Evropský týden očkování, European Immunization Week (EIW), je tradiční součástí Světového týdne očkování, World Immunization Week. Koná se každoročně v posledním dubnovém týdnu pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Letos připadá na období 23. – 29. dubna 2023 a jeho hlavním tématem je zlepšení proočkovanosti a přístupu k očkování v kontextu celosvětového poklesu proočkovanosti v důsledku pandemie covid-19. I přes dlouhodobě zavedený systém povinného očkování a přeočkování se problematika týká i České republiky.
V souladu s globálním tématem „The big catch up“ se letošní Evropský týden očkování zaměřuje na tři klíčová sdělení – „Každá dávka se počítá“, „Načasování je důležité“, „Povídejte si o očkování“.
„Tato vybraná sdělení shrnují a opakují zdánlivě jasná fakta, ale celosvětově klesající proočkovanost ukazuje, že důraz na ně je nutný. Navíc sledujeme i v České republice, že pandemie covid–19 u některých lidí zanechala dojem jakési nedůvěry k očkování, nebo pocit, že už očkování bylo dost. Je potřeba opakovat, že mýtů o očkování je mnoho a všechny jsou zdraví škodlivé. Každá doporučená dávka vakcíny je důležitá, aby vás a vaše milované ochránila před nemocemi, kterým lze předcházet očkováním. Rutinní plán očkování je navržen tak, aby chránil nejen děti, ale i dospělé, když to nejvíce potřebují. Dodržujte tento plán. Otevřené rozhovory o očkování mezi klienty a zdravotníky posilují porozumění a motivaci k dodržování doporučení a plánů očkování. Jde o to obrátit znovu pozornost veřejnosti, ale i odborníků, ke kontrole proočkovanosti. Zajímejme se aktivně, ptejme se svého lékaře, zda jsme očkováni a přeočkováni dle aktuálních doporučení,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Často se také pozornost veřejnosti soustředí jen na povinná očkování v dětství a dospívání, ale náš imunitní systém v dospělosti a s přibývajícím věkem slábne. Stáváme se tak náchylnější k infekčním onemocněním, jako jsou například pneumokoková onemocnění či pásový opar. Většina očkovacích látek zároveň nezaručuje silnou celoživotní ochranu a je žádoucí jejich účinek pravidelně posilovat přeočkováním. Jedná se například o očkování proti klíšťové encefalitidě, tetanu, záškrtu nebo černému kašli. U chřipky je očkování doporučeno s ohledem na každoročně upravované složení očkovací látky reflektující aktuálně cirkulující viry chřipky.
Očkování a přeočkování v dospělosti může zabránit vzniku infekčního onemocnění, či jeho závažnému průběhu a komplikacím. Očkování je důležité i při cestování do zahraničí, typicky například může poskytnout ochranu proti břišnímu tyfu, žluté zimnici, japonské encefalitidě, meningokokovým onemocněním či vzteklině. Je žádoucí se včas poradit v očkovacích centrech a očkování správně načasovat.
„Stejně jako v celém světě, pozorujeme i v České republice určitý odklon od přízně k očkování. Dokazuje to nejen ubývající počet osob, které se dostavují na posilující dávky proti covid-19, ale například i malý zájem o očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě. U chřipky je proočkovanost populace ve věku 65+ let aktuálně v ČR na úrovni jen těsně nad 20 %, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi v průměru 2x až 3x méně. Stejně tak nízká jsou čísla proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě, která ukazují v tuto chvíli v ČR na proočkovanost alespoň jednou dávkou jen u třetiny osob, zatímco například v sousedním Rakousku se proočkovanost pohybuje mezi 80 a 90 %. Přitom v obou případech mají nejrizikovější skupiny toto očkování hrazeno ze zdravotního pojištění, “ upozorňuje vedoucí Oddělení infekčních nemocí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Dalším příkladem důležitého přeočkování v dospělosti je přeočkování proti tetanu, kdy lze využít i kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu a pertusi. V poslední době se v ČR objevilo několik případů infekcí záškrtem, které opět podtrhují význam očkování. Aby fungovala kolektivní imunita navozená očkováním a nedocházelo k epidemiím, musí proočkovanost populace dosahovat 80 až 85 %. „Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 % dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek. K zajištění trvalé ochrany jsou tedy potřebné dávky posilovací. V České republice se záškrt dříve řadu let nevyskytoval právě díky povinnému očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem hladiny ochranných protilátek nebo může mít souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ připomíná MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Připomeňme si, že očkování spolu s dalšími protiepidemickými opatřeními významně přispělo i k celosvětovému vymýcení pravých neštovic a v řadě regionů včetně Evropy k eliminaci, tedy dlouhodobému územnímu přerušení procesu šíření nákazy u přenosné dětské obrny. „Očkování každoročně zabrání 3,5 až 5 milionům úmrtí na nemoci, jako jsou záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka či spalničky. V současné době máme k dispozici vakcíny, které chrání před více než dvaceti život ohrožujícími onemocněními a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Očkování je klíčovou součástí základní zdravotní péče a nezpochybnitelným lidským právem. Je to také jedna z nejlepších investic do zdraví, kterou lze za peníze koupit. Očkování má zásadní význam pro prevenci a kontrolu propuknutí infekčních onemocnění a je základem globální zdravotní bezpečnosti,“ zdůraznila celosvětový význam vakcinace Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Očkování je třeba správně načasovat, kontrolovat a v případě potřeby se včas doočkovat. Například neočkované ženy, které onemocní zarděnkami na počátku těhotenství, jsou vystaveny zvýšenému riziku potratu nebo se jejich děti mohou narodit s vrozeným zarděnkovým syndromem. Některá očkování lze aplikovat i v těhotenství, například vakcíny proti covidu-19, černému kašli a chřipce.
„Vakcíny zachraňují životy. Pokud nebudou lidé očkováni, začnou se nemoci, které se staly díky očkování vzácnými, znovu častěji objevovat. Chraňme své děti i sebe očkováním a nepodléhejme strachu z dezinformací a neznámého. Mluvme se svými ošetřujícími lékaři, ptejme se jich na potřebu očkování a na to, která jsou vhodná či přímo nutná právě pro nás,“ uzavírá ředitelka SZÚ, MUDr. Barbora Macková. (22.4.2023)
Pozn. redakce. Při lavině zpráv na webech a rozesílaných prostřednictvím sociálních sítí „o vakcínách, které by měly chránit lidi před covid 19 a místo toho mají za cíl je zabíjet“, se nemůžeme divit, že roste odpor vůči očkování. A bude, bohužel, dále růst.
