Nejnovější průzkum EY mezi řediteli stovky tuzemských firem napříč obory ukázal, že téměř polovina firem (44 %) nemusí zastavit výrobu do konce letošního roku. Předchozí období růstu využilo 60 % firem k tomu, aby si připravilo finanční rezervy na více než dva měsíce pro případ výpadku příjmů. Každá druhá firma (52 %) přitom předpokládá pokles maximálně čtvrtiny tržeb. Ředitelé firem mají nyní šanci vytěžit z krize maximum a ukázat, jaké trendy budou převládat, až pandemie pomine.
Globální krize, kterou vyvolala pandemie COVID-19, se výrazně podepisuje v české ekonomice. Téměř všichni tuzemští podnikatelé (94 %), kteří se zúčastnili průzkumu, už v dubnu pociťují pokles tržeb. Do konce roku jej předpokládá 87 % respondentů. Pouze 5 % firem očekává, že porostou. Krizí jsou méně zasaženy společnosti ve zpracovatelském průmyslu a sektoru informačních a komunikačních služeb.
Skoro třetina podnikatelů (28 %) čeká krátkodobě propad tržeb větší než 50 %, v delším horizontu jsou ale optimističtí, protože ve výhledu do konce roku očekává propad tržeb o více než polovinu jen 13 % podnikatelů. V měřítku podle velikosti společností očekávají malé firmy s obratem do 50 mil. Kč, že jejich tržby poklesnou až o 40 %, oproti tomu ředitelé největších firem s obratem nad 3 mld. Kč jsou optimističtější a předpokládají propad o jednu pětinu – lze tedy soudit, že menší firmy čekají ekonomický zásah relativně citelnější než větší hráči.
„Vidíme, že nejvíce zasažení podnikatelé, tedy ti, kteří očekávající propad tržeb větší než 50 %, vydrží bez dodatečné finanční pomoci v průměru maximálně půl roku. Na druhou stranu 55 % nejzranitelnějších firem bude potřebovat využít financování už do 3 měsíců,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
V období ekonomického růstu si 57 % podnikatelů připravilo finanční rezervy na déle než 2 měsíce výpadku příjmů, naopak 40 % firem nevydrží financování současné situace déle než 2 měsíce. „Více než 60 % firem bude potřebovat navýšit financování, a to prostřednictvím své současné banky, programu COVID či dalším mimořádným zdrojem překlenovacího charakteru. Vidíme, že dvě třetiny z těchto firem již se svou bankou jednají a více než jedna třetina zvažuje, že také požádá o odklad splátek v rámci úvěrového moratoria,“ říká David Zlámal, partner odpovědný za podnikové finance a restrukturalizace.
Co se týče sektorové síly zásahu, nejvíce jsou zasaženy firmy ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu, v oboru opravy a údržby motorových vozidel nebo ubytování, stravování a pohostinství.
Část zaměstnanců by mohla být nahrazena pracovníky z jiných oborů
Podnikateli očekávaný dopad krize na jednotlivé regiony České republiky se velmi liší. Podnikatelé označují za nadbytečnou pracovní sílu v průměru 14 % svých zaměstnanců, naopak nedostatečná pracovní síla je v průměru osmiprocentní.
Přebytečnou pracovní kapacitu pociťuje 43 % firem, zejména v oborech zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchod a ubytování, stravování a pohostinství. Jedná se hlavně o firmy v Hlavním městě Praha, Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji.
36 % firem se naopak i přes současná omezení potýká s nedostatkem zaměstnanců, přičemž třetina těchto zaměstnanců by podle názoru podnikatelů mohla být nahrazena pracovníky z jiných oborů. Dotázané firmy poptávají pracovní sílu především v sektoru zpracovatelského průmyslu nebo velkoobchodu a maloobchodu. Poptávky jsou aktuální zejména v Moravskoslezském kraji, Hlavním městě Praha, Pardubickém kraji, Středočeském kraji a Zlínském kraji.
„Mezi hlavními opatřeními, která musí podnikatelé implementovat během následujících 3 měsíců, zaznívají dvě hlavní témata – zajištění zdraví a chodu společnosti, konkrétně vzájemná podpora či kvalitnější komunikace, a snížení nákladů na zaměstnance, buď formou snížení mezd, zkrácením pracovního týdne, podporou prostřednictvím kurzarbeitu nebo odpuštěním povinných odvodů,“ uvádí Vladislav Severa, vedoucí partner týmu pokročilé datové analýzy ve společnosti EY.
Práci z domova 39 % firem využije, avšak 72 % z nich vnímá nižší efektivitu práce. K lepšímu využití práce na dálku by uvítali zlepšení konektivity, zavedení eGovernmentu i vyšší pracovní morálku zaměstnanců.
Tři čtvrtiny společností (77 %) vnímají Kurzarbeit jako vhodné řešení stávající situace, ale varianta navrhovaná státem, tedy 20 % práce a 80 % doma hrazeno státem, je schůdná pouze pro 8 % firem. Ostatní společnosti navrhují větší poměr práce, ideálně odpovídající 60% pracovnímu úvazku. Jako největší daňovou zátěž v současné situaci vnímá 8 z 10 podnikatelů sociální a 68 % podnikatelů zdravotní pojištění. Tomu odpovídá i vnímaná pomoc ve formě odložených daňových povinností. Ideální formou by podle 37 % podnikatelů bylo odložení splatnosti sociálního a zdravotního pojištění o 4-6 měsíců.
Podnikatelům by prospělo otevření hranic alespoň se sousedními zeměmi
Firmám by nejvíce pomohlo otevření hranic do sousedních států, hlavně na Slovensko a do Německa, a zemí Evropské unie. Téměř polovina firem (47 %) pociťuje potíže s přeshraničním pohybem osob. Největší překážkou je pro 47 % firem dovoz materiálu, vývoz výrobků a chybějící zákazníci. Dvě třetiny firem se potýkají se zpomalením dodávek, třetinu firem trápí přerušení dodávek a/nebo navýšení nákladů.
70 % podnikatelů se shoduje, že není možné udržet podnikání déle než 12 měsíců při současném stavu mezinárodních restrikcí. Téměř polovina podnikatelů (47 %) vyžaduje pro zachování svého podnikání otevření hranic alespoň se sousedními zeměmi. Z pohledu geopolitické orientace je pro 58 % podnikatelů důležité otevření hranic se zeměmi EU, pro 16 % s Ruskem a postsovětskými zeměmi.
Digitalizace jako příležitost k překonání krize
42 % firem odhaduje návrat k normálu do půl roku, naopak 30 % firem očekává návrat v časovém úseku delším než jeden rok. I přes obtížné období, kterým si nyní ekonomika prochází, vidí mnoho podnikatelů jistá pozitiva, která z aktuální situace plynou. Uvědomují si význam hodnot v osobním životě i v podnikání. Vidí příležitosti pro urychlení digitalizace práce a školství či procesů ve státní sféře, zmiňují potřebu důkladnějšího a robustnějšího zabezpečení IT infrastruktury. Očekávají potřebné zlepšení situace na pracovním trhu, hlavně větší možnost výběru kvalitnějších kolegů, realističtější platy nebo i větší loajalitu zaměstnanců. V průzkumu také zaznělo téma soběstačnosti Evropy a závislosti na Číně. (21.4.2020)
