CzechIndustry > Připomínáme si Světový den hepatitidy, letos pod heslem „Je čas jednat“
Připomínáme si Světový den hepatitidy, letos pod heslem „Je čas jednat“
Světový den hepatitidy si každoročně připomínáme 28. července. Toto datum je zvoleno podle narozenin vědce, držitele Nobelovy ceny, Dr. Barucha Blumberga, který virus hepatitidy B (HBV) objevil, vyvinul diagnostický test a vakcínu proti tomuto viru.
Existuje 5 hlavních kmenů viru hepatitidy – A, B, C, D a E. Dohromady jsou hepatitida B a C nejčastějšími infekcemi a mají celosvětově za následek 1,3 milionu úmrtí a 2,2 milionu nových infekcí ročně.
Hepatitida je zánět jater, nejčastěji způsobený virovou infekcí. Může postihnout kohokoli. Úmrtím lze předejít, zejména prevencí, testováním a léčbou. 9 z 10 lidí ale podle statistik o svém onemocnění neví. Mortalita na virové hepatitidy stoupá už od roku 2000; virové hepatitidy představují sedmou nejčastější příčinu úmrtí.
Hepatitida A
■ Říká se jí také nemoc špinavých rukou.
■ Nakažený člověk nemusí o své nemoci dlouho vědět, protože inkubační doba je 15-50 dní.
■ Během této doby už ale vylučuje viry stolicí a může být tak zdrojem nákazy pro ostatní.
■ Virus se přenáší tzv. fekálně-orální cestou přímo (neumytýma rukama po použití toalety) nebo nepřímo (kontaminovanou vodou, potravinami i znečištěnými předměty).
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY:
■ Zažívací potíže, zejména nechutenství, nevolnost a bolest břicha.
■ Zvýšená teplota či horečka.
■ Pobolívání pod pravým žeberním obloukem.
■ Zežloutnutí kůže, sliznic a očního bělma.
■ Tmavá moč a světlá stolice.
■ Pozor! Nákaza může probíhat i bez příznaků, hlavně u dětí.
PREVENCE:
■ Očkování (samostatně nebo společně s očkováním proti virové hepatitidě B).
■ Očkování je velmi důležité, především pokud cestujete do zemí s vyšším rizikem nákazy.
■ Pravidelné a důkladné mytí rukou, případně i jejich dezinfekce.
■ Dodržování všech hygienických zásad při manipulaci s potravinami a pokrmy.
■ Významným rizikem je společné používání jehel, stříkaček a roztoků u drogově závislých. ■ Nakazit se je možné i poraněním o infikovanou injekční stříkačku nebo při sdílení hygienických potřeb.
■ Virus se může přenést i v těhotenství z matky na dítě.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY:
■ Bolesti břicha, nechutenství, nevolnost a zvracení.
■ Únava a bolesti svalů a kloubů.
■ Zvýšená teplota či horečka.
■ Zežloutnutí kůže, sliznic a očního bělma.
■ Onemocnění může končit cirhózou („ztvrdnutím“) až rakovinou jater (vyskytuje se u 5-10 % případů).
PREVENCE:
■ Očkování v rámci pravidelného (povinného) očkování.
■ Vyhýbat se rizikovému chování, zejména nechráněnému pohlavnímu styku, častému střídání partnerů, společnému používání hygienických potřeb.
■ U drogově závislých je důležité, aby nepoužívali společné jehly, stříkačky a roztoky.
Hepatitida C
■ Mezi rizikové skupiny nepatří pouze narkomani, ale také osoby často střídající sexuální partnery.
■ Virus se přenáší zejména krví, nechráněným pohlavním stykem i společným používáním hygienických potřeb.
■ U drogově závislých může k přenosu dojít sdílením jehel, stříkaček a roztoků.
■ Virus se může přenést i v těhotenství z matky na dítě.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY:
■ Mírný nebo bezpříznakový průběh, nemocný nemusí o nemoci vědět několik let.
