Profika: 8 nejčastějších mýtů o robotizaci

Robotizace a automatizace jsou čím dál žádanějším řešením. Nejenže reagují na nedostatek kvalifikovaných lidských pracovníků, zajišťují rovněž přesnost a jasně daný výkon. To je základní požadavek třeba pro oblast automotive či farmaceutický průmysl. Přesto existuje řada firem, které by automatizaci provozu potřebovaly, ale mají z ní obavy založené na různých předsudcích. Jindy je přístup naopak ovlivněn nereálným očekáváním.  Nejčastější mýty, s nimiž se v praxi setkává, vyvrací společnost Profika.

Ať se jedná o koboty, robotické buňky či plně automatizované linky, zavedení automatizace a robotizace má jeden jediný cíl: zlepšit produktivitu firmy. „Nákup a implementace technického řešení je velký výdaj a každá zodpovědná společnost se zajímá jak o praktické dopady, tak i rychlost návratnosti. Je ale škoda, pokud do rozhodování vstupují i obavy, které nejsou založeny na realitě, nebo propočty ovlivní nereálná očekávání,“ myslí si Jakub Kaufman, který má robotizaci na starosti ve společnosti Profika. Podle jeho zkušeností panuje v oblasti 8 častých mýtů.

1) Člověka dokáži plně nahradit robotem

Pokud si firma představuje, že zaměstnance plně nahradí stroji, které lidskou sílu ve všem předčí, zpravidla musí plán přehodnotit. Člověk bude vždy svým hmatem, zrakem a rychlostí vyhodnocování situací napřed před běžnou robotizací. „Existuje například celá řada komplexních problémů, které dokáže člověk vyhodnotit okamžitě, ale technologie to musí řešit déle, opakovaně nebo separátně. Například vyhodnotit mírné škrábance, barevnou nesourodost odstínů, nebo celkové zhlédnutí kusu, zda na něm není nějaká nahodilá chyba,“ říká Kaufman.

Přestože má lidská síla své výhody, podle Profiky existuje jen málo provozů, které by vůbec nešly automatizovat. Otázkou je ale efektivita a cena takového řešení. V případě, že se jedná o dlouhodobou velkosériovou výrobu, má cenu investovat do složitější technologie, která plně nahradí obsluhu v monotónních a opakujících se činnostech, byť i zde je třeba lidská supervize. V opačném případě je výhodnější varianta, kde se kombinuje lidská práce s automatizací.

2) Robotizace je bezúdržbová

Není. Stejně jako každý stroj, tak i robot a potažmo všechny periferie automatizace/robotizace je nutné pravidelně kontrolovat a provádět údržbu. Profika doporučuje, aby kondici automatizace zajišťovala poctivá a pravidelná údržba, která zahrnuje například mazání mechanických částí, nebo pravidelně zvaná firma zabezpečující kvalitní údržbu a kontrolu.

3)  Robot je vždy rychlejší než stávající obsluha

Tento mýtus je velmi častý, ale odpověď na něj je složitější. Bohužel většinou rychlejší není. „Kombinace lidského hmatu a zraku je nepřekonatelná. Představte si například přendání kusu na stole z bodu A do bodu B. Už samotné uchycení udělá člověk mnohem rychleji, protože hmat mu dává okamžitou zpětnou vazbu, že kus drží a ví, že ho drží správně. Robot musí vyslat signál o uchopení, to se musí provést, následují provedení a kontrola samotného upnutí. Vše spolu nese i mechanické mikro úkony například v pneumatických ventilech, a to vše potřebuje nějaký čas,“ vysvětluje důvod pro pomalejší tempo Kaufman. Rychlejší ovšem může být robot manipulující s těžkými díly. Zároveň také robot na rozdíl od člověka nemá prostoje, proto je stále v průměru o cca + 25 % efektivnější než lidský pracovník. Výrobu tak automatizace výrazně zefektivní, i když je mnohdy pomalejší.

