Příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,1 % Čechů. Je to méně než v předchozím roce. Stále patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.
Spolu s růstem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snižuje, potvrzuje Michaela Jirková z odboru šetření v domácnostech ČSÚ: „Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý jedenáctý obyvatel. Jde o lidi žijící v domácnostech, jejichž příjmy nedosáhly stanovené hranice. Ta se liší podle složení domácnosti. Např. pro domácnost jednotlivce činí 11 195 korun za měsíc. V případě rodičů se dvěma menšími dětmi se rovná 23 509 korunám.“
Ačkoliv většina domácností vychází se svými příjmy s menšími obtížemi nebo docela snadno, pro 23,2 % domácností to znamená větší obtíže. Problémy vyjít s příjmy mají převážně samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy.
V domácnostech, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj přesahující 10 tisíc korun, žilo vloni 28,1 % osob. Čtvrtina osob pak byla v domácnostech, pro něž je nedosažitelná týdenní dovolená. Těchto domácností však v posledních letech výrazně ubývá.
„Vloni se snížil i souhrnný evropský indikátor ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Klesl na 12,2 %. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic v žebříčku evropských zemí. Dá se říct, že patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením,“ konstatuje předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nízký podíl ohrožených osob je také na Islandu, v Norsku a v Nizozemsku. Naopak vysoký je např. v Srbsku, Rumunsku
a Bulharsku.
Ze zjišťování Českého statistického úřadu o životních podmínkách dále vyplývá, že měsíční úspory jsou častěji schopny vytvářet domácnosti s vyššími příjmy a dvojice bez dětí. Pravidelně spoří i bezmála dvě třetiny seniorů, kteří žijí sami.
Úvěry na bydlení je zatíženo 21,1 % českých domácností. Nejčastěji jde o dvojice s dětmi. Hypotékám nebo úvěrům ze stavebního spoření se přitom nevyhýbají ani domácnosti s nízkými příjmy.
Výdaje za zdravotní péči u praktického nebo specializovaného lékaře nepředstavují pro většinu domácností žádnou zátěž. „Pro 11,7 % domácností je ale velkou zátěží úhrada předepsaných léků a pro 9,9 % platba za volně prodejná léčiva. 9 % domácností má problémy i s výdaji na péči u zubaře,“ doplňuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Více informací naleznete v nové publikaci Životní podmínky 2017 https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-rn2to6gtkz. (10.4.2018)