■ Nechutenství a nevolnost, neurčité žaludeční či střevní potíže.
■ Žloutenka se objeví u 20–25 % nemocných.
■ Často bývá diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách.
■ Až u 30 % lidí s chronickou infekcí se může vyvinout těžké postižení jater, které může končit cirhózou až rakovinou jater.
PREVENCE:
■ Neexistuje očkování.
■ Důsledně se vyhýbat rizikům nákazy, stejně jako u virové hepatitidy B.
Hepatitida D
■ Virus hepatitidy D je tzv. satelitní virus, který pro svůj přenos a množení potřebuje virus hepatitidy B.
■ Přibližně u 5 % infikovaných virem hepatitidy B je sérologicky prokázána i infekce typu D.
■ Vyskytuje se endemicky v Africe, Jižní Americe, Rumunsku a některých oblastech Ruska.
■ Zdrojem infekce je nakažený člověk, přenáší se krví a krevními produkty, tělesnými tekutinami, kontaminovanými injekčními stříkačkami, sexuálním kontaktem,
■ Přenos z matky na dítě je poměrně vzácný.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY:
■ Začátek onemocnění bývá většinou náhlý, s příznaky jako u virové hepatitidy B.
■ V případě, že dojde k superinfekci HDV u nemocného s chronickou VHB, dochází ke znovu vzplanutí chronické hepatitidy s možností rychlé progrese do jaterní cirhózy
■ Velmi častá je tzv. fulminantní hepatitida tj. s prudkým začátkem onemocnění, závažným průběhem
■ Podle dat ze studií v Evropě a USA je 25 – 50 % fulminantních průběhů hepatitid B spojeno se současně probíhající infekcí virem hepatitidy D.
PREVENCE:
■ Očkování je nejúčinnější prevencí onemocnění HDV, očkování proti hepatitidě B chrání i proti hepatitidě D
■ Vyhnout se expozici potenciálnímu zdroji nákazy HDV – zamezit například sdílení injekčních stříkaček, omezit sexuální kontakty.
Hepatitida E
■ Počet onemocnění narůstá v posledních letech nejen v ČR, ale i v dalších rozvinutých zemích.
■ Na přenosu infekce se významně podílí konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vnitřností infikovaných zvířat (především vepřové maso, zvěřina, ryby a mořské plody).
■ Onemocnění se dále přenáší stejným způsobem jako virová hepatitida A, ale pití fekálně znečištěné vody a kontakt s infikovanou osobou hraje méně významnou roli.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍZNAKY:
■ Často bez příznaků, někdy dochází pouze k vzestupu hodnot jaterních enzymů.
■ Pokud se příznaky projeví, tak jsou podobné jako u ostatních typů virových hepatitid – únava, teplota, nechutenství, nevolnost, zvracení, bolesti břicha, tmavá moč, světlá stolice, bolesti kloubů, žloutenka.
PREVENCE:
■ Dbát na důkladnou tepelnou úpravu syrového masa a vnitřností
■ Při manipulaci se zvěří i při úpravě masa a vnitřností dodržovat zásady správné hygieny a přípravy pokrmů.
■ Nepít vodu z neznámých zdrojů, nekonzumovat potraviny neznámého původu.
Onemocnění, případné komplikace a úmrtí, které mohou hepatitidy způsobit, vzbuzují obavy i vzhledem k možnému epidemickému šíření.
Ačkoli je známo výše popsaných pět typů virových hepatitid, pozornost ECDC a WHO je zaměřena především na hepatitidy B (HBV) a C (HCV), které jsou závažné z hlediska přechodu do chronicity. U neléčených osob vzniká riziko následného vzniku cirhózy a hepatocelulárního karcinomu (HCC).
MŮŽETE chránit sebe i své blízké.
Promluvte si s lékařem a zjistěte, jak se chránit před hepatitidou.
