Pro britské konzervativce je volební výsledek horší než potopení Titaniku

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Labouristé přesto nebudou moci provádět nákladné reformy, hrozila by dluhopisová krize – takže i přes triumf levice libra zpevňuje, akcie rostou.
Britští konzervativci utrpěli volební porážku historického rozsahu. Labouristé triumfují. Trhy jsou ale celkem v klidu, termínové kontrakty na britské akcie rostou, libra zpevňuje. Jak to? Vždyť labouristé jsou středolevou partají, kterou trhy tradičně příliš rády neměly. Rozhodně mnohem méně než pravicové konzervativce.
Jenže trhy – tedy akcioví, dluhopisoví, měnoví investoři a další – mají v živé paměti britskou dluhopisovou krizi během jepičího vládnutí kabinetu premiéry Liz Trussové od září do října 2022. Té zlomilo vaz, když slíbila výrazné daňové škrty, aniž by ovšem řekla, kde na ně vezme peníze.
Vyhlídka dalšího zadlužování britské veřejné kasy vylekala trhy natolik, že začaly za půjčení Británii požadovat citelně vyšší úrokovou míru, která by zohlednila navýšené riziko platební neschopnosti monarchie. Vznikla tak britská dluhopisová krize, kterou musela zažehnávat dokonce tamní centrální banka. Krize přitom Trussovou stála premiérské křeslo, do nějž tak mohl usednout nyní končící Rishi Sunak.
V nynějších volbách bude Trussová ráda, pokud uhájí své křeslo v parlamentu. Což jen podtrhuje rozsah debaklu konzervativců. Labouristy ale od rozmáchlejších reforem odstaví dluhopisové trhy, stejně jako odstavily Trussovou.
Pokud by snad labouristé chtěli ekonomiku reformovat stylem navyšování výdajů bez odpovídajícího zvýšení příjmů, dluhopisové trhy jim – jako Trussové – rychle ukážou, že tudy cesta nevede. Právě víra v tuto ukázňující roli dluhopisových trhu dnes pohání vzhůru britské akcie a zpevňuje libru.
Vítězství labouristů je z hlediska trhů příznivě ještě – možná paradoxně – právě pro svoji drtivost. Ta by totiž měla zajistit tolik kýženou stabilitu země, bez parlamentního rozklížení. To je po letech skandálů a fatálních přehmatů v podání konzervativců – včetně zmíněné dluhopisové krize za vlády Trussové – z hlediska trhů vítaná změna, dokonce i když ji přináší levice.
Konzervativci platí nejen za své skandály a fatální přehmaty. A platí vydatně. Jejich „míra přežití“ v křesle zákonodárce, jak ji spočetl jistý britský profesor politologie, byla ve včerejších volbách 41 procent. Přitom cestující v druhé třídě Titaniku měli míru přežití 42 procent. Takže příměr, že pro konzervativce je výsledek voleb horší než zkáza Titaniku, vlastně platí doslova.
Klíčovým důvodem této jejich zkázy je to, že sice „zařídili“ brexit, avšak nedokázali doručit sliby s ním spojené. Vždyť jedním z těch zásadních bylo omezení imigrace. Přitom v letech 2021 až 2023 imigrace do Británie poměrně dramaticky narostla, na historicky rekordní hodnoty. V roce 2021 činila čistá imigrace do země takřka půl milionu osob, o rok později dokonce přes 700 tisíc osob a loni pak šlo o takřka 700 osob. Pro srovnání, v letech 2004 až 2010 odpovídala imigrace do Británie v průměru necelým 300 tisícům osobám ročně.
To přitom byla doba po rozšíření EU, ale zároveň ještě předtím, že se v nejvyšších politických kruzích začala možnost brexitu, resp. referenda o něm, vážně skloňovat. Byla to ale tedy doba, kdy u britské veřejnosti zásadně bujela nespokojenost se členstvím v EU. Mnohým Britům tehdy vadili přísloveční polští instalatéři. Že se po brexitu dostane počet přistěhovalců až na více než dvojnásobek tehdejšího průměru, a že navíc půjde převážně o osoby s horší uplatnitelnosti na trhu práce, než jakou má polský instalatér, to čekal málokdo.
I proto je nynější rozčarování z vlády konzervativců tak enormní a jejich porážka tak masivní.
 
