Průzkum AMSP ČR: Úspory a chytrá řešení jsou pro menší firmy příliš nákladné. Korporace mají výhodu

Pod pojmem „Úspory a chytrá řešení“ si majitelé, jednatelé a ředitelé malých a středních podniků nejčastěji představují IT služby, zjednodušení, úsporu a efektivitu. Největší překážkou přijímání takových řešení ale je, že jsou příliš nákladná. Firmy se také obávají nenávratnosti své investice. Zjistil to výzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila v únoru na vzorku 255 firem do 250 zaměstnanců agentura Ipsos.

Zároveň ale téměř pětina firem neví, co si pod pojmem „chytrá řešení“ představit. „Poukazuje to na absenci širší osvěty, ale i zběsilé terminologické tempo, které zejména segment menších firem není často schopen pojmout,“ podotýká místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.

Nejčastěji využívanými chytrými řešeními jsou podle výzkumu software a IT technologie. Nejvíce známými chytrými řešeními jsou systémy nahrazující papírové dokumenty, BankID a chytré ovládání. Devět z deseti firem udává, že je s těmito řešeními obeznámeno. Zároveň se firmy chystají implementovat chytrý monitoring energií.

Pokud firmy plánují zavedení chytrých řešení, tak spíše výhledově. V následujících 12 měsících plánují nejvíce chytrý monitoring majetku.

„Na trhu se začíná projevovat, že firmy silně prioritizují své výdaje či investice, pečlivě zvažují naléhavost každého nákladu,“ upozorňuje Pavla Břečková. I proto se podle ní potenciál chytrých řešení přesouvá spíše do „výhledu“ než že by byl v nejbližším plánu investic.

„To je spojeno s faktem, že v osmi z deseti případů firmy přijatá chytrá řešení financovaly z vlastních zdrojů,“ dodává.

V segmentu MSP se podle členky představenstva a generální ředitelky AMSP ČR Evy Svobodové neustále opakuje trend péče řádného hospodáře. „Stejně jako třeba v případě automatizace či digitalizace, která zní velmi trendy, firmy v našem průzkumu střízlivě poukazovaly na ekonomickou logiku a návratnost investice,“ říká Eva Svobodová a pokračuje: „Nejinak je tomu nyní u chytrých řešení. Firmě se musí ekonomicky vyplatit v rozumném časovém horizontu. Trend sílí obvykle v dobách, kdy firmy musí velmi zvažovat priority ve svých výdajích, což se nyní bezpochyby promítá.“

„Když se nyní podíváme spíše zpět, do chytrých řešení nejčastěji investují střední firmy v rámci segmentu MSP, tedy ty s 50-250 zaměstnanci. Více než třetina těchto firem alokovala v minulém roce více než čtvrt milionu korun,“ vypočítává předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.

Nepřekvapivě největší částky do chytrých řešení podle něj putovaly od výrobních firem, ale obchod byl tentokrát ve velmi těsném závěsu.

„Nejméně do chytrých řešení v posledním roce investoval sektor služeb – důvodem ale může být i to, že již nějakými chytrými řešeními disponoval, nebo dosáhl v rámci sektoru jisté saturace. Další chytrá řešení by vzhledem k charakteru činnosti již nepřinesla zásadní ekonomický efekt,“ uzavírá Josef Jaroš.

„Inovativní řešení je stále vnímáno zejména v informačních technologiích. Takovéto zařazení je však zvykové a zjednodušené. Věřím, že významný prostor nabídnou v budoucnu řešení dotýkající se cirkulární ekonomiky a ekologických a odpovědných řešení“, upozorňuje Martin Valdauf z PKF APOGEO Special Services a dodává: „Firmy stále nechtějí utrácet za společensky odpovědný přístup. Je to drahé a není to na výsledcích vidět. Pořád vedou ekonomicky viditelná opatření bez většího vnímání společenské odpovědnosti.“

„Z pohledu Komerční banky je potěšitelné, že mezi nejčastěji využívaná ‚chytrá řešení‘ patří právě systémy nahrazující papírové dokumenty či BankID,“ uvádí k průzkumu Blanka Svobodová, která je zodpovědná za korporátní strategii a financování v Komerční bance.

„V obou těchto oblastech poskytujeme firemním klientům tato řešení, včetně pomoci s jejich zavedením. Obdobně mezi těmi zvažovanými, které firmy plánují zavést či začít využívat, figuruje chytrý monitoring energií nebo možnost online ocenění firmy. Opět oblasti, ve kterých banka disponuje potřebným know-how i zkušenostmi a je připravena být firmám nápomocna s jejich využitím,“ doplňuje Blanka Svobodová.

