Prezidentští favorité se nevyslovili ke covidové krizi

Jen dva kandidáti z devíti odpověděli na otázky. Společnost se chová, jako by propastný společenský zlom s dlouhodobými následky neexistoval.

K nejhlubší a nejkomplexnější společenské krizi od listopadu 1989 se vyslovili pouze dva uchazeči o úřad prezidenta, kteří nepatří mezi favority. Zbylých sedm kandidátů neodpovědělo na anketní otázky Iniciativy 21 týkající se jejich názorů na vládní postupy během bezmála tří let covidové krize. Postoje kandidátů prakticky nelze zjistit ani jinak, ve veřejných a mediálních diskusích k volbám je toto téma tabu. 

Iniciativa 21 zaslala všem devíti kandidátům na prezidentskou funkci sedm otázek. Týkaly se postupů státu během covidové krize: očkování, diskriminace, porušování lidských práv a zákonů, kvality oficiálních informací, mediálních kampaní, informací a dezinformací, cenzury či dopadu státních restrikcí na děti. Závěrečná otázka směřovala k celkovému hodnocení společenských pozitiv a negativ státních postupů.

Jedinými kandidáty, kteří odpověděli, jsou Jaroslav Bašta a Karel Diviš. Tři se omluvili pro nedostatek času (Pavel Fischer, Petr Pavel a Andrej Babiš), ostatní anketu navzdory upomínce ignorovali. Vzhledem k tomu, že covidová krize je bezprecedentním zlomem v politickém a společenském vývoji po listopadu 1989, je takový přístup uchazečů o nejvyšší úřad státu neospravedlnitelný.

Postoje prezidentské kandidátky a kandidátů na covidovou krizi není možné zjistit snadno ani jinak. Sami se aktivně k tématu nevyjadřují a ve veřejných a mediálních debatách tato otázka nezaznívá. Deník E15 např. uvedl covid mezi řadou dalších témat v podrobné anketě uchazečů o funkci hlavy státu. Zveřejněné informace se však týkaly jen jejich dílčích a minulých postojů, nikoli hodnocení situace z pohledu nyní známých faktů. Fakta přitom stále jasněji svědčí o omylech, manipulaci a celkovém selhání státu vůči občanům.

Během bezmála tří let covidové krize vrcholní představitelé státu hrubě porušovali zákony včetně Ústavy, šlapali po lidských právech a lidské důstojnosti a medicína se poprvé v novodobé historii ocitla masově v rukou laiků a reklamních expertů, na nádražích a v obchodních centrech. Přitom nejhorší psychické i ekonomické následky státních lživých informací, manipulací, nátlaku a ignorování zákonů se teprve projeví s odstupem času.     

RNDr. Jan Piňos, mluvčí Iniciativy 21, řekl: „Favorité prezidentských voleb a velká většina dalších kandidátů na nejvyšší funkci ve státě nedokážou říci, co si myslí o nejhlubší krizi, kterou prošla naše země od listopadu 1989. Iniciativa 21 zaslala všem devíti uchazečům anketní otázky týkající se postupů státu vůči občanům během tří let  covidové krize. Odpověděli na ně jen dva kandidáti, Jaroslav Bašta a Karel Diviš. Voliči přitom mají ovšem právo vědět, jak se zájemci o prezidentské křeslo stavějí k událostem, které nejotřesněji zasáhly do životů nás všech.“

„Názory uchazečů na covidovou krizi, zejména ve světle faktů vycházejících postupně najevo, nejde běžně zjistit ani jiným způsobem. Kritickému hodnocení se vyhýbají jako čert kříži a stejně tak se chovají novináři v debatách s kandidáty. Je to zpráva o stavu společnosti – politici, úřady, vědci, velká média a nyní i kandidáti na prezidenta se tváří, jako by se tu tři roky nic zvláštního nedělo. Jako by stát a média soustavně nelhala, jako by stát vytrvale neignoroval zákony a hromadně neporušoval lidská práva. Jako by se medicíny nezmocnili reklamní agenti a nepřesunula se z ordinací na nádraží, jako by miliony lidí nepopletli své zdraví se vstupenkou do kavárny či posilovny.“

„Jediný uchazeč o funkci prezidenta, který se kvalifikovaně a soustavně od počátku  covidové krize vyslovoval kriticky k postupům státu, Karel Janeček, byl za nedůvěryhodných okolností ze soutěže o prezidentské křeslo vyloučen.“  

„Politická, odborná a společenská reflexe covidové krize je tabu. Není se čemu divit.  V propastném selhání politiků, úřadů, vědy a medicíny mají máslo na hlavě skoro všichni včetně většiny občanů. Kdo v situaci masového selhání má zájem o pravdu a spravedlnost? Strkání hlavy do písku je však nesmírně krátkozraké, času účtování na základě faktů se nepůjde vyhnout.  Čím dříve se z krize poučíme, tím lépe pro všechny.“ (9.1.2023)