Priority rozpočtu 2020: efektivnější státní správa a růst životní úrovně i investic

Ministerstvo financí po jednání ministryně financí Aleny Schillerové s místopředsedou vlády Janem Hamáčkem 31. 5. předkládá vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2020 i střednědobého rozpočtového výhledu na léta 2021 a 2022. V navrhovaném státním rozpočtu pro rok 2020 se počítá s celkovými příjmy o částce 1 558,1 mld. Kč, výdaji ve výši 1 598,1 mld. Kč a saldem na úrovni -40 mld. Kč.

„Pro mě je nejdůležitější, že i přes mírné zpomalení ekonomiky nepočítáme v příštím roce se zvýšením schodku. Přitom jsme nerezignovali na plnění žádné z vládních priorit. Díky celé řadě úspor především v provozních výdajích státu i připravovaným opatřením na příjmové straně, jako je zavedení digitální daně nebo úprava pravidel tvorby rezerv pojišťoven, můžeme dál plnit naše programové prohlášení,“ říká k návrhu ministryně financí Alena Schillerová.

„Návrh rozpočtu otevírá cestu k dalšímu výraznému navýšení důchodů nebo platů ve školství. Počítáme také s vyšší podporou výzkumu a pokračujeme v soustavném navyšování investic. Zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů naší vlády,“ dodává ministryně financí.

Kapitálové výdaje z národních zdrojů dosáhnou celkové výše 85 mld. Kč. Společně s penězi z evropských fondů půjde v příštím roce na investice celkem 135 mld. Kč. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovace. V rozpočtu na příští rok je pro tuto oblast vyčleněno celkem 47,6 mld. Kč, což je meziročně více o 5,6 mld. Kč.

Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 mld. Kč na celkových 509,4 mld. Kč, a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. Po tomto navýšení dosáhne průměrný starobní důchod 14 358 Kč. V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020.

Jednou z priorit státního rozpočtu je i platová politika. V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. „Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru přes 45 tisíc korun, což byl náš závazek ve vládním programovém prohlášení. Myslíme jej vážně a jsme na dobré cestě, abychom jej splnili,“ zdůrazňuje Alena Schillerová.

Ostatním skupinám zaměstnanců veřejného sektoru pak suma na platy v příštím roce poroste o 2 %. „A nad rámec tohoto plošného zvyšování si zaměstnanci budou moci výrazně polepšit díky pohyblivé složce platu, a to o dalších 1 - 5%,“ doplňuje ministryně Schillerová.

Zmíněné navýšení pohyblivé složky platu umožní opatření, jehož cílem je zefektivnit fungování státní správy a ještě více snížit vysoký počet neobsazených míst. Na jedné straně totiž dochází ke snížení počtu míst o 10 % u ústředních orgánů ministerstev, o 5 % u organizačních složek státu a o 3 % u příspěvkových organizací, zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, civilních zaměstnanců v bezpečnostních sborech, zaměstnanců Krajských hygienických stanicí, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a také Státní veterinární správy.

Na druhé straně ale prostředky na platy ke kráceným místům nebudou sníženy v plném rozsahu, ale pouze o polovinu. Druhá polovina zůstane rozpočtovým kapitolám jako motivační prostředek pro zbylé zaměstnance. „Sledujeme tím hned dva cíle. Za prvé, motivovat úřady k personální optimalizaci. A za druhé, chceme výrazněji odměnit zaměstnance, kteří si to opravdu zaslouží,“ vysvětluje ministryně financí. Díky tomuto kroku bude u výdajů na platy dosaženo úspory 1,28 mld. Kč a zároveň se sníží počet míst o 5 718.

Snižování počtu míst se přitom nebude týkat příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání, pracovníků v regionálním školství ani zaměstnanců v tzv. parlamentních kapitolách. Krácení počtu míst je navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o 10 %. Jedná se zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb. Toto opatření přináší úsporu 3,1 mld. Kč ročně.

Posílena bude naopak oblast obrany. Výdaje Ministerstva obrany porostou o 7,7 mld. Kč na celkových 74,5 mld. Kč. Podíl výdajů na obranu na HDP se postupně zvýší ze 1,3 % v roce 2020 až na 1,5 % v roce 2022. V oblasti finančních vztahů k obecním a krajským samosprávám pak dochází k navýšení příspěvku na výkon státní správy o 5 %, a to nejen v roce 2020. S 5% valorizací tohoto příspěvku se počítá i v letech 2021 a 2022 v návrhu střednědobého výhledu.

O předběžném návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 bude do 20. června rozhodovat vláda. O parametrech a dalších podrobnostech státního rozpočtu budou v následujících měsících probíhat jednání na úrovni vlády i sociálních partnerů. Více na www.mfcr.cz (31.5.2019)