CzechIndustry > Průzkum MPO: Pro zvládnutí pandemie koronaviru je klíčová rychlá podpora vývoje a nasazení nových technologií i řešení
Průzkum MPO: Pro zvládnutí pandemie koronaviru je klíčová rychlá podpora vývoje a nasazení nových technologií i řešení
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podporuje zavádění nových řešení a technologií, které pomáhají s bojem proti pandemii koronaviru. Umožňují lépe zvládnout krizi a zmírnit dopady na společnost a ekonomiku. Aby se finanční a další pomoc v souvislosti s aktuálním nouzovým stavem správně zacílila, uskutečnil se od 19. do 22. března bleskový on-line průzkum. I přes krátký čas přišlo 383 odpovědí od podnikatelských subjektů různé velikosti, kdy 70 % byly malé a střední firmy.
Téměř polovina respondentů (45 %) uvedla, že je k boji s koronavirem potřeba rychlá podpora vývoje a nasazení nových technologií i řešení, a to medicínských i nemedicínských. Podle více než poloviny účastníků průzkumu (52 %) se řešení musí nasadit v řádu dnů, tedy před očekávaným vyvrcholením koronavirové epidemie. Na základě výsledků průzkumu MPO operativně připravilo program “Czech Rise Up – Chytrá řešení proti Covid-19” s aktuálně předpