Přichází, kdo přijít neměl – letní čas. Zabije více lidí než klíšťata, úspory žádné nepřináší

Komentář Lukáše Kovandy
V noci z dneška na zítřek se opět odehraje jedna změna času. Přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dopředu, takže víkend bude o 60 minut kratší. Takovéto umělé zkracování víkendu (a jeho umělé prodlužování na podzim) mělo skončit už loni. Evropští poslanci v roce 2019 podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce 2021. Jenže členské státy EU se nedokázaly dohodnout, jak by měl nový „stálý čas“ vypadat, zda to bude dnešní „letní“, nebo „zimní“ čas. A pak diskuse utnula covidová pandemie
K zrušení střídaní času už dávno mělo dojít. Domněnka, že střídání šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové. Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.
Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.
Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
 
Vrací se rychlé zdražování pohonných hmot
Prudce zdražuje hlavně nafta, ta je na burze v Rotterdamu v průměru nejdražší v historii.
Do Česka se vrací rychlé zdražování pohonných hmot. Nafta včera „přes noc“ zdražila v průměru o 46 haléřů na litr, nejvýrazněji od 9. března. Tedy od doby, kdy tehdejší historicky rekordní nárůst cen vrcholil a vyvolával bouřlivou celospolečenskou diskusi. Vláda v reakci na ni začala monitorovat marže čerpacích stanic v ČR, ale dospěla k závěru, že k plošně a systematicky neobjektivnímu navyšování marží nedochází.
Benzín včera podle dat CCS zdražil o 23 haléřů na litr, na 44,53 koruny za litr. Nafta se včera prodávala za 46,96 koruny za litr. Citelný nárůst cen pohonných hmot je třeba očekávat i v příštích dnech, tempo zdražování dokonce zrychlí. Ceny pohonných hmot se však nedostanou na maxima z první poloviny měsíce, částečně právě kvůli monitorování ze strany státu, který způsobí přiměřenější stanovování marží nejen čerpacích stanic, ale také rafinérií.
V první polovině měsíce března se benzín prodával až za 47,26 koruny za litr, nafta dokonce až za 49,57 koruny za litr. V nadcházejícím týdnu se však růst cen zastaví zhruba o korunu níže, tedy na ceně kolem 46,30 koruny za litr v případě benzínu a na ceně kolem 48,50 koruny za litr v případě nafty.
Bezprostředním důvodem opětovného růstu cen pohonných hmot je vzestup cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. K němu dochází v důsledku cen ropy na světových trzích. Ropa zdražuje pro změnu v důsledku přetrvávajícího extrémního napětí ve vztazích Ruska a Západu, v důsledku sankcí Západu vůči Rusku a v důsledku možné odvety Ruska za ně, například v podobě přerušení dodávek plynu či ropy do Evropy. Obchodníky s ropou i palivy na burze v Rotterdamu zneklidňuje požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, ať země RU platí Rusku za energie v rublech, a i to, že země EU takový postup převážněji odmítají. To právě zvyšuje pravděpodobnost vypovězení příslušných smluv a přerušení dodávek.
V tomto týdnu tak například velkoobchodní cena nafty na burze v Rotterdamu vykázala svoji historicky vůbec nejvyšší týdenní průměrnou cenu v přepočtu do korun. Tuna nafty se v uplynulých pěti obchodních dnech prodávala v Rotterdamu průměrně za více než 27 700 korun, vyplývá za dat agentury Bloomberg. To je dokonce více než během obchodování v týdnu od 7. do 13. března, který byl z hlediska průměrné korunové ceny dosud historicky rekordní. Cena v tom týdnu činila průměrně zhruba 27 070 korun za tunu nafty. (26.3.2022)