Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání (2. 5.) jednomyslně zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 2 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 3 % a diskontní sazby na 1 %.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny příštího roku.
Podle vnějších předpokladů nové prognózy bude ekonomický růst v eurozóně do poloviny letošního roku dále zpomalovat, poté by měl opět mírně zrychlit. Také růst výrobních cen v eurozóně dále zvolní. Inflace spotřebitelských cen v eurozóně se v příštím roce mírně zvýší, nadále se však bude nacházet pod dvěma procenty. Evropská centrální banka upřesnila, že úrokové sazby ponechá na současné úrovni alespoň do konce letošního roku. Sazba 3M EURIBOR by tak měla dle tržního výhledu zůstat záporná do konce roku 2020.
Cena ropy sice během letošního prvního čtvrtletí vzrostla, v dalším období se však očekává její mírný pokles. Rozdíl mezi tříměsíční dolarovou a eurovou sazbou by se měl postupně snižovat vlivem očekávaného poklesu dolarové sazby, což by mělo vést k lehkému posilování eura vůči dolaru.
Domácí inflace setrvá v letošním roce v horní polovině tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou pokračující domácí inflační tlaky, zvýšená dynamika regulovaných cen a obnovený růst cen potravin. Celkově však inflační tlaky již polevují. Vedle dočasného odeznění proinflačního působení dovozních cen se zmírňují i domácí inflační tlaky v souvislosti s postupně se snižující mzdovou dynamikou a pomalejším růstem ekonomické aktivity. Inflace se tak začátkem příštího roku sníží k dvouprocentnímu cíli. Přispěje k tomu i další zpřísnění měnové politiky a odeznění aktuálně vysoké dynamiky regulovaných cen.
Česká ekonomika letos poroste tempem 2,5 %, v příštím roce její růst mírně zrychlí. Zvyšování ekonomické aktivity bude taženo všemi složkami domácí poptávky. Nadále solidní dynamika spotřeby domácností bude odrážet vysokou, byť postupně zvolňující dynamiku jejich příjmů. Přetrvávající nedostatek volné pracovní síly stále motivuje tuzemské firmy k investicím. Dále porostou i vládní investice s významným příspěvkem projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letošním roce přispívat i zvýšením platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek. Přestože se trh práce nachází za svým vrcholem, napjatá situace na něm přetrvává. Dynamika mezd se proto bude ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni snižovat jen zvolna. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká, což brání jejímu dalšímu poklesu. V návaznosti na to poroste pomaleji i celková zaměstnanost.
Výrazně kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující reálná konvergence české ekonomiky povedou v letošním roce k postupnému zpevňování koruny. V příštím roce bude kurz posilovat pozvolněji v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky Evropské centrální banky.
S prognózou je konzistentní nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020. Nárůst sazeb na začátku prognózy je reakcí zejména na přetrvávající domácí inflační tlaky. Následná přibližná stabilita sazeb do poloviny příštího roku odráží přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně.
Ve srovnání s minulou prognózou se výhled inflace pro letošní rok posouvá nahoru zejména kvůli výraznějšímu cenovému růstu na začátku roku. Prognóza růstu domácí ekonomické aktivity se naopak snižuje především v důsledku zhoršeného výhledu zahraniční poptávky. Kurz koruny bude v letošním i příštím roce posilovat pozvolněji na základě předpokladu, že globální faktory, které od druhého čtvrtletí loňského roku vedly k jeho strnulému vývoji, budou působit o něco déle. V souvislosti s pomalejším posilováním kurzu se úrokové sazby posouvají téměř na celém horizontu prognózy nahoru.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace jako zhruba vyrovnaná. Rizikem je výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Nejistota je spojena i s budoucím vývojem kurzu koruny. (2.5.2019)
