.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Zároveň budou nejchudší z hlediska toho, co si u jejich příležitosti lze za průměrný výdělek pořídit.
Posuzovat kondici české ekonomiky jen pohledem do „plných restaurací a nákupních center“ je šarlatánství. Ve skutečnosti se spotřebitelské výdaje Čechů propadají skoro nejvíce v historii.
Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítí a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě.
Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta. Ano, zkušený lékař leccos pozná i jen pohledem, ale opravdu důkladné vyšetření se dnes málokdy obejde bez zapojení nejrůznějších zařízení a přístrojů – hledí i tam, kam oko nevidí. Zrovna tak posuzovat kondici ekonomiky pouze pohledem, a ničím jiným, představuje šarlatánství.
Ekonomii 16. století. Od té doby jsme vynalezli třeba statistické úřady. Ten náš říká, že propad spotřeby je prakticky nejhlubší v tomto miléniu.
Energetická drahota a obecně inflace si totiž podle nejnovějších dostupných dat – říjnových – vybraly nečekaně krutou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.
Nelze předpokládat, že se situace v listopadu a prosinci příliš zlepšila. I když jistou úlevu mohl zapříčinit plný náběh v říjnu zavedeného úsporného tarifu a odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje. A pak také vyhlídka na zastropování cen energií, které platí od ledna a jež si bohužel řada domácností nebezpečně vykládá jako ultimátní spásu.
Ve skutečnosti teprve od ledna dále statisíce domácností pocítí, co to je opravdová energetická drahota. Třeba proto, že jim skončí fixace. Ale i úroveň stropu energií není tak velkorysá, aby nevedla k výraznému snížení životní úrovně četných domácností.
Nelze se divit, že pesimismus domácností se dá krájet a že jejich statisticky měřená spotřebitelská nálada je stále i nyní prakticky nejhorší od začátku milénia, kdy se s jejím sledováním začalo. Meziměsíčně se říjnové tržby maloobchodu propadly rovněž nečekaně markantně. K čemuž ovšem evidentně přispěla i skutečnost, že v září mnohé rodiny s dětmi inkasovaly výplatu vládní pomoci ve výši 5 000 korun na dítě, kteréžto prostředky zhusta využily na nákupy, například v souvislosti se začátkem školního roku. V říjnu už se tato injekce z velké části vyčerpala, což přispělo k citelnému meziročnímu poklesu tržeb maloobchodu.
Lidé v Česku v obavě z energetické drahoty po celý podzim razantně omezují své výdaje a příliš se to nemění ani v adventním čase. Obchodní centra a restaurace sice možná plní, ale dokud nevyřknou svůj ortel statistici ČSÚ, začátkem příštího roku, netušíme, kolik reálně utrácejí či zda se pouze „nešpacírují“ kolem výloh. Zprávy obchodníků hovoří o propadu reálně nakupovaného zboží – jak potravinářského, tak nepotravinářského – meziročně o deset až dvacet procent.
To není málo. A mohlo by to znamenat dokonce historicky rekordní propad maloobchodních tržeb.
Není se co divit. Kupní sílu Čechů nahlodává citelně inflace. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z důvodu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory.
Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. Podobný vývoj je nutné předpokládat i za listopad a prosinec.
To, jak se letos o svátcích Čechům finančně přitíží, ilustrují „vánoční“ výpočty Českého statistického úřadu. Jeho statistici v roce 2015 spočítali, že ingredience pro přípravu štědrovečerní hostiny vyjdou – v tehdejších cenách – na 195 korun.
Pokud ponecháme ingredience, s nimiž před sedmi lety ve své kalkulaci ČSÚ počítal, a aktualizujeme tehdejší ceny tak, aby odpovídaly letošním nejnovějším údajům ČSÚ, případně údajům prodejců, zjišťujeme, že jejich souhrnná cena od roku 2015 vzrostla z uvedených 195 na 321,1 korun. To odpovídá nárůstu o 64,7 procenta.
Mezi třetím čtvrtletím 2015 a třetím čtvrtletím roku letošního přitom průměrná hrubá mzda v Česku stoupla podle ČSÚ z 26 072 korun měsíčně na 39 858 korun. To značí nárůst o 52,9 procenta.
Takže za uplynulých sedm let cena štědrovečerní hostiny vzrostla výrazněji než průměrná mzda. Za průměrnou mzdu tak letos pořídíme méně štědrovečerních hostin. Zatímco v roce 2015 jsme jich takto pořídili hned 134, letos to bude jen 124. Pro průměrně vydělávajícího Čecha je tedy štědrovečerní hodování letos citelně dražší, než bylo pro průměrně vydělávajícího Čecha před sedmi lety.
Pochopitelně, jde o příklad. Nikdo nepořizuje 124, a dokonce ani deset štědrovečerních hostin. Jenže podobně je tomu s řadou zboží a služeb. Přicházejí zkrátka nejdražší Vánoce historie, které zároveň budou nejchudší – z hlediska toho, co si u jejich příležitosti lze za průměrný výdělek pořídit – za poslední zhruba jedno desetiletí. Ať jsou přesto šťastné a veselé. A štědré alespoň na lásku a úsměvy – ty mají peněžní cenu naštěstí stále stejnou, nulovou.
