Digitální agenda prostupuje všemi částmi naší ekonomiky a dopadá na celou společnost. Pravidla, kterými se řídí, jsou vytvářena v naprosté většině na půdě EU. Má také významnou geopolitickou dimenzi včetně transatlantické vazby a zasahuje do obchodní politiky. EU tak zásadně určí a omezí sebelepší plány vlády na domácím hřišti, projekty digitalizace státní správy nevyjímaje. Otázka zůstává, zda máme ambici tato pravidla spoluvytvářet nebo být jejich pasivními příjemci. Z vládního prohlášení to vypadá spíše na tu druhou možnost.
Nová vláda musí v rámci digitální agendy řešit nejen peníze pro státní správu, ale také posílit digitální dovednosti občanů. Digitální gramotnost, o které se mluví ve vládním prohlášení, nestačí. Je třeba přistoupit k reskillingu a upskillingu značné části obyvatelstva tak, aby občané uměli běžně využívat nové technologie v pracovním i soukromém životě. Také se zdá, že vláda zapomíná na podporou digitální transformace podniků a nových technologií v podnikatelské sféře, například nám chybí jejich využití pro dosažení ambiciózních klimatických cílů.
Z těchto důvodů Svaz několikrát doporučil, aby se programové prohlášení zabývalo digitální agendou v celé její celospolečenské šíři, včetně evropské regulace. Kladli jsme důraz na to, aby se na otázky digitalizace pohlíželo průřezově skrze činnosti a kompetence jednotlivých resortů, ne pouze z hlediska jejich elektronizace. K digitální agendě musí vláda přistupovat komplexně, ambiciózně a s jasnou vizí. To však u nastupující vlády postrádáme.
Doporučovali jsme vytvoření role místopředsedy vlády pro digitální agendu v celé její šíři, se silným mandátem od vlády, vlastním aparátem, ale při Úřadu vlády tak, aby byla zachována nadresortnost této pozice. Zároveň by měli efektivně fungovat a spolupracovat “digitální koordinátoři” v rámci jednotlivých ministerstev a dalších orgánů státní správy z řad jejich náměstků a být zachována velmi úzká spolupráce se sociálními a hospodářskými partnery vlády v rámci Rady vlády pro informační společnost. Koordinace digitalizace či digitální agendy, v jakémkoliv jejím pojetí, nebude efektivní, pokud bude uplatňována z pozice jednoho z resortů.
Pokud chce Česká republika zajistit prostřednictvím digitalizace svým občanům a firmám perspektivní budoucnost, musí být na tomto hřišti v EU silným hráčem. Toho dosáhne, pokud bude schopna evropské návrhy posuzovat skrze praktické zkušenosti, ambice i problémy občanů a firem a tento úhel pohledu přenášet do evropských vyjednávání. K tomu však potřebujeme mít přehled, co se v jednotlivých segmentech hospodářství a společnosti děje a mluvit “jedním jazykem”.
V případě, že se vláda bude soustředit pouze na digitální projekty ve státní správě a podcení další oblasti, jakými jsou připravovaná regulace digitální ekonomiky, dopady na společnost či příprava na budoucnost občanů a firem, budeme čelit nejen odlivu inovativních firem a expertů, ale také skutečnosti, že digitální služby státu nebudou občané ani podniky umět plně využívat.
Z těchto důvodů pevně věříme, že se nejedná o finální verzi programového prohlášení nastupující vlády, a že konečná podoba prohlášení bude digitální agendu vnímat komplexně.
Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR pro digitální ekonomiku a vzdělávání (5.11.2021)
