Český dvoukolový systém prezidentské volby přispívá k vyhrocenosti kampaně, což se letos opět potvrdilo. Podporuje negativitu a vymezování se vůči protikandidátovi. Volební systém k této strategii přímo vybízí a nic na tom podle politologa Národního institutu SYRI Romana Chytilka do budoucna nezmění ani poměrně výrazný neúspěch letošní Babišovy kampaně.
Dva týdny mezi prvním a druhým kolem jsou podle experta dlouhou dobou, která poskytuje potenciál k tomu, aby se vůči sobě vyhranili v debatách nejen kandidáti, ale i jejich elektoráty. „To vzhledem k tomu, že ČR je parlamentní, ne prezidentskou republikou a že pravomoci prezidenta jsou omezené, představuje výraznou negativní linku přímé volby,“ uvedl Chytilek s tím, že nyní je na zodpovědnosti obou kandidátů, aby se snažili o co největší deeskalaci napětí, které kampaň vyvolala.
„Pokud budou zákonodárci promýšlet úpravy přímé volby, měli by vážně uvažovat i o zkrácení doby mezi prvním a druhým kolem na jeden týden,“ myslí si Chytilek.
Na to, že snaha získat nadpoloviční většinu nemusí vést k pozitivním apelům, poukázaly už minulé přímé volby. Tehdy roli sjednocujícího poselství, které pomohlo zajistit Miloši Zemanovi vítězství, hrál odpor vůči sudetským Němcům a migraci a spojování protikandidátů s těmito tématy.
Letošní kampaň Andreje Babiše šla v tomto směru ještě dál. Chytilek mimo jiné poukazuje na jeho snahy cílit nejspíš na nevoliče prostřednictvím poukazů k tomu, že si na jeho vítězství lze vsadit v sázkových kancelářích ve vysokém kursu. Tato snaha o "monetizaci" volebního chování, resp. její využívání přímo kandidáty v kampani, je podle Chytilka novým a velmi rizikovým prvkem přímé volby. „Na jednu stranu jde o marketingový pokus učinit kampaň kandidáta více "virální“, zároveň je podobná praxe nepřijatelná z mnoha důvodů. Kurzy sázkových kanceláří stanovují profesionálové a obvykle velmi dobře odráží šance kandidátů,“ uvedl Chytilek s tím, že tento apel cílil obecně spíš na nízkopříjmové skupiny a mohl je i připravit o finanční prostředky. (28.1.2023)
