Národní muzeum otevřelo v historické budově novou výstava s názvem Příběh zámecké knihovny Újezd Svatého Kříže. Ta prostřednictvím dochovaných exponátů, dobových fotografií a reprodukcí obrazů přibližuje osud knižní sbírky, ale také dnes už zaniklého barokního zámku.
Do dnešní doby se dochovávalo 354 zámeckých knihoven, z tohoto počtu jich je kolem 50 interiérových, osazených v původních prostorách a v původním mobiliáři. Většinou jsou součástí prohlídkových tras památkových objektů. Ostatní fondy jsou uskladněny v depozitářích, které jsou pro veřejnost nepřístupné. Většinu knihoven spravuje Národní muzeem s Národním památkovým ústavem, mezi vlastníky i patří různé instituce (akademie věd, archívy, muzea, města) a soukromé osoby.
Oddělení zámeckých knihoven Národního muzea vzniklo v roce 1954 s úkolem shromažďovat informace o zámeckých knihovnách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a zajišťovat jejich zpracování a vědecké využití. Zámecké knihovny obsahují celkem více než 1 672 000 svazků. Z toho je 7895 rukopisů, více než 1000 prvotisků a asi 15 000 tisků z 16. století. Z hlediska historického – nejstarší rukopis pochází z 9. století, nejmladší je z poloviny až 20. století. Nejmenší počet svazků (dvanáct) vlastní knihovna v Lesné u Tachova; největší sbírku má roudnická lobkovická knihovna, více než 65 000.
Jednou ze zámeckých knihoven je také knihovna ze zámku Újezd Svatého Kříže na Domažlicku, obsahující knihy z oborů historie, genealogie, heraldiky, numismatiky, práva, lékařství, teologie i filozofie, knihy antických autorů i renesančních humanistů, ale i díla věnovaná alchymii, chemii a kabale, stejně jako díla o zemědělství a technice. Z 19. století pocházejí mnohé svazky o historii Čech a dějinách umění. Proč NM vybralo na výstavu právě tuto knihovnu? Odpovídá dr. Petr Mašek z oddělení zámeckých knihoven NM: „Knihovna je velmi pěkná, obsahuje zajímavé knihy a má i zajímavou historii. Není to pouze kontinuální knihovna jednoho rodu a má dramatické osudy po r. 1945. Specifické pro zámecké knihovny jsou spisy o heraldice. Šlechta se snažila získat i publikace o stavitelství a architektuře. Pro zámecké knihovny je i typická literatura o chemii, alchymii, astrologii.“
Výstava nabídne některá díla z této unikátní sbírky jako například Soubor zákonů platný pro Království české, který vytiskl v roce 1564 Jiří Melantrich z Aventýna, knihu o konstrukcích vodotrysků s rytinami technických detailů či rozsáhlé botanické dílo s kolorovanými mědiryty, na jehož vzniku se podílela řada německých vědců. Zajímavá je také obrázková bible z 18. století, bohatě ilustrovaná kniha ze 17. století propojující obory lékařství, matematiky či astrologie z majetku hraběte Hrzána.
Barokní zámek byl postaven mezi lety 1683-1686 Kašparem Zdeňkem Kaplířem ze Sulevic na místě původní tvrze. Roku 1796 jej zdědili Kotzové z Dobrše, kteří také vlastnili lovecký zámek Walddorf a v jejichž rukách zůstal až do roku1945. Kristián Kotz z Dobrše na zámku hostil řadu umělců, např. malíře Josefa Mánesa. Podobiznu dcery Kristiana barona Kotze, krajského hejtmana a místodržitele v Brně, namaloval Mánes v létě roku 1866 na panství v Újezdě. Umělec zde pobýval v letech 1861, 1863 a 1866. Nádherný portrét dvacetileté dívky vlastní NGP, byl vystaven na loňské Mánesově výstavě ve Valdštejnské jízdárně v Praze.
Základ zámecké knihovny Újezd Svatého Kříže vznikl už v 17. století, kdy zámek vlastnili Lamingerové z Albenreuthu. Rozvoj knihovny nastal za Františky Romany, svobodné paní Kotzové, která získala dva významné fragmenty starších knihoven. První shromáždil bibliofil František Gottfried Troilo, slezský šlechtic a učenec. Druhým fragmentem je část knihovny hrabat Hrzánů z Harasova. Dramatické osudy zažila knihovna po druhé světové válce. Zámky byly rozděleny do 2 kategorii. První kategorie byly zámky určené ke kulturnímu využití. Druhá kategorie zámků byla předána k využití armádě, sociálním ústavům apod. V roce 1949 byl zámek v Újezdu předán vojenské správě stal se majetkem Pohraniční stráže. Co nestačila památková péče odvézt vojáci vyházeli na dvůr a spálili. Velká část korespondence pravděpodobně i Josefa Mánesa a dalšího archivního materiálu byla spálena. Knihovna byla převezena na zámek Horšovský Týn, kde v 50. letech vypukl požár, který zasáhl zhruba 800 svazků. Později byla knihovna přesunuta do Kladrub u Stříbra, kde byla sbírka poničena vlivem vlhka a plísní, ale i zásahem zlodějů. V současné době je knihovna bezpečně uložena v depozitářích Národního muzea v Terezíně. Výstava Příběh zámecké knihovny Újezd Svatého Kříže bude v historické budově Národního muzea otevřena až do konce února příštího roku. Více informací na www.nm.cz
Jaromír Hampl
Foto: archiv NM, Jaromír Hampl (11.12.2023)
