V roce 2015 vyhlásila Organizace spojených národů 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, aby posílila zapojení žen do vědy, technologií, inženýrství a matematiky (tzv. oborů STEM). V Evropě ženy podle Evropské komise a její zprávy Women in Digital Scoreboard 2021 představují pouze asi třetinu všech absolventů oborů STEM. Tento rozdíl mezi pohlavími má vliv i na jejich podnikatelské aktivity, protože pouze 15,5 % zakladatelů start-upů v EU jsou ženy.
Kromě toho, že ženy tvoří menší procento absolventů oborů STEM, také čelí překážkám při shánění financí. Ve střední a východní Evropě směřuje podle nedávného průzkumu pouze 1 % dostupného kapitálu ke start-upům zakládaným ženami a dalších 5 % k těm, které vedou smíšené týmy. Stejná data ale také ukazují, že zakladatelky v tomto regionu se získanými penězi dokážou víc – z hlediska produktivity kapitálu si vedly lépe než muži a z každého eura financování vygenerovaly o 96 % větší tržby než start-upy zakládané muži.
Zdravotnictví: slibná oblast pro ženy
Ženy tvoří v Evropě valnou většinu zaměstnanců v sektoru zdravotní péče (70-80 %). Ve střední, východní a jižní Evropě je poměr lékařek v porovnání s lékaři nejvyšší ze všech rozvinutých zemí. V Pobaltí, zemích Visegrádu, Slovinsku a Portugalsku tvoří ženy většinu lékařů a překonávají tak průměr OECD, který je 49 %. Ačkoliv se může zdát, že lékařky by mohly přirozeně stát v čele inovativních změn v celém sektoru zdravotnictví, svého podnikatelského ducha rozvíjejí méně často než jejich mužští kolegové. Přinejmenším tak tomu tradičně vždy bylo, nicméně v poslední době se objevilo několik trendů, v důsledku nichž počet podnikatelek ve zdravotnictví roste.
„Aktuálně pozorujeme tři výrazné trendy. Prvním z nich je, že ženy inovátorky ve zdravotnictví přicházejí ze stále rozmanitějších oborů. Samozřejmě dominují věda a technologie a mnoho žen přichází přímo z laboratoří, ale také se zapojují absolventky společenských věd. Z hlediska inovací ve zdravotnictví se nabízí mnoho různých rolí, ve kterých ženy mohou zazářit. Jako druhý trend vnímáme, že stále více start-upů zakládají či spoluzakládají ženy. Třetím z pozorovaných trendů je objevující se vlna diskuzí o rovných příležitostech pro start-upy zakládané ženami; v celém ekosystému sledujeme trend, že investoři jsou ochotnější vkládat venture kapitál právě do ženských start-upů,“ uvádí Monika Toth, ředitelka regionálního inovačního systému v EIT Health InnoStars, přední organizace, která napomáhá rozvoji inovací ve zdravotnictví.
EIT Health nabízí několik programů navržených na podporu podnikajících žen. Jedním z nich je pětitýdenní Women Entrepreneurship Bootcamp, jenž propojuje mladé start-upy ve zdravotnictví vedené nebo spoluvedené ženami se sítí mentorů, kteří mohou napomoci jejich rychlému růstu. Tato iniciativa, kterou podporují IESE Business School, Institute Pedro Nunes a NUI Galway, nabízí intenzivní vzdělávací program, přístup k celé síti a mentoring. Přihlášky do tohoto programu EIT Health je možné zasílat do 14. března.
Ženy potřebují své vzory
„Upozorňovat na ženy inovátorky není důležité jenom pro jejich vlastní start-upy, ale také pomáhá generovat větší společenský dopad a přilákat tak více žen do světa STEM a inovací,“ zdůrazňuje Monika Toth. V portfoliu organizace EIT Health je několik vlivných lídryň, které jsou průkopnicemi v oblasti inovací ve zdravotnictví.
Joana Melo, mladá podnikatelka z Portugalska, se účastnila několika akceleračních programů EIT Health InnoStars. Její firma NU-RISE pomáhá lékařům provádět radioterapii bezpečněji a precizněji, protože zajišťuje, že se ozařuje správnou dávkou to správné místo. Portugalka Joana Paiva je technickou ředitelkou a spoluzakladatelkou firmy iLof. Tato společnost sídlící v Portu využívá biofotoniku a umělou inteligenci k tomu, aby mohla provádět neinvazivní screening pacientů s Alzheimerovou nemocí pro potřeby klinických zkoušek. V roce 2020 se Joana dostala na evropský seznam 30 pod 30 časopisu Forbes v kategorii věda a zdravotnictví a byla nominována na cenu EIT Woman.
V Polsku se v seznamu 100 nejvlivnějších žen podle časopisu Forbes objevila Magdalena Jander, Ph.D., která je generální ředitelkou a spoluzakladatelkou UVera a držitelkou cen EIT Health Catapult a InnoStars. Její společnost vyvíjí příští generaci prostředků chránících proti celému spektru UV záření ze slunce zdravým a ekologicky šetrným způsobem. Spolu se svým týmem směřuje k udržitelné výrobě a přispívá k realizaci cirkulární ekonomiky.
„Chceme vyrábět vysoce účinné produkty, které jsou stoprocentně vstřícné k životnímu prostředí. Nejenom, že nemají žádný dopad na korálové útesy a mořské živočichy, ale celá jejich výroba je udržitelná. Spotřebovávají se při ní tuny CO2, vypouštějí se tuny O2 a jako vedlejší produkt vzniká úrodná biomasa,“ vysvětluje Magdalena Jander a dodává, že pokud chceme, aby více žen studovalo obory STEM, je nutné vzdělávací systém proměnit od samých základů a rozvíjet dovednosti kritického myšlení, které by mohly přilákat dívky už na základních a středních školách. „Často je nutné se s vědou setkat ve správný moment, aby vás mohla nadchnout,“ uvádí Magdalena Jander.
Podle průzkumu společnosti Microsoft, který se dotazoval 11 500 mladých žen ve 12 evropských zemích, mají dívky ve věku 11–12 let o předměty STEM stejný zájem jako chlapci. Jakmile ale dosáhnou 15–16 let, tento zájem velmi rychle opadá. V tomto věku podle OECD jenom 5 % dívek uvádí, že očekávají, že budou pracovat v IT nebo inženýrských oborech, zatímco u chlapců je to 18 %. Průzkum společnosti Microsoft také ukazuje, že mít známé vzory je velmi důležitým faktorem, který u dívek zájem o STEM vyvolává; stejnou roli hrají také praktické zkušenosti a aktivní účast na cvičeních ve třídách i mimo ně.
Ženy podnikatelky se také zaměřují na udržitelnost
UVera není jediná firma, která považuje udržitelnost za svou prioritu. Ženami založený lotyšský start-up CasZyme vyvíjí nástroje, které zlepšují aplikaci metody CRISPR při výzkumu a vývoji technik editace genomu. Tento nástroj už se úspěšně používá ve zdravotnictví, kde pomáhá bojovat s genetickými onemocněními i různými typy rakovin a urychluje testování na Covid-19. Technologie CRISPR, které se také přezdívá „genetické nůžky“, může také sehrát významnou roli v boji se změnami klimatu tím, že umožní místním komunitám pěstovat dostatek potravin v každém klimatu a sníží tak ekologickou stopu přepravy.
Podle Dr. Moniky Paule, která má doktorát ze společenských věd a bohaté zkušenosti s rozvojem high-tech oborů a technologickým transferem v biotechnologiích, „je nutné proměnit biotechnologický sektor tak, aby v něm mohla prospívat obě pohlaví“.
Jedním důvodem je, že ženy v biotechnologiích mohou být citlivější na ekologické aplikace nejnovějších inovací ve svém oboru. Podle průzkumu OECD jsou ženy na celém světě obvykle citlivější k ekologičtějším otázkám, s vyšší pravděpodobností recyklují, nakupují bio potraviny a produkty s ekologickými certifikáty, šetří vodu a energii a využívají energeticky efektivní formy přepravy. Z toho by pak mohly vzejít i další udržitelné nápady, o jejichž prosazování se ženy zaslouží. (10.2.2022)
