Ministerstvo zdravotnictví dokončilo úhradovou vyhlášku o úhradách za zdravotní péči pro rok 2020. Vyhláška plně respektuje výsledek dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, kteří navázali na loňský přelomový úspěch a uzavřeli jedenáct ze čtrnácti dohod. Jedná se tak o druhý nejúspěšnější výsledek jednání o úhradách v historii.
Úhradová vyhláška je právním nosičem dohod, které uzavřeli poskytovatelé zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami, tedy zástupci celého zdravotnictví. Tyto dohody jsou výsledkem kompromisu zdravotníků a Ministerstvo zdravotnictví je maximálně ctí a nijak do nich nezasahuje. Dohody bylo téměř dosaženo i v domácí zdravotní péči a následné a akutní lůžkové péči. U těchto třech segmentů Ministerstvo zdravotnictví přeneslo do úhradové vyhlášky návrhy zdravotních pojišťoven.
„Stejně jako ta letošní i úhradová vyhláška pro příští rok je významně propacientská, neboť přináší pro pacienty celou řadu novinek. Dohody poskytovatelů a zdravotních pojišťoven kladou velký důraz na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Lidé se mohou těšit například na dostupnější stomatologickou péči, delší ordinační hodiny i nové služby praktických lékařů, lepší dostupnost fyzioterapie a rehabilitační péče, gynekologů i ambulantních specialistů. A třeba díky bonifikaci urgentní medicíny a zařízení, které přijmou sanitku, se již nebude stávat, že nemocnice nepřijme pacienta,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zvyšování kvality poskytované péče se projeví například i v akutní lůžkové péči, která bude bonifikována za zajištění urgentního příjmu či za vysoce specializovanou péči. V segmentu následné lůžkové péče pojišťovny lépe ohodnotí ty poskytovatele, kteří mají personální zabezpečení a technické vybavení nad rámec základních povinných požadavků. Úhradová vyhláška přináší celou řadu pozitivních změn také v segmentu domácí péče. Její poskytovatelé budou například lépe placeni za péči o náročnější pacienty.
Úhradová vyhláška pro rok 2020 vychází z odhadovaného růstu příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění. Očekávané příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 činí částku 350 miliard korun, což znamená meziroční nárůst o 19 miliard korun. Na zdravotní péči vynaloží zdravotní pojišťovny v příštím roce celkem 335 miliard korun, což je o 24 miliard korun navíc. Nadto Všeobecná zdravotní pojišťovna přidá na zdravotní péči dodatečné 2 miliardy korun.
„Na zdravotní péči, tedy za pacienty jde příští rok 26 miliard korun navíc. Celkově bude ve zdravotnictví nejvíce peněz v historii. Systému se daří, navyšujeme rozpočty pro všechny segmenty, investujeme do zdravotní péče. Nikdy jsme neléčili tolik lidí moderními léky. Nikdy ve zdravotnictví nebyly takové platy jako dnes. Nikdy se jako dnes neřešily palčivé problémy, jako třeba nedostatek zdravotníků. Objektivně se zlepšuje kvalita a dostupnost zdravotní péče o občany. Po letech, kdy se problémy pouze kumulovaly, situaci řešíme a realizujeme konkrétní opatření,“ dodal ministr Vojtěch.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna vítá, že úhradová vyhláška respektuje výsledky dohodovacího řízení pro rok 2020. Nejenom, že na úhrady zdravotní péče směřuje navíc 26 miliard, tedy nejvíce v historii, ale akcentuje také zvyšování kvality služeb pro naše klienty. VZP vnímá úhradovou vyhlášku jako základ, nad jehož rámec je v případě příznivějších ekonomických výsledků připravena investovat i v příštím roce další finanční prostředky. Obdobně tak VZP již učinila i v tomto roce, kdy navýšila úhrady poskytovatelům zdravotní péče, oproti platné úhradové vyhlášce, o 2 miliardy,“ uvedl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
„Letošní rok jsme se téměř blížili k historickému úspěchu tak, jako tomu bylo v roce minulém. Apeluji na to, abychom nezasahovali do systému centrálně, abychom nezvyšovali právě finanční rizika, které ve zdravotnictví jsou,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich k úhradové vyhlášce a požadavkům zdravotnických odborů.
„Sdružení praktických lékařů i sdružení gynekologů je spokojeno s úhradovou vyhláškou a jsme spokojeni s tím, že ministerstvo dodrželo svůj slib, že dohody bude respektovat a snaží se čelit politickému tlaku některých skupin vydobýt si lepší podmínky. Jedna z příčin, hlavně personálních problému současnosti, je právě to, že se v minulosti těmto tlakům ustupovalo. Většina navýšení úhrad jde do výkonové složky platby, tudíž lékaři jsou motivováni k tomu, aby se starali o své pacienty a poskytovali tak větší množství péče. Máme několik nových výkonů, například za péči o pacienty s prediabetem, což je onemocnění předcházející cukrovce,“ doplnil za segment praktických lékařů a gynekologů předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Jsme velice rádi, že nové vedení ministerstva vytvořilo prostředí, které rozděluje prostředky spravedlivě všem segmentům, a že vytváří podmínky pro to, aby se dalo společně efektivně jednat. Tento výsledek označuji za pozitivní kompromis. Pro pacienty je důležité, že jsme prosadili, že dané navýšení půjde do dostupnosti a vzdělávání lékařů. Sečteno a podtrženo vítáme to, že peníze jsou rozděleny spravedlivě a že budeme moci díky posílení dostupnosti a vzdělávání být nadále významným členem českého zdravotnictví,“ řekl Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů a představitel tohoto segmentu v dohodovacím řízení.
„Nedohodli jsme se z toho důvodu, že jedna z asociací šla úplně jiným směrem a je členem krizového štábu. Našim cílem bylo se dohodnout a chtěli jsme v rámci tohoto jednání domluvit podmínky například týkající se jednodenní péče, což se nám povedlo. Přesto, že jsme se všichni nedohodli, oceňuji zástupce zdravotních pojišťoven, kteří byli ochotni s námi jednat, a věřím, že jsme si některé věci vyjasnili. Nesouhlasíme s tlaky odborů, jelikož nepřispívají zdravotnímu prostředí. Realita není v číslech, které navrhuje krizový štáb. Měli bychom se bavit o pravidlech, které potřebuje naše zdravotnictví, a právě současné vedení ministerstva v čele s panem ministrem tuto snahu má. A to je to, o čem bychom se měli bavit,“ vyjádřil se za segment nemocnic předseda Sdružení soukromých nemocnic Vladimír Drvota.
„Domácí péče byla značnou dobu velice podfinancovanou oblastí ve zdravotnictví. Několik let docházelo ke stagnaci finančního ohodnocení, finanční prostředky vedly spíše do nemocnic než do domácí péče. To se však od příchodu ministra Vojtěcha změnilo a já jsem velice ráda, že dnes je domácí péči na ministerstvu věnována velká pozornost. V pracovní skupině pro Koncepci domácí péče, která vznikla na Ministerstvu zdravotnictví, se snažíme řešit všechny nejpalčivější problémy. V úhradové vyhlášce vítáme nárůst finančních prostředků i nových bonifikačních mechanismů pro poskytovatele, které budou spravedlivější i pro ty malé. Domácí péči je nutné řešit systémově, jen finanční prostředky nepomohou,“ uvedla Lucie Jursíková Brožková, předsedkyně Grémium managerů agentur domácí péče a členka pracovní skupiny pro Koncepci domácí péče. (9.9.2019)
