71,8 %), na Kypru (70,9 %) a v Irsku (69,1 %) a nejnižší v Rumunsku (7,2 %), Lotyšsku (10,1 %) a Řecku (11,8 %). V Česku to bylo 27,2, %.
Za osobu žijící v přeplněné domácnosti se považuje osoba, která nemá k dispozici minimální počet místností:
• jedna místnost pro domácnost;
• jeden pokoj na pár v domácnosti
• jeden pokoj pro každou jednotlivou osobu ve věku 18 a více let;
• jeden pokoj pro dvojici svobodných osob stejného pohlaví ve věku 12 až 17 let;
• jeden pokoj pro každou jednotlivou osobu ve věku od 12 do 17 let nezařazenou do předchozí kategorie,
• jeden pokoj pro dvojici dětí do 12 let.
Přibližně 15 % obyvatel EU žilo v domě s prosakující střechou
Na kvalitu života nemá vliv pouze počet lidí žijících v domě, ale také kvalita bydlení, jako je schopnost udržet v domě teplo, chybějící toaleta a sprcha a zatékající střecha.
V EU v roce 2021 nemělo 6,9 % populace schopnost udržet si v domě dostatečné teplo. Nejvyšší podíly byly pozorovány v Bulharsku (23,7 %), Litvě (22,5 %), Kypru (19,4 %) a Řecku (17,5 %) a nejnižší ve Finsku (1,3 %), Slovinsku, Švédsku a Rakousku (všechny 1,7 %).
V průměru v EU v roce 2020 postrádalo toaletu, sprchu a vanu 1,5 % populace. To bylo nejčastější v Rumunsku (21,2 % populace), dále v Bulharsku a Lotyšsku (shodně 7,0 %) a také v Litvě (6,4 %).
Pokud jde o zatékající střechu, mělo v roce 2020 takový problém 14,8 % obyvatel EU. Nejvyšší podíly byly pozorovány na Kypru (39,1 %), Portugalsku (25,2 %) a Slovinsku (20,8 %).
Vliv bydlení na životní prostředí
Emise skleníkových plynů z domácností pro vytápění a chlazení se pohybovaly od 30 kg na hlavu ve Švédsku po 1 560 kg v Lucembursku.
Část emisí skleníkových plynů pochází z domácností při spalování fosilních paliv pro vytápění jejich obydlí, přípravu teplé vody, vaření a klimatizaci. V roce 2020 to v EU představovalo 675,2 kg na hlavu, což je pokles z 907,5 kg v roce 2010. V roce 2020 byly nejvyšší hodnoty, přes 1 000 kg na hlavu, zaznamenány v Lucembursku (1 564,3 kg na hlavu), Irsku (1 402,8) a Belgie (1 137,7). Naopak nejnižší hodnota byla zjištěna ve Švédsku (29,7), dále na Maltě (128,8), Portugalsku (152,2) a Estonsku (192,6). V Česku je to na hlavu 782,4 kg.
Vývoj cen domů a nájmů
Ceny domů v EU mezi lety 2010 a 2021 vzrostly o 37 %.
Podíváme-li se na trend cen nemovitostí mezi lety 2010 a 2021, od roku 2013 je trend stabilně stoupající, přičemž mezi roky 2015 a 2021 došlo k nárůstu obzvláště výrazně. Celkově došlo mezi lety 2010 a 2021 k nárůstu o 37 %. K nárůstu došlo ve 23 členských státech a poklesy ve třech (údaje pro Řecko nejsou k dispozici) během tohoto období. Největší nárůst byl pozorován v Estonsku (+139 %), Maďarsku (+122 %), Lucembursku (+115 %), Lotyšsku (+101 %) a Rakousku (+100 %), zatímco pokles byl zaznamenán v Itálii (-13). %), Kypru (-8 %) a Španělska (-2 %). Poz. Česko není v tiskové zprávě uvedeno, podle grafu činil 84,2 %, tedy po Maďarsku nejvíce.
Nájemné vzrostlo o 16 %
V letech 2010 až 2021 došlo v EU k trvalému nárůstu nájemného – celkem za celé období o 16 %. Ve 25 členských státech došlo k nárůstu a ve dvou k poklesu. Největší nárůst byl zaznamenán v Estonsku (+154 %), Litvě (+110 %) a Irsku (+68 %), zatímco pokles byl zaznamenán v Řecku (-25 %) a na Kypru (-3 %).