Obr. Robotická buňka od společnosti Profika

4) Roboti kradou lidem práci

Ne, byť to celkem rozšířená nepravda. „ V naší dlouholeté praxi se setkáváme s obráceným jevem. Firmy zavádějí automatizaci/robotizaci zpravidla ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, protože není jednoduché sehnat pracovníky, kteří by měli ke strojařině vztah a chtějí pracovat. A když ano, tak často nechtějí dělat monotónní práci jako “pouhý” ládovač kusů do stroje. Za druhé, firma se chce rozrůstat, vyrábět efektivněji, moderněji a být konkurenceschopnější, a proto automatizuje výrobu. V obou případech firma nechce za žádnou cenu pustit pracovníky, které již má. Buďto je potřebuje na jinou obdobnou činnost, nebo chce navýšit jejich zkušenosti, zaškolit je na novou technologii a použít je na vyšší pozici ve firmě,“ tvrdí Kaufman. Zaměstnanci, kteří třeba i přes prvotní nechuť nechají zaškolit na ovládání robotizace, se pro firmu automaticky stanou nepostradatelnými a prudce se mění i jejich pozice na trhu práce a výhled na odměnu.                           

5) Nejlepší je robotizovat celé portfolio

Toto přání většinou nekončí dobře. Panuje takový pohled, obzvlášť ze strany ekonomů, že když už kupujeme do firmy robota, tak ať umí všechno. Ať umí manipulovat se všemi typy obrobků, i když se některých druhů vyrábí pouze 10 kusů ročně. Ať umí zakládat a komunikovat se všemi stroji na dílně. Ať se umí sám překonfigurovat na jiný typ výroby. Takový požadavek je logický i možný, ovšem automatizace je pak tak náročná, že celý proces velmi prodraží a firmě se spolu s většími nároky na obsluhu většinou nevyplatí.

6) Robotizace je určena jen pro velké série

Není tomu vždycky tak. Záleží, zda se vám i malé série opakují, jak dlouhý je čas přeseřízení na jinou výrobu, nebo jaká je odlišnost typů dílů. „Pokud firma dělá především zakázkovou nebo opravárenskou výrobu, kde při každém dílu v podstatě ladí samotnou technologii výroby a po odladění vyrobí pár finálních kusů, pak robotizace velký přínos nemá. Ale většina firem se už kvůli jisté ekonomické stabilitě snaží mít v portfoliu alespoň pár méně nebo středně sériových výrobků, které už mohou být pro robotizaci zajímavé. Robotizace by vždy měla být uzpůsobená tak, aby šla uživatelsky jednoduše měnit pomocí proměnných nebo grafických nástrojů pro změnu například velikosti zakládaného dílu nebo počtu pozic v rastru zásobníku. Vyplatí se tedy už pro menší série.

7) S robotem se nenaučím pracovat, je to příliš složité

Je to složité. Nebudeme si nic nalhávat. Nicméně není to o nic složitější jako přechod z konvenčního na CNC obráběcí stroj, nebo pro někoho přechod z tlačítkového na chytrý telefon. Zprvu pro mnohé nepředstavitelná změna, nyní naprosto běžná věc. „Školení obsluhy, technologické semináře a podpora renomovaného dodavatele dokáže pracovníky připravit a naučit každého, kdo chce, pracovat i s tou nejsložitější technologií. Není třeba se obávat, benefity převažují,“ je přesvědčen Kaufman.

8) Robot se mi nevyplatí

Efektivita je rozhodující. Pakliže je automatizace/robotizace správně navržená a používaná, tak vždy bude výroba efektivnější a často i spolehlivější než běžná obsluha. Tím pádem se firmě vyplatí. Rozdílnou otázkou je rychlost návratnosti, ta se liší výrobu od výroby a nejde ji zcela zobecnit. Z praxe ovšem má Profiku zkušenost, že návratnost je až překvapivě rychlá, často rychlejší než při nákupu samotného obráběcího stroje, zejména po nasazení dalších robotických pracovišť a rozdělením mzdových nákladů vyškoleného zaměstnance na více technologií. Dalším velkým zrychlením návratnosti může být i nepatrné prodloužení směny, kdy robot jede v automatickém cyklu. Více na www.profika.cz. (30.8.2023)