V roce 2022 se produkce uhlí v EU nadále zvyšovala a dosáhla 349 milionů tun (+5 % ve srovnání s předchozím rokem) a 454 milionů tun (+2 %). Toto oživení začalo v roce 2021 a bylo způsobeno především lignitem, pevným fosilním palivem s nízkým obsahem energie, které patří do větší kategorie hnědého uhlí.
EU v roce 2022 vyprodukovala 294 milionů tun hnědého uhlí (nárůst o 6 % oproti roku 2021). Navzdory nedávnému oživení zůstala produkce pod čísly před pandemií 2019. Hnědé uhlí dnes těží 9 členů EU, přičemž hlavním producentem je Německo. V loňském roce se Německo (131 milionů tun) podílelo asi 44 % na celkové produkci hnědého uhlí v EU. Dalšími členskými státy produkujícími hnědé uhlí jsou Polsko (19 %), Bulharsko (12 %), Česko (11 %), Rumunsko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko.
Údaje o spotřebě lignitu a hnědého uhlí jsou velmi podobné výrobě, protože s těmito druhy uhlí se obvykle neobchoduje, ale používá se v tuzemsku k výrobě elektřiny. Zatímco v zemích EU je hnědé uhlí hlavním palivem pro výrobu elektřiny jen zřídka, v několika zemích západního Balkánu je. Nicméně v posledních letech se podíl hnědého uhlí na výrobě elektřiny snižoval i na západním Balkáně, kde rostl vodní a zemní plyn.
Trendy černého uhlí zůstávají v roce 2022 stabilní
U černého uhlí, kategorie uhlí s vyšším energetickým obsahem, dosáhla produkce v EU v roce 2022 téměř 55 milionů tun. V současné době v EU zbývají pouze dva producenti černého uhlí: Polsko a Česko.
Spotřeba černého uhlí v roce 2022 dosáhla 160 milionů tun, o 11 % méně než v roce 2019. Na rozdíl od hnědého uhlí se černé uhlí kromě výroby elektřiny využívá i v jiných průmyslových odvětvích, a proto s ním obchodují a spotřebovávají ho všechny země EU kromě Malty. Polsko (38 %) a Německo (25 %) se na celkové spotřebě černého uhlí v EU v roce 2022 podílely téměř dvěma třetinami, následované Itálií, Nizozemskem, Francií, Španělskem a Českou republikou. (22.6.2023)