Průmysl stále v režii automobilek

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Za příznivými výsledky českého průmyslu v závěru roku můžeme opět hledat automobilky. Téměř skokové meziměsíční zvýšení produkce v prosinci tak zajistilo, že i celý průmysl tentokrát skončil v černých číslech. Tedy alespoň v meziměsíčním srovnání.

Meziroční tempo průmyslové výroby dosáhlo v závěru roku -0,7 % a rovněž kontrastovalo právě s automobilovým průmyslem, který si připsal téměř 12 %.

Automobilky vlastně téměř po celý loňský rok výsledky průmyslu díky dříve neodbaveným zakázkám v podstatě zachraňovaly. Bez jejich přispění by celé odvětví skončilo hluboko v černých číslech. Výroba osobních automobilů se dostala na třetí nejvyšší úroveň v historii a k překonání rekordu už stačilo opravdu poměrně málo, necelých 40 tisíc vozů.

Vyhlídky pro začátek roku 2024 nejsou pro průmysl zatím příliš povzbudivé. Jak už naznačily indexy nákupních manažerů nebo průzkumy důvěry, firmám ve většině oborů chybí stále nové zakázky, a proto musí stále spoléhat na zásobu těch dřívějších. Jsou tím pádem opatrnější v náborech, řízení zásob a tvorbě rezerv. Ostatně i dnes zveřejněné statistiky potvrzují problémy s objednávkami pro těžký a chemický průmysl i pro výrobu elektroniky.

Zatímco většina průmyslu má o zakázky spíše nouzi, v případě výroby aut je situaci v úvodu roku stále ještě příznivá. Otázkou je, jestli automobilky dál dokážou kompenzovat výpadky méně úspěšných oborů.

Pro začátek letošního roku proto budou charakteristická spíše slabší čísla. Dokud nenaskočí domácí a zahraniční poptávka, nezíská průmysl jako největší tuzemské odvětví tolik vyhlížený impuls.

Stavebnictví zakončilo rok 2024 v mínusu

Loňský rok nebyl pro tuzemské stavebnictví příliš pozitivním obdobím. Ať už proto, že se stavebnictví se muselo vypořádávat s vysokými cenami stavebních materiálů, nedostatkem kvalifikovaných i pomocných pracovníků nebo vysokými úrokovými sazbami. Překážek růstu však bylo jistě více, včetně celkově slabé ekonomiky a s ní spojené slabší poptávky po nových bytech a komerčních realitách.

Za celý rok stavební výroba poklesla o 2,6 % s tím, že horší výsledky tentokrát vykazovala inženýrská výstavba zaměřená na budování infrastruktury. V samotném prosinci dokázalo stavebnictví růst o 1,3 % (meziměsíčně), meziročně si však pohoršilo o necelých pět procent.

Lichotivé nejsou ani aktuálně prezentované výsledky nové bytové výstavby. Ta byla jen v prosinci meziročně o 16,5 % nižší, a to především v důsledku pokračujícího útlumu výstavby v Praze. Za celý rok 2023 se začalo v ČR stavět o 15,5 % méně bytů než v roce 2022.

Nových bytů se tak aktuálně staví asi tak málo jako v době covidu. Boom výstavby, který pak následoval, neměl dlouhého trvání, když jej zastavila inflace a drahé peníze vedoucí k odkládání nových projektů. O byrokratických překážkách rozjezdu výstavby snad není třeba ani mluvit.

Co čekat od roku 2024? Z pohledu zakázek situace na první pohled nevypadá nějak dramaticky, i když jsou vidět poněkud slabší objednávky u inženýrské výstavby. Příliš přesvědčivá nejsou data ani u nových stavebních povolení u bytové výstavby, takže je vidět, že pomyslnou zatáčku zatím nevybrala ani tato část stavebnictví. Situace se ovšem může v průběhu roku začít měnit s tím, jak budou korigovat vstupní ceny a zlevňovat peníze.

Pozitivní obrat maloobchodu

I v prosinci pokračoval nesmělý růst maloobchodních tržeb, když se oproti listopadu zvýšily o 0,2 %. Vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z konce předchozího roku pak meziroční tempo dokonce dosáhlo 1,6 %. Ve srovnání s předchozím prosincem lidé více nakupovali elektroniku, kosmetiku a drogérii.

Celoroční tržby obchodů však byly reálně nižší o 4,1 % a stále tak zaostávají za úrovní před pandemií. Největší propad se přitom dotýkal obchodů s oblečením a obuví (-24 %), zbožím pro volný čas a domácími potřebami, porovnáme-li očištěná aktuální prosincová čísla s průměrem roku 2019.

Postupné oživení reálných nákupů, které je patrné už od listopadu dává tušit, že více než dvouletý negativní trend omezování domácností už končí. Začal s rostoucí inflací likvidující kupní sílu obyvatel a také s poklesem inflace končí.

Tato inflace v mezičase přesměrovala větší část výdajů spotřebitelů do oblasti bydlení, a zvláště pak energií. O co více lidé zaplatili na fakturách spojených s bydlením, o to méně zůstalo v důsledku velmi umírněného růstu nominálních mezd na vše ostatní. A když k tomu připočteme i výrazné zdražování v obchodech, tak reálný propad nákupů v posledních dvou letech byl už jen logickým důsledkem chování spotřebitelů.

S koncem inflační epizody se finanční situace českých domácností začne v roce 2024 postupně zlepšovat a nákupy v obchodech velmi pozvolna vracet do dřívějšího „normálu“. Spotřeba domácností bude v letošním roce jedním z hlavních motorů české ekonomiky, ale zřejmě nebude natolik silná, aby se už letos vrátila na předpandemickou úroveň. (7.2.2024)