Prokop Simek, CEO DX Heroes
Český IT trh prochází neustálými změnami. Mění se přístup k vývoji softwarových produktů, potřeby zákazníků i firem. Každým dnem navíc vznikají nová odvětví a specializace, na které musí ti, kdo chtějí být v čele, reagovat. Pozornost se tak stáčí k samotným vývojářům, kterých nejenže je na trhu věčný nedostatek, ale zároveň musí sledovat veškeré trendy a přitom udržet kvalitu kódu.
Do popředí tak vstupuje vývojářská zkušenost, trend, který se zrodil v agilním startupovém světě a postupně se jej snaží adoptovat velcí hráči, a to i z konzervativních sektorů jako průmysl či bankovnictví. Jejím cílem je především doručit co nejkvalitnější produkt, avšak s ohledem na to, že konečnými uživateli jsou sami vývojáři. V extrémně dynamickém vývojářském světě totiž fungují úplně jiná pravidla, která zčásti odporují běžným předpokladům a byznysovým zvyklostem. V době, kdy je prakticky každá firma digitální, je proto klíčové těmto novým pravidlům porozumět.
Vývojáři jsou zároveň uživatelé, kteří využívají software jiných firem
Ve světě softwaru je na prvním místě vždy adaptabilita a snadná použitelnost. Typicky si můžete představit banku, která nabízí široké portfolio produktů, od platební brány přes internetové bankovnictví až po kurzovní lístek nebo hypotéky. Tyto služby potřebují další firmy pro svůj digitální byznys, například e-shop musí navštívit vývojářský portál banky a sám si propojení systémů, jako je platební brána, zařídit. Pokud však nebude vývojářský portál přehledný, nebude mít srozumitelně napsanou dokumentaci a nebude snadné službu propojit, bude potenciální uživatel-vývojář hledat jinde. Vývojářská zkušenost se tak do jisté míry prolíná se zkušeností uživatelskou.
Současná doba klade na vývojářské týmy nebývalé nároky jak z hlediska kvality kódu, tak i chápání kontextu a hodnoty vyvíjeného produktu. Často se tak stává, že „pro stromy nevidí les“, respektive snaží se vyvinout perfektní produkt, jehož zavedení je však jen obtížně zvládnutelné bez uživatelské či technické podpory. Je to podobné, jako když designér navrhne skvělou šatní skříň, kterou však koupíte v neprakticky velké krabici, na jejíž převoz potřebujete dodávku. Balení má navíc nepřehledný návod, vyžaduje specifické nářadí k sestavení a neexistuje žádná podpora, která by vám s případným sestavením pomohla. Ekvivalentem takové zkušenosti jsou pro vývojáře například špatně vytvořené API (application programming interface – rozhraní pro programování aplikací) či SDK (software development kit – jedná se o knihovnu v určitém programovacím jazyce, kterou lze nainstalovat s už připravenými funkcemi a API voláním). Pokud má taková technologická firma stovky API, na vývojářské zkušenosti, a tedy i úspěchu výsledného produktu se to obvykle negativně projeví.
Pro lepší vývojářskou zkušenost je třeba poznat firmu zevnitř
Není tomu tak dávno, kdy byla firemní kultura naprosto marginálním pojmem. Její popis se v pracovních inzerátech redukoval na „neformální pracovní atmosféra“, což v překladu znamenalo buď „tykáme si“, v horším případě „haha, nejsme korporát“ (typické právě pro korporátní inzerci). Dnes je dobrá firemní kultura největší lákadlo a naprostá nezbytnost, bez které kvalitního člověka nikdy nezískáte. Hodnoty se u vývojářů, tak jako ostatně u všech zaměstnanců, dramaticky proměnily. Práce zkrátka musí dávat smysl a musí probíhat s týmem, který je stejně zapálený pro věc.
Vývojářská zkušenost se proto dívá na firemní kulturu jako na jeden z důležitých aspektů, jak doručit kvalitní produkt. Ukazuje se, že daleko větší vliv na náladu týmu má beztak způsob spolupráce a provozní problémy než trendy benefity. Stejně jako se firemní kultura stala seriózním tématem, které bere v potaz lidskou i pracovní stránku, je vývojářská zkušenost nastupujícím trendem pro všechny firmy s vlastním vývojem.
Bez dobrého týmu není kvalitní produkt
Hladká týmová spolupráce se vždy odráží v konečném produktu. Můžete mít skvělý tým architektů, ale bez dobrých řemeslníků nebude výsledek nikdy takový, jako vypadal na nákresech. Vývojářská zkušenost se dívá nejen na výsledek, ale pátrá i po příčinách na úrovni týmu i jednotlivců. Získat celostní pohled na vlastní práci je tak náročná disciplína, že i špičky mezi startupy a firmami často poptávají konzultace od specialistů, aby získaly pohled zvenčí.
Jak ale takové ladění vývojářské zkušenosti vypadá? Počáteční analýza a následná konzultace jsou prvním krokem, k dosažení dobré vývojářské zkušenosti je však třeba splynutí s týmem. Specialisté, kteří se na tento obor zaměřují, se zkrátka nebojí umazat si ruce. Všímají si především práce vývojářů, jaké softwarové nástroje využívají, zda píšou kvalitní kód a zda se snaží rutinní kroky průběžně automatizovat. Na úrovni týmu řeší nejen způsob spolupráce a atmosféru, ale i firemní kulturu. Veškeré zvyklosti i chyby se totiž stejně podepíšou do výsledného produktu, například rychlostí nasazení nových funkcionalit nebo mírou technologického dluhu.
Vývojářská zkušenost ukazuje, že žádný vývojář nežije ve vzduchoprázdnu a jeho práci zásadním způsobem formují okolní vlivy. V době překotné digitalizace, kdy se čas těchto specialistů stává velmi drahou komoditou, musí firmy přemýšlet nad jeho efektivním využitím a byznysovým přínosem. Vývojářská zkušenost je tak jednou z cest, jak dojít k požadovanému výsledku – službě, která má hodnotu nejen svým technickým zpracováním, ale i dostupností, respektive prodejností ostatním uživatelům.
Zdroj: časopis CzechIndustry 3/2022