Úroda obilí bude letos nejslabší za poslední roky, může za i úbytek orné půdy kvůli výstavbě
Orné půdy je nejméně za více než 100 let. Katastrofa jako v případě ovoce se ale konat nebude.
Prvotní odhady sklizní k letošnímu 10. červnu, které zveřejnil Český statistický úřad, vedou k závěru, že úroda základních obilovin bude letos poměrně slabá, alespoň na poměry posledních let. Sklidit by se totiž mělo 6,82 milionu tun obilí, zatímco v předchozích pěti letech se vždy sklízelo přes sedm milionů tun.
Nutno ale říci, že zejména právě červnový odhad sklizně konečnou úrodu zpravidla i citelně podhodnocuje. Ostatně též třeba podle loňského prvotního odhadu se mělo v roce 2023 sklidit méně než sedm milionů tun, konkrétně 6,96 milionu tun. Nakonec tedy byla skutečnost lepší. Sklidilo se totiž takřka 7,5 tun. I pokud by letos byla konečná sklizeň vyšší než prvotní odhad v menším rozsahu než loni, to, že bude finální údaj nad sedmi miliony tun, je poměrně pravděpodobné.
Nicméně i tak bude úroda nižší než v uplynulých letech. Jen částečně to lze vysvětlit nepřízní počasí, jež má zásadní vliv na výnosnost na hektar. Dochází totiž také k redukci pěstební plochy, která je letos v případě obilovin nejmenší za více než sto let. Za poklesem rozsahu osevní plochy stojí trvalejší trendy typu transformace zemědělské půdy na stavební pozemky, dále zvyšující se hektarové výnosy a dotační politika státu, která české zemědělce vybízí k zatravňování orné půdy.
Pokles úrody obilovin ale nebude mít sám o sobě výraznější vliv na cenu mouky, neboť i přes pokles zůstane Česko v produkci obilovin soběstačné a desítky procent sklizně vyveze. Z důvodu slabší úrody by tedy ani neměly zdražovat pekárenské výrobky. Rozhodně se tedy nebude konat katastrofa jako v případě ovocnářů, jejichž úrodu poškodilo nebývale chladné jarní počasí. Například jablka v důsledku toho znatelně zdraží, neboť ani zvýšený dovoz nebude s to úbytek kompenzovat. Taková situace ale v případě obilovin, resp. mouky nenastane.
 
Pohonné hmoty dále zdražují
A zdražovat budou dále – i kvůli hurikánu Beryl.
Zdražování pohonných hmot v Česku pokračuje, i když jeho tempo zpomaluje. V uplynulém týdnu zdražil benzin v průměru o 24 haléřů na litr, na 38,32 koruny za litr. Cena nafty vzrostla dokonce o 34 haléřů na litr a stojí 36,99 koruny za litr.
Důvodem je zpomalení růstu ceny ropy Brent ve druhé polovině měsíce června. Cena se však stále drží na poměrně vysoké úrovně takřka 87 dolarů za barel. Ve druhé polovině června se však také víceméně zastavilo předchozí oslabování koruny vůči dolaru, takže kursový efekt nyní už prakticky nepřispívá k vzestupu cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Oba zmíněné trendy budou pokračovat i v příštím týdnu, pročež lze očekávat mírné zdražení pohonných hmot, v rozsahu do dvaceti haléřů na litr.
Cenu ropy drží nahoře probíhající vrcholná turistická sezóna. Přes léto lidé nejen na Západě více cestují, jak autem, tak letecky i jinak, což vyvolává vyšší spotřebu paliv. S tím souvisí to, že bedlivě sledovaný ukazatel stavu zásob ropy v USA v uplynulém týdnu poklesl nejvýrazněji od července 2023. Takový pokles vyvolává silný tlak na růst celosvětových cen ropy. Zásoby v USA jsou nyní nejnižší od letošního března. K růstu ceny ropy přispívá také hurikán Beryl, kvůli němuž musela být evakuována některá těžební stanoviště v Mexickém zálivu, což sníží nabídku ropy na trhu. Naopak ekonomické zadrhávání Číny, největšího světového dovozce ropy, vytváří tlak na pokles ceny ropy. Ten ale zatím není natolik silný, aby cena ropy opustila svá nynější dvouměsíční maxima. (5.7.2024)