Legendární „Embéčko“ ŠKODA 1000 MB s motorem umístěným u poháněných zadních kol patřilo v polovině 60. let k nejmodernějším vozům litrové třídy na světě. Kromě základního čtyřdveřového sedanu bylo zvažováno také kupé, roadster - a kombinovaná karoserie. Jediné vyrobené kombi ŠKODA typ 990 „Hajaja“ (1963) zdobí expozici mladoboleslavského ŠKODA Muzea.
Velmi praktické dvouprostorové karoserie, tedy dnes velmi oblíbené kombi, mají v nabídce značky ŠKODA tradičně pevnou pozici. Za jejich průkopníka je možné považovat model L&K 110 z poloviny 20. let, který byl v nabídce i s vyměnitelnou (kombinovanou) zadní částí karoserie. Přes týden vůz sloužil živnostníkovi jako dodávka, v neděli po výměně zadního modulu jako plnohodnotný vůz na rodinný výlet. Úspěch měly od roku 1934 i lehké užitkové verze nejrozšířenější modelové řady POPULAR s užitečnou hmotností 300 kg. K fleetovým zákazníkům patřily i renomované společnosti jako Baťa či Meinl. Koncem 40. let vznikly na bázi modelů ŠKODA 1101/1102 „Tudor“ nejen dodávkové karoserie, ale také kombi Station Wagon (STW). Vynikala výrazně zvětšenou prosklenou plochou, bohatší výbavou a především variabilitou interiéru. Sklopením zadní lavice vznikla ložná plocha o délce až 1490 mm a šířce 980 – 1390 mm. Sériové podobě vyjíždějící ze závodů ve Vrchlabí a Kvasinách předcházela řada prototypů a menších výrobních dávek z dalších československých karosáren. Od jara 1953 pak vznikalo ve Vrchlabí objemné kombi ŠKODA 1200 STW, v modernizovaném provedení Š 1201 STW vyráběné až do října 1961, kdy na další tucet let převzala štafetu ŠKODA 1202 STW.
Nejrozšířenějším dvouprostorovým automobilem ŠKODA se však stala OCTAVIA COMBI. První prototyp vznikl v září 1959, o rok později vzbudil tento ideální rodinný vůz při své brněnské premiéře velkou pozornost zákazníků a v období 1961 – 1971 opustilo závod v Kvasinách celkem 54 086 kusů. Těšily se velké oblibě také v zahraničí, například v roce 1966 bylo exportováno rekordních 72 % vyrobených kombi. Jako už tolikrát ve 125leté historii firmy, i na tyto úspěchy se podařilo výborně navázat: modelová řada OCTAVIA se v novodobé podobě vrátila v roce 1996, jen o rok později přibyla karosářská verze OCTAVIA COMBI.
Od jara 1959 mladoboleslavští připravovali jednu z nejzásadnějších technologických transformací v historii podniku, model ŠKODA 1000 MB. Především šlo o přechod od konstrukce automobilů se samostatným podvozkem (a rámem) k progresivní samonosné karoserii a dále o opuštění klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol ve prospěch soustředění kompletního hnacího řetězce v zádi vozu. To bylo na počátku 60. let ve světě módní řešení. Současně probíhala výstavba nových výrobních provozů mladoboleslavské automobilky, z jejíž moderní linky světové úrovně sjel první sedan Š 1000 MB v dubnu 1964. S přispěním závodů Kvasiny a Vrchlabí se podařilo zvýšit celkovou produkci značky ŠKODA během deseti let (1963 – 1973) takřka čtyřnásobně, ze 42 550 na 162 208 kusů ročně!
Cestu k sériovému modelu ŠKODA 1000 MB vytyčil projekt Š 990 NOV (nový osobní vůz). Jeho vývoj odstartoval v Mladé Boleslavi v roce 1959, do října 1961 vznikla padesátikusová série prototypů. Kromě různých provedení čtyřdveřové uzavřené karoserie sedan se pracovalo také na alternativních dvoudveřových verzích bez horní části sloupků B karoserie, předobrazu sériových vozů ŠKODA 1000/1100 MBX. V podobě prototypu vznikla i otevřená 2+2místná ŠKODA typ 990/991 Roadster s motorem vzadu, nezapomnělo se ale ani na kombi. V únoru 1963 dokončili v Mladé Boleslavi přestavbu karoserie 34. prototypu z 50kusové série NOV, sedan s více než 31 tisíci ujetými kilometry byl překarosován na kombi. Konstruktéři se museli vypořádat s problémem umístění motoru pod podlahou zavazadlového prostoru. Řešením bylo uložení řadového čtyřválce zcela naležato, s hlavou válců v levé části vozidla. Uložení motoru inspirovalo k přezdívce „Hajaja“, podle dobového seriálu rozhlasových pohádek na dobrou noc. Vpravo od pohonné jednotky se ocitl vodní chladič. Na rozdíl od obdobně koncipovaných modelů konkurenčních zahraničních značek totiž ŠKODA nepoužila chlazení vzduchem.
