Prothésy

Podle Plinia star. si dal děd Katilinův, M. Sergius Silus, zhotovit r. 210 př. Kr železnou ruku v náhradu za ztracenou; když přišel německý rytíř Götz v. Berlichingen v boji o pravici, dal si zhotovit r. 1505 umělou, s pohyblivými prsty (4 prsty současně), později pak ruku umnější, s pohyblivým zápěstím a s prsty, které se mohly postavit do jakékoli polohy. Stisknutím knoflíků se zase mohla celá ruka roztáhnout. R. 1575 hotovil pařížský kovář zvaný „malý Lotrinčan“ umělé ruce i nohy, pro válečné mrzáky. Od těch dob se objevují zejména umělé ruce početně v různých zemích. Jako znamenitý mistr umělých údů se proslavil poč. 19. století mechanik pražské polytechniky J. Božek, průkopník parního pohonu lodi a vozidel.