Zrušení pracovních lékařských prohlídek ekonomice prospěje, uleví firmám
Může i zlepšit celkový zdravotní stav populace.
Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které dnes oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet. Odpadne jim také související zbytečná, leč zatěžující administrativa. Ušetřené peníze a čas tak budou moci využít smysluplněji, což ekonomiku jako celek jedině podpoří.
Pracovní prohlídky stejně velmi často představují pouze „hru“ na vyšetření. Lékař předstírá, že vyšetřuje, pacient, že je vyšetřován. Hlavní je lékařův podpis a razítko na příslušném dokumentu. Ten ovšem doprovází příslušné finanční plnění, které právě nemístně zatěžuje zaměstnavatele. Ti tak ročně utrácejí stovky milionů korun za pouhou „hru na lékařské vyšetření“.
V rámci „hry na vyšetření“ se ovšem samozřejmě zaměstnanec musí do ordinace dostavit a lékař vyplnit příslušný dokument a dát razítko, aby bylo všechny náležitosti splněny, jak žádá zákon. To obírá o (pracovní) čas nejen zaměstnance, a tedy jeho zaměstnavatele, ale zejména samotného lékaře.
Lékaře se tudíž nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných, kteří do ordinace dorazili proto, že je něco opravdu trápí, a nikoli proto, že jim to nakázal zaměstnavatel. Kapacita lékařů k vyšetřování skutečně nemocných pacientů by se tak mohla navýšit až o patnáct procent, což například pomůže včasněji odhalit závažnou chorobu. Dlouhodobě by tak mohlo zrušení povinných prohlídek paradoxně zlepšit zdravotní stav populace.
U nerizikových profesí, jakou jsou kancelářské práce, navíc nedává smysl, aby se o zdraví zaměstnance z nařízení zákona „staral“ zaměstnavatel. Starost o vlastní zdraví je především věcí každého občana, nikoli toho, kdo mu dává práci.
Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu
Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.
Ceny plynu v EU 19. prosince v rámci referenčního kontraktu s dodáním příští měsíc klesly na více než měsíční minimum, když se během obchodování dostaly až pod úroveň 107 eur za megawatthodinu. Tři dny po sobě uzavíraly nad dojednanou úrovní stropu, tedy 180 eur za megawatthodinu, v rámci tohoto zvedeného kontraktu naposledy v posledních třech zářijových dnech.
Pokles cen plynu je nyní bezprostředně důsledkem ústupu chladného počasí a také právě snížení stropu oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ta navrhovala strop na úrovni 275 eur za megawatthodinu.
Ke snížení cen plynu dopomáhá také stále solidní naplněnost evropských zásobníků plynu. Ty jsou v tuto chvíli plné z 84 procent, což je pro tuto část roku nadprůměrný údaj. V uplynulých dnech čerpání z nich zrychlilo v souvislosti s přechodem studené fronty přes podstatnou část Evropy, jež přinesla mrazivé počasí také do Česka. Ta je však nyní na ústupu, byť ke konci roku je třeba počítat s příchodem další podobné vlny.
Ministři států EU zodpovědní za energetiku tedy dojednali úroveň stropu ještě nižší, než jakou coby kompromisní navrhovalo české předsednictví – 188 eur za megawatthodinu.
Země v čele s Německem se obávají, že dojednaná úroveň stropu je příliš nízká, takže hrozí, že odradí světové dodavatele plynu, aby jím zásobovali právě trh EU. Mohl by se tak dostavit podobný efekt jako nedávno v Maďarsku, kde zastropování cen pohonných hmot odradilo od zásobování tamního trhu zahraniční dodavatele. Vláda premiéra Viktora Orbána nakonec musela na kritický nedostatek pohonných hmot v zemi reagovat nouzovým ukončením zastropování. Pohonné hmoty tak skokově zdražily.
Podle většiny členských států EU žádá ale Německo úroveň stropu ceny plynu tak vysokou, že by neměla kýžený efekt. Zastropování burzovní ceny plynu je klíčové pro snížení také velkoobchodní ceny elektřiny v zemích EU, od níž se pak odvíjí její cena pro podniky a domácnosti. Cena plynu jakožto momentálně nejdražšího zdroje pro výrobu elektřiny totiž představuje takzvanou cenu závěrnou. Právě od závěrné ceny se odvíjí cena elektřiny také ze všech ostatních, momentálně levnějších zdrojů, jako je hnědé uhlí, obnovitelné zdroje nebo jádro. Stlačení cen plynu a elektřiny by mělo mocný protiinflační efekt, neboť vysoké ceny energií jsou klíčovým zdrojem současné mimořádně vysoké inflace, nejvyšší v historii eurozóny.
České předsednictví bylo při jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku připraveno prosadit svůj kompromisní návrh i za tu cenu, že by byl finální návrh prosazen souhlasem pouze kvalifikované většiny členských zemí EU, nikoli jednomyslně. Pro české předsednictví je dohoda na zastropování zdárným vyvrcholením jeho půlročního trvání, jež se chýlí ke konci. (21.12.2022)