Ministerstvo financí sestavilo návrh státního rozpočtu na rok 2021, který reflektuje přetrvávající dopady pandemie, vládní opatření k jejich zmírnění a dlouhodobé priority vlády. Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení České republiky k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.
Státní rozpočet bude v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1328,2 mld. Kč, výdaji ve výši 1648,2 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. Po započtení vlivu prostředků z EU zůstává schodek stejný, ale dochází ke zvýšení příjmů na 1486,8 mld. Kč a výdajů na 1806,8 mld. Kč. Ve srovnání s posledním předkrizovým rozpočtem, kterým byl návrh státního rozpočtu na rok 2020, dochází ke zvýšení plánovaného schodku o 280 mld. Kč. Příčiny vyššího schodku jsou rovnoměrně rozloženy na příjmovou a výdajovou stranu v poměru cca 50:50. Většina faktorů způsobujících vyšší schodek má dočasný charakter a plně odezní po návratu zdravotní a ekonomické situace do normálu. Ostatní faktory budou působit dlouhodobě s cílem podpořit dlouhodobý ekonomický růst (a daňové příjmy s ním spojené), rozvoj klíčových odvětví národního hospodářství (doprava, školství) a péči o zdraví obyvatelstva (modernizace zdravotnictví).
„Z jednání s ministry financí ostatních zemí Evropské unie vím, že všechny země postupují obdobně anebo pomáhají a rozvolňují ještě více. Česká republika má však tu nespornou výhodu, že se nám v uplynulých sedmi letech podařilo snížit státní dluh z 41 % na 29 % HDP a naše veřejné finance tak posunout na čtvrté nejlepší místo v EU. Díky těmto výchozím podmínkám tak zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013. Nepochybuji, že ve srovnání s ostatními zeměmi zůstaneme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Mezi přímé fiskální důsledky pandemie nebo dočasné stabilizátory na příjmové straně patří:
► Pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky: 57,7 mld. Kč
► Pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení: 37,9 mld. Kč
► Možnost zpětného uplatnění daňové ztráty za rok 2020 (loss carryback): 8,9 mld. Kč
► Pokles dividend z majetkových účastí státu (zejména Letiště Praha): 1,5 mld. Kč
Mezi přímé fiskální důsledky pandemie nebo dočasné stabilizátory na výdajové straně patří:
► Stabilizace systému veřejného zdravotnictví a zlepšení kvality péče prostřednictvím zvýšení platby ze státního rozpočtu na zdravotní pojištění: 52,8 mld. Kč
► Nárůst kapitálových výdajů (investic) na rekordních 186,9 mld. Kč: 40,2 mld. Kč
► Vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky: 7,9 mld. Kč
► Nárůst doprovodných sociálních výdajů: 7,4 mld. Kč
Nad rámec těchto přímých důsledků pandemie v celkovém úhrnu přesahujícím 214 miliard korun zahrnuje státní rozpočet na rok 2021 také opatření, která zásadním způsobem přispějí k obnově udržitelného ekonomického růstu. Jedná se zejména o následující:
► Zákonná valorizace důchodů o 839 Kč měsíčně: 29,5 mld. Kč
► Posílení kapitoly výdajů na vzdělávání v kapitole MŠMT (například navýšení platů pracovníků ve školství): 19 mld. Kč
► Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí s cílem oživit nemovitostní trh v ČR: 13,5 mld. Kč
► Snížení sazby DPH od 1.5.2020 na podporu vybraných sektorů hospodářství (např. ubytování, kultura, sport): 2,5 mld. Kč
► Posílení výdajů na vědu a výzkum z 46,8 mld. Kč na 47,7 mld. Kč: 1 mld. Kč
„Předložený rozpočet přináší rekordní investice do budoucnosti České republiky a zásadně navyšuje výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií, a které pocítí pacienti na kvalitě poskytovaných zdravotních služeb. Zvyšuje také životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Je to rozpočet, který přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky a co nejrychlejší návrat k předkrizovému vývoji,“ říká ministryně financí a uzavírá: „Míra úsporných opatření ve výši pěti procent provozních nákladů státu byla nastavena tak, aby byla rozpočtově přínosná, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání.“ (30.9.2020)
