Prudké navýšení dluhu v celé EU

Výdaje spojené s koronavirovou krizí vedly ve 2. čtvrtletí k deficitům v celé EU. Zvýšilo se tak zadlužení.

K výraznému zhoršení hospodaření v zemích EU došlo již v 1. čtvrtletí (v celé EU deficit činil 3,9 % HDP) a 2. kvartál situaci ještě zhoršil (–11,0 % HDP). Ve směru deficitu působily vyšší výdaje přímo související s řešením pandemie (nákup zdravotnického materiálu, zajištění testování a péče apod.). Velkou část rozpočtu tvořila také pomoc podnikům i občanům, kteří byli finančně zasaženi omezením ekonomiky.

Ekonomický propad, který souvisel s omezením provozu velké části služeb, obchodu i průmyslu, na druhé straně negativně působil na daňové příjmy vládních rozpočtů. Deficit se tak ještě více prohluboval.

Rekordní schodky všude v EU

Deficit hospodaření sektoru vládních institucí vykazovaly ve 2. čtvrtletí všechny země EU. Největší relativní deficit měly ve 2. čtvrtletí Španělsko (–24,6 % HDP), Rakousko (–16,8 %) a Kypr (–16,5 %). Nejmenšího schodku dosáhly Lotyšsko (–1,3 % HDP), Bulharsko (–2,3 %) a  Dánsko (–3,4 %). V Česku deficit činil –7,5 % HDP. Zhoršení je vidět zejména ve srovnání s loňským rokem, kdy vrcholil několik let trvající proces konsolidace vládního hospodaření v EU (přebytku tehdy za celý rok dosáhlo 17 členských zemí). Nejvíce se meziročně zhoršilo hospodaření na Kypru (z přebytku 2,5 % HDP do deficitu –16,5 %), v Rakousku (z přebytku 1,7 % HDP do deficitu –16,8 %), a ve Španělsku (prohloubení deficitu z –7,1 % na –24,6 %).