Ekonomická nejistota, hrozba krize a bezprostřední pokles výkonnosti vede řadu firem k propouštění. Koneckonců pracovní síla je často největším nákladem. Ovšem rychlé propouštění a rušení pracovních pozic může být krátkozrakou odpovědí na ekonomické potíže a ve výsledku může být dražší než udržení týmu. Vyplývá to z analýz společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).
„Rychle propouštět, abychom v době krize vylepšili ekonomické výsledky v příštím kvartále, je velmi krátkozraké. Je to rozhodnutí, které vlastně říká: krize nikdy neskončí,“ říká Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase.
Pokud vezmeme v úvahu odstupné a další náklady spojené s propuštěním zaměstnance jako je destabilizace týmu, ohrožení vztahů s klienty apod., pak propouštění nemusí přinést vyšší profit rychle a nemusí ho přinést vůbec. Přímý finanční efekt, po vyplacení odstupného a dalších benefitů, se může projevit po 6 až 18 měsících podle druhu pozice. Přitom krize obvykle trvá 12 až 18 měsíců, po kterých je nutné investovat do náboru nové pracovní síly. „ Zbrklé propouštění nemusí přinést žádnou úsporu a navíc může firmu zabrzdit pro dobu, kdy krize skončí a bude potřebné rychle nastartovat,“ varuje Jozef Papp. „V případě Česka se se ekonomika zdá být zdravá, pouze momentálně přibržděná, proto lze předpokládat poměrně rychlý nástup návrat k normálu.“
Odborníci, kteří se dlouhodobě zabývají vztahem mezi pracovní silou a výkonností firem, varují před zbrklým propouštěním. „Když je ekonomika v recesi, tvrdí manažeři, že propouštění sníží náklady,“ říká Wayne F. Cascio, profesor University of Colorado, který fenomén propouštění studuje desítky let. „Ovšem když ekonomika běží dobře, často slýcháme, že propouštění zlepší profitabilitu, protože nastal ten nejlepší čas, abychom k takovému kroku přikročili.“ Ovšem desítky let výzkumů prokázaly, že propouštění je velmi špatnou cestou, jak zvýšit profit a že jiné strategie fungují lépe.
Studie Harvard Business School, která se zaměřila na data velké sítě maloobchodních prodejen, prokázala, že dostatek zaměstnanců zvyšoval kvalitu plnění úkolů a také spokojenost zákazníků se službami. Závěr studie je jednoduchý: obchody, které propustily část pracovníků, si nevědomky snížily zisk. „Přesto je propouštění oblíbeným nástrojem managementu. Dosahuje jím lepších krátkodobých výsledků, ovšem na úkor dlouhodobé spokojenosti se službami a také morálky a loajality na pracovišti,“ říká Jozef Papp.
Efektivita a racionalita propouštění se samozřejmě liší obor od oboru a také podle situace na trhu. S tím, jak vznikají nové obory, některé staré upadají nebo dokonce končí. Například nárůst digitální reklamy na jedné straně dal vznik novým oborům, ale přinesl propad reklamy v tištěných médiích na straně druhé. Podobné je to s nástupem nových technologií nebo s příchodem nového typu spotřebitelského chování.
Jistý smysl dává propouštění v případech, kdy se obor změní, jako ve zmiňovaném případě nástupu digitálních médií. Přeškolení pracovníka na nový typ práce je často efektivnější metoda, než propouštění, pokud je to možné. A až jako poslední řešení přichází zrušení pozice a propuštění.
V následujícím doporučení jsme shrnuli zkušenosti z celého světa. V případě, že jste se dostali do obtížné ekonomické situace, zvažte, předtím než přikročíte k propouštění, následující strategie, které se osvědčily:
1. Zkraťte pracovní týden. Po dohodě se zaměstnanci namísto pěti dní pracujte jen čtyři. Ušetříte 20 procent na mzdách a lidé Vám zůstanou.
2. Nabídněte neplacenou dovolenou, nebo extra dovolenou s nižší kompenzací.
3. Zapojte zaměstnance přímo do snižování nákladů. Například z každých ušetřených 10 000 Kč na nákladech vyplaťte zaměstnancům 20 %.
4. Nabídněte sabatikl. Dlouhé, půlroční nebo i roční neplacené nebo i placené přestávky u středního a vyššího managementu se firmy často bojí. Krize je vhodnou příležitostí, nabídnout tento ceněný benefit, ušetřit a zároveň neztratit cenné kádry.
5. Zastavte nábor a neprodlužujte končící kontrakty u sezonních pracovníků. Na příležitostné práce si najměte brigádníky, kterých bude v době krize dostatek.
6. Nabídněte zaměstnancům jinou práci nebo sdílení pozice
7. Snižte mzdové náklady měkce: nepřidávejte, omezte přesčasy, nabídněte předčasný odchod do důchodu.
8. Případně krátkodobě zastavte provoz. (28.4.2020)