„Energetický management řešíme ve velkých závodech, ale i v malých a středních společnostech. Firmy díky němu mohou jednoduše sledovat například spotřebu elektřiny, tepla, vody, plynu, stlačeného vzduchu a další veličiny,“ říká Milan Šácha, obchodní manažer pro internet věcí ve společnosti Vodafone, a doplňuje: „Vždy klademe důraz na plánované investice a jejich návratnost. Podle typu řešení a velikosti firmy lze dosáhnout úspory 2-3 % z cen energií, vstupní investice se tak společnostem vrátí v řádu několika měsíců.“

„Průzkum mimo jiné ukazuje, že velké množství podniků má stále obavy z nenávratnosti investic do chytrých řešení. V tomto ohledu se snažíme v CzechInvestu pomáhat šířením dobré praxe a informovat o dotačních možnostech pro malé a střední podniky, kterých je celá řada jak ze státního rozpočtu, tak evropských fondů. V oblasti smart řešení je tahounem právě průmysl, kde jsou výrobní firmy nuceny zefektivnit výrobu a zautomatizovat procesy tak, aby obstály v konkurenci na světových trzích,“ podotýká za CzechInvest Michal Urban, ředitel Divize podnikatelského prostředí.

„Výsledky průzkumu ukazují, že firmy nemají vždy úplný přehled o tom, jaké formy daňové podpory svých vývojových aktivit mohou využít. Často také nejsou schopny posoudit, zda je pro ně daná forma podpory relevantní a zda jim přinese budoucí prospěch. To jsou dle mého názoru hlavní důvody, proč je nevyužívají v dostatečné míře. Daňová podpora např. v podobě odpočtu na výzkum a vývoj v Česku existuje již roky, využívaná je mezi společnostmi malé a střední velikosti ale minimálně. Nejtěžší pro firmy zpravidla je správně určit hranici mezi tím, zda jsou činnosti svou povahou klasifikovatelné jako výzkum/vývoj a zda je možné tyto náklady uplatnit dvakrát – jednou jako daňově uznatelný náklad a podruhé jako daňový odpočet. Přitom právě tento úkol ale může firmě přinést další finanční zdroje pro její rozvoj,“ zdůrazňuje Kateřina Novotná, ředitelka v daňovém a právním oddělení Deloitte.

„Průzkum potvrdil, že ani zastropování cen energií nepřineslo dostatečnou úsporu všem firmám. Do budoucna může být dalším směrem investice směrem k energetické udržitelnosti a do chytrých řešení za účelem úspory energií. Vzhledem k přicházející legislativě v oblasti nefinančního reportingu budou čím dál tím oblíbenější fotovoltaické elektrárny a bateriová uložiště, s čímž bude souviset i rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily,“ říká Miroslav Holan, vedoucí Rozvoje strategie a obchodní sítě ŠKODA AUTO Česká republika.

„Z výzkumu pro AMSP vyplývá, že pouze 3,9 % dotázaných firem využívá cloudových služeb. Cloud a cloudová řešení přitom představují velkou příležitost pro firmy v České republice, protože malým a středním podnikům pomáhají inovovat rychleji a trávit se správou IT infrastruktury méně času. Firmy se tak mohou soustředit na svou hlavní činnost a lépe konkurovat velkým firmám, například zprostředkováním lepšího zákaznického zážitku. Příkladem je třeba česká společnost Rouvy, které se díky využití cloudového řešení podařilo škálovat, zefektivnit provoz IT a snížit náklady na infrastrukturu, což vedlo k větší spokojenosti stávajících i nových zákazníků,“ uvádí Tomáš Kasman, Head of Marketing CEE/PL Google Cloud.

„Inovace ve firmě nemusí vždy představovat finančně nákladné řešení. Tržiště merXu umožní rozšířit svůj obchodní dosah na celou EU v krátkém čase bez jazykových bariér a oslovit tak B2B partnery. Jednoznačnou výhodou je krátká návratností finanční investice a relativně jednoduchá obslužnost. Díky široké kategorizaci oborů si svoje partnery najdou jak z oboru automotive, průmyslu nebo strojírenství, tak i třeba i z obnovitelné energie a mnoha dalších,“ konstatuje Václav Liška, manažer týmu, merXu Česko a Slovensko. (2.4.2023)