Protipožární ochrana, rychlost i úspora energií. Moderní průmyslová vrata se přizpůsobují novým trendům

Bezpečnost, snižování nákladů a plynulost provozu – to jsou tři hlavní faktory, které dnes ovlivňují vývoj průmyslových vrat. Jen v loňském roce způsobily požáry v České republice škody za více než tři miliardy korun, přičemž ty největší z nich vznikly právě v průmyslových halách. Moderní technologické trendy v tomto odvětví přispívají k minimalizaci energetických ztrát i zvýšené bezpečnosti zaměstnanců. Svou úlohu má nejen konstrukce průmyslových vrat, ale také jejich integrace do požárně bezpečnostního řešení budov.
Jednoznačně nejviditelnějším trendem ve vývoji průmyslových vrat je zvýšený důraz na bezpečnost proti požárům. Během loňska ohně způsobily podle českých hasičů škody přesahující 3,5 miliardy korun. A jsou to právě průmyslové a výrobní haly, kde vznikají nejvyšší finanční ztráty. I proto se vývoj nových technologií v oblasti průmyslových vrat zaměřuje především na protipožární ochranu. Každý projekt musí ve své dokumentaci detailně specifikovat, která část objektu má být oddělena protipožárními vraty.
„Každá skladová hala totiž musí mít určitý počet únikových východů, a to vždy na základě celkové podlahové plochy i počtu zaměstnanců na jedné směně, aby se lidé uvnitř dostali včas a bezpečně pryč. Ve spoustě sekčních garážových vrat jsou umístěny vstupní dveře, které mohou sloužit jako únikový východ,“ popisuje Petr Přichystal ze společnosti Lomax. U nově vznikajících projektů vnímá čím dál větší tlak na bezpečnost práce – především pak na nutnost rychlé eliminace požáru, pokud k neštěstí dojde.
Mezi další rostoucí trendy patří zvýšený důraz na snižování provozních nákladů, což se promítá do požadavků na izolační vlastnosti i rychlost průmyslových vrat. Například u sekční varianty se kromě standardních motorů dodávají také jednotky s frekvenčním měničem, které dokážou pracovat až třikrát rychleji. „U drtivé většiny poptávek se zaměřujeme na koeficient prostupu tepla, který chce investor či projektant dodržet, aby ztráty na energiích byly co nejmenší. Čím je jeho hodnota menší, tím vrata kvalitněji izolují,“ vysvětluje Přichystal. Právě rychlost je klíčovým parametrem, který dokáže pomoci zejména v provozech s vysokou frekvencí pohybu, jako jsou logistické haly nebo výrobní linky.
S izolací pomáhá pozinkovaná ocel či polyuretanová pěna
Důraz na izolační vlastnosti se vyplatí hlavně v zimních měsících. Moderní vrata v současnosti nabízejí technologie, které jsou schopné udržet teplotu v interiéru i za extrémních podmínek. „Odolnost vůči zimě se řeší především u motoru, který má provozní teplotu od mínus pěti do čtyřiceti stupňů. Na extrémně nízké teploty je citlivý hlavně olej v jeho převodovce. U standardních vrat pomáhají pozinkované ocelové prvky a výplně polyuretanovou pěnou. Zima a mrazy tak v našich zeměpisných šířkách vratům nic neudělají,“ tvrdí Přichystal.
Výhodou je možnost montáže řídící jednotky ze strany interiéru. Tam se teplota pod nulou nepředpokládá, výjimkou jsou ale specifické provozy – především chladírenské a mrazírenské haly. „V takových případech je potřeba motory a části průmyslových vrat vybavit speciálními komponenty, například vyhříváním převodovky motoru. Další variantou je zvýšit teplotu v místech, kde se vrata spodní lištou dotýkají země, aby spodní guma nepřimrzla k zemi a při otevření vrat nebyla poničená,“ říká Přichystal.
Izolace hraje zásadní roli zejména v provozech, kde je nutné udržet stálou teplotu. Chladírny, mrazírny nebo potravinářské haly mají extrémní požadavky na zabránění úniku tepla nebo naopak přístupu teplého vzduchu. I sklady bez nároků na specifické teploty však vyžadují funkční vrata, která ve vnitřním prostoru udrží vhodné pracovní prostředí. „Kvalitní izolace šetří nejen energii, ale také přispívá ke komfortu zaměstnanců, kteří v hale pracují,“ vysvětluje Přichystal. Právě proto je důležité zvolit vrata, která odpovídají povaze konkrétního provozu a zároveň odolají nárokům na jejich frekventované používání.
Raději topit než chladit
Každý areál má specifické požadavky – u automobilového průmyslu nebo logistiky je klíčová rychlost. V provozech s vysokou frekvencí otevírání, jako jsou výrobní linky nebo sklady s intenzivním pohybem vysokozdvižných vozíků, se uplatňují především rychloběžná vrata. U standardního provedení se počet cyklů otevření pohybuje v rozmezí od deseti do dvaceti cyklů za hodinu, zatímco rychloběžná vrata zvládnou čtyřicet až padesát. „Při častém otevírání a zavírání minimalizují výměnu vzduchu a šetří energii. Každá sekunda je důležitá, protože ve finále provozovateli šetří náklady. Zde je třeba připomenout, že uchladit průmyslovou halu je vždy nákladnější než ji vytopit,“ dodává Přichystal.
Většinou jsou rychloběžnými vraty oddělovány vnitřní prostory od sebe, v takovém případě nemusí mít žádnou odolnost vůči větru. Naopak u foliových vrat na fasádě je to zásadní parametr, silné poryvy mohou způsobit poměrně značné problémy. „Tlak vzduchu může profouknout plachtu na jedné ze stran takovým způsobem, že je nebude možné otevřít ani zavřít pomocí lidské síly nebo gravitace,“ vysvětluje Přichystal.
Aktuální situace na trhu ukazuje, že poptávka po průmyslových vratech roste. Navzdory ekonomické nejistotě pokračuje výstavba nových průmyslových hal a skladů, což potvrzují i data z Česka a Slovenska. „Zatím nevidíme výrazný pokles poptávky. Firmy investují do modernizace provozů, protože chtějí snížit náklady a zároveň zvýšit bezpečnost,“ uzavírá Přichystal. (11.3.2025)