.jpeg?s3=1)
Světová kapacita fotovoltaických elektráren stačí na to, aby při nejdelším dni v roce pokryla až dvacet procent energetických potřeb planety Země. Vyplývá to ze studie britské organizace Ember, která se věnuje výzkumu v oblasti energetiky. Solární energie je podle ní v současné době nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny, zejména díky klesajícím nákladům na technologie. Kromě pozitivních dopadů v boji proti klimatickým změnám a úspoře energií začínají fotovoltaické panely zvyšovat také komfort v bydlení, a to v kombinaci s prvky chytré domácnosti.
Podle některých výzkumníků se solární panely do roku 2050 stanou největším zdrojem elektřiny. Studie britské organizace Ember tvrdí, že umí pokrýt až dvacet procent světové energetické spotřeby během nejdelšího dne v roce, který každoročně připadá na 21. června. Fotovoltaické elektrárny měly v loňském roce rekordní podíl 5,5 procenta na globální produkci elektřiny. Ve světovém měřítku byly do provozu denně spuštěny více než dva miliony solárních panelů.
Trh zpomalil, oživení mohou přinést firemní instalace
Rozvoj solární energetiky přes to všechno zpomalil. V prvním pololetí letošního roku bylo podle Solární asociace ČR zprovozněno zhruba 24 tisíc nových fotovoltaických elektráren, tedy téměř dvakrát méně než před rokem. Podle odborníků může být příčinou postupný konec energetické krize a celkový pokles cen energií. Jako potenciální varianta, kam se obor může v příštích letech vydat, se tak nabízí firemní instalace. „Fotovoltaické elektrárny zatím stále využívají především domácnosti, v posledních dnech ale vnímáme nárůst poptávky po realizacích ve firemním sektoru. Podniky už v dnešní době nemusí řešit orientaci svých budov ke světovým stranám. Dávno neplatí, že by se solární panely instalovaly pouze na střechy s orientací na jih, smysl má cokoliv kromě severní orientace,“ popisuje Patrik Prokeš ze společnosti Enbra, která se věnuje službám v oblasti technického zařízení budov.
Nejběžnějším místem, kam lidé v případě firem i rodinných domů umisťují solární panely, jsou střechy. U nich je vzhledem k výkonu budoucí fotovoltaiky obecně nejdůležitější zohlednit kromě orientace také sklon a její zastínění jinými objekty. Stěžejní je myslet také na vliv okolní zástavby a vegetace. To, zda je konkrétní střecha vhodná pro umístění solárních panelů, určí analýza odborníka. „Analýza oslunění se vytváří za pomoci leteckých snímků a softwarových výpočtů. Zohledňuje samozřejmě veškeré klíčové proměnné včetně vlivu okolní zástavby a vegetace. Lze ji zároveň vytvořit pro všech 365 dní v roce v půlhodinových intervalech,“ popisuje Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se analýzám oslunění věnuje.
Solární energetika se postupně propisuje také do oblasti komfortu v bydlení, zejména v souvislosti s prvky chytré domácnosti. Panely se totiž dají využít i k motorizaci předokenních žaluzií nebo screenových rolet, které ve spojení s mobilní aplikací vyhodnocují hned několik parametrů. „Pro úplnou diagnostiku situace bere systém v úvahu přesnou zeměpisnou polohu instalace včetně orientace ke světovým stranám, meteorologické údaje nebo překážky, které mohou panel zastínit, jako třeba strom či přilehlou budovu. Podle nich pak automaticky vyhodnocuje ideální nastavení venkovního stínění,“ popisuje Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti Lomax, které se v Česku a na Slovensku věnuje výrobě stínící techniky.
Vyšší komfort v bydlení i úspora financí
Solární čidlo v kombinaci se stínící technikou pracuje čtyřiadvacet hodin denně bez ohledu na počasí, navíc je možné jej osadit dalšími senzory, které zajistí plynulý chod chytré domácnosti z mobilu či tabletu. Mezi hlavní výhody patří připojení bez nutnosti elektrické sítě, uživatelé se vyhnou poškození stěn během montáže. „Solární panel během dne přijímá denní světlo bez ohledu na to, zda je zrovna slunečno nebo zataženo, a přeměňuje ho na elektrickou energii. Tuto energii ukládá do baterie, která ji dokáže využít jeden až dva měsíce za předpokladu, že se rolety vytáhnou maximálně třikrát denně,“ tvrdí Přichystal.
