Patronka našeho národa, kterou stejně jako jejího vnuka knížete Václava zavraždili. Svatá Ludmila stála u zrodu českého státu a christianizace obyvatel. Jak byla vnímána během svého života, dnes i v době mezi tím? Na to se pokouší odpovědět výstava Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků, která potrvá do konce července v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.
Žena, která stála u zrodu křesťanství u nás. První česká světice a historicky doložená Přemyslovna. Babička patrona české země svatého Václava. Pramáti českých panovníků a panovnic a jedna z významných postav naší historie. Všechny uvedené přívlastky odkazují ke svaté Ludmile, od jejíž smrti letos uplyne 1100 let. Při této příležitosti pořádá Akademie věd ČR výstavu Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků.
Přes tisíc let v jedné místnosti
„Ani středověk nebyl čistě mužskou doménou. Výstava zobrazuje příběh velmi silné ženy v dosti složité době,“ říká Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR a současně jeden ze spoluautorů expozice. Jelikož domácí písemné prameny za Ludmilina života ještě neexistovaly, je logické, že hlavní část výstavy její autoři založili na archeologických předmětech.
Období života svaté Ludmily, tedy 9. a 10. století, bylo mezníkem českých dějin. Politicky se střetával Východ se Západem, naším kontinentem si razilo cestu křesťanství a vytvářely se mocenské struktury, které Evropu dodnes charakterizují. Za života svaté Ludmily vznikly základy státní moci Přemyslovců a také křesťanských Čech. „Byla výraznou osobností své doby, která se pohybovala v kruzích vládců a sama se na vládě podílela,“ upozorňuje další z autorů výstavy Petr Sommer, taktéž z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Mezi autory výstavy patří ještě Martin Musílek z Centra medievistických studií.
Ludmila se stala manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Roku 882 na Moravě oba přijali křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Roku 921 Ludmilu zavraždili družiníci její snachy Drahomíry. Stalo se tak na hradišti Tetín a podle Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím závojem, aby nedosáhla svatosti při prolití vlastní krve.
V životě svaté Ludmily hrálo důležitou roli křesťanství, a nejen během něho. Výstava ukazuje, jak začala být v 10. až 12. století uctívána jako světice, všímá si kultu její osobnosti v době Karla IV., její obliby v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti.
Výstava o svaté Ludmile
Návštěvníci si mohou prohlédnout exponáty z předních tuzemských institucí: nechybí replika liturgického roucha (rocheta), kopie plastiky umístěné na náhrobku svaté Ludmily z baziliky sv. Jiří, která je jí zasvěcena, dále obrazy, pohřební předměty, meče nebo šperky. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků. „Mimořádným předmětem je například karolínský mešní kalich. Pochází ze souboru nálezů z takzvaného kolínského knížecího hrobu z doby po polovině devátého století,“ přibližuje Petr Sommer a dodává: „Výmluvné je také svědectví dvou mečů z devátého století. Jeden je originál z Levého Hradce, druhý je předvedený v dokonalé kovářské rekonstrukci a pochází z Mikulčic. Jsou to nástroje, o nichž náš významný historik Dušan Třeštík říkával, že jimi vznikala středověká křesťanská Evropa.“
Výhodné prostorové uspořádání výstavy chválí Jan Mařík: „Je příjemné, že na relativně malém prostoru a za krátkou dobu návštěvník získá obrázek o životě svaté Ludmily a jejím odkazu. Stojí za to přijít a vidět věci, které takto pohromadě jinde asi neuvidí.“
Mezioborová spolupráce
Součástí výstavy je také stejnojmenná výpravná publikace, která vznikla ve spolupráci Nakladatelství Lidové noviny a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Právě tento ústav nese hlavní podíl na přípravě celé expozice. Zapojily se ale i další – Filosofický, Historický nebo Slovanský. „Spojit k budování výstavy a k vytvoření související publikace společenskovědní pracoviště Akademie věd a řadu mimoakademických pracovišť byla dobrá myšlenka. Chtěli jsme totiž veřejnosti předložit co nejaktuálnější výzkumné výsledky ludmilského tématu zcela v souladu s principy Strategie AV21, v jehož rámci byla výstava připravena,“ podotýká Petr Sommer.
