Kdysi z velké části zakázaný a téměř neprodyšně uzavřený pravý břeh lipenského jezera nedaleko hranice s Rakouskem dnes odkrývá návštěvníkům svou unikátní přírodu a historické skvosty v celé kráse. Kouzlo této oblasti s řadou obnovených či stále ještě obnovovaných kulturních památek ocení hosté napříč generacemi, především pak rodiny s dětmi. A co je podstatné: celoročně.
Pravobřežní území lipenského jezera se táhne prakticky od Trojmezí s pátým nejvyšším šumavským vrcholem Plechý až po přehradní hráz u Lipna nad Vltavou. Místa, kam před rokem 1989 bylo možné vstoupit jen na zvláštní povolení, se postupně proměnila ve skutečný turistický ráj, který je přístupný bez omezení. Historie dýchne na návštěvníka Lipenska na každém jeho kroku. A mnohé doslova z ruin zpět do života vrácené památky stojí za návštěvu. „V některých se lze i ubytovat. Příkladem je Aparthotel & Wellness Knížecí cesta v Bližší Lhotě, historický objekt bývalé Schwarzenberské lesní správy. Tato národní kulturní památka, která se nachází na břehu jezera proti Horní Plané na prahu Národního parku Šumava pod masivem Smrčiny, z rakouské strany Hochfichtu, prošla v letech 2014 až 2016 rekonstrukcí. Nyní nabízí ideální možnost k odpočinku, mnoha sportovním aktivitám či toulkám do všudypřítomné mystické přírody,“ přiblížila jedno z míst pravého břehu produktová manažerka turistické oblasti Lipensko Václava Beyerová.
Stavba lipenské přehrady
Oblast Horní Vltavy byla kdysi dávno třetihorním jezerem. V kronikách obcí mezi Frymburkem a Vyšším Brodem je celá řada zpráv o povodních a záplavách z 17. až 19. století. Historie lipenské přehrady začíná po velké povodni v roce 1890. V roce 1892 vydal inženýr Daniel brožuru, ve které navrhoval zřízení menších přehrad na horní Vltavě a jejich přítocích, které měly zabránit povodním. Zemědělci ale nebyli ochotni prodat své pozemky. V roce 1920 dochází k další velké povodni, a tak znovu ožívá myšlenka vybudování přehrad, které by zadržely vody z jarního tání na Šumavě. V roce 1930 umisťují inženýři Zemského úřadu ve svých projektech stavbu přehrady poprvé na Lipno. Ale i tentokráte se nepodařilo vykoupit uvažovanou zátopovou plochu. Projekt přehrady na Lipně s elektrárenskou turbínou vznikl až po druhé světové válce. V budoucím zátopovém pásmu přehrady bylo třeba vykácet a odlesnit 550 hektarů lesa. To je tolik jako 550 českobudějovických náměstí. Stavba byla zahájena roku 1952 přípravnými pracemi. V roce 1953 bylo zahájeno ražení odpadního tunelu – dokončen byl o tři roky později (délka 3600 m). Sypaná hráz se stavěla od roku 1956 do roku 1959. Podzemní hydroelektrárna byla budována v letech 1955–1959. Vlastní přehrada vodního díla Lipno I je poměrně malá. Jedná se o sypanou zemní hráz dlouhou 282 m s výškou pouhých 26 m nade dnem údolí. Obsahuje přes 270 000 tun různých druhů zeminy. Je zakončena betonovým gravitačním blokem, jehož propustmi protéká přepadová voda z jezera. V oblasti Lipna byly vybudovány dva přehradní stupně. Lipno I je hlavní přehradou, níže po proudu byla nad Vyšším Brodem postavena přehrada Lipno II jako vyrovnávací nádrž pro vodu vypouštěnou z horní přehrady. Jedná se o čtvrtý stupeň tzv. Vltavské kaskády (dříve již byly vybudovány přehrady Vrané/1935/, Štěchovice/1945/, Slapy/1954/).
Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Je to největší vodní plocha v České republice. Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km. Jezero má průměrnou hloubku 6,5 m, maximální hloubka je 21 m. Jeho plocha činí 4 659 ha a obsahuje 306 mil. m3 vody. Nádrž shromažďuje vodu z povodí o celkové ploše 950 km2.Zcela ojedinělou stavbou je podzemní hydroelektrárna, která byla na Lipně vybudována. Ve skalním masivu byla uměle vytvořena jeskyně, do níž by se vešel celý chrám svatého Víta v Praze (jeskyně má výšku 37 m). V ní je v hloubce 171 m uložena elektrárna. Výrobu elektřiny zajišťují soustrojí se dvěma Francisovými turbínami. Výjimečnou zajímavostí přehrady je 3,6 km dlouhý podzemní odpadní tunel, kterým je odváděna přepadová voda od turbín do vyrovnávací nádrže Lipno II.
Hrad Vítkův hrádek
Nejvýše položený hrad v Čechách (1053 m.n.m.) s největší dochovanou obytnou věží tzv. Donjonem o rozměrech 17,5x14m nabízí nejkrásnější výhledy na Šumavu, Lipno, Novohradské hory a za příznivého počasí také na Alpy a Dachsteinský ledovec v Rakousku. Zajímavostí je, že zde byl v roce 1394 krátce vězněn Panskou jednotou král Václav IV., syn krále Karla IV. Odtud byl odvezen na hrad Wildberg u Lince, osvobozen byl po 2 měsících. Vítkův Hrádek byl založen v pol. 13. stol. Vítkem z Krumlova jako správní středisko kolonizovaného území a jako strážní hrad obchodní stezky z Rakous do Čech. Po vymření krumlovské větve Vítkovců přešel hrad v roce 1302 do vlastnictví Rožmberků.
Roku 1602 poslední rožmberský vladař Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství i s Vítkovým hrádkem císaři Rudolfu II. Roku 1622 hrad z rukou Ferdinanda II. získal do vlastnictví štýrský rod Eggenbergů.V roce 1719 získali eggenbergský majetek Schwarzenbergové, vlastnili ho až do roku 1945. Od roku 1948 až do 1989 byl Vítkův Hrádek využíván armádou jako hláska protivzdušné obrany. V roce 1990 byl převeden do vlastnictví obce Přední Výtoň. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti po 60 letech v roce 2005 u příležitosti 200. výročí narození A. Stiftera. Celou opravu ve výši téměř 22 mil. Kč zabezpečilo Občanské sdružení Vítkův Hrádek, do věže byla vestavěna vyhlídková plošina. Vítkův Hrádek byl romantickým inspiračním zdrojem malířů a spisovatelů. Adalbert Stifter (1805–1868) sem zasadil děj povídky "Hvozd" i románu "Vítek" a zvěčnil hrad na svých obrazech.
Básník Adolf Hejduk (1835–1923) věnoval tomuto místu dvě díla - "Dřevorubec" a "Pod Vítkovým Kamenem". Nedaleko (300 m) od hradu je osada Svatý Tomáš (995 m). Žije tu asi 20 obyvatel. Zachoval se půvabný poutní kostel Božího těla z roku 1348. Po roce 1990 byl opraven a od roku 1997 se jednou za měsíc v něm konají bohoslužby. Sakristie na severní straně kostela je starší, románská a pochází údajně z kostela, který dal zbudovat roku 1258 Vítek z Krumlova. Na severní straně chóru je nástěnná malba ze 14. století, která zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem a Tři krále. Je to čtvrtý nejvýše položený kostel na českém území. Zámeček (schwarzenberská myslivna) z roku 1722 byl postaven ve „švýcarském slohu“ a býval vyzdoben Dürerovými obrazy. Sloužil také jako ubytovací hostinec. Po znárodnění schwarzenberského majetku zámeček užívaly v letech 1947 až 1990 Státní lesy. V roce 1990 shořel, ruinu pak koupila soukromá firma, která ji přestavěla na exkluzivní horský wellness hotel Svatý Tomáš. Z Frýdavy, kam jede přívoz přes jezero z Frymburku, nebo z Přední Výtoně je to sem zhruba šest kilometrů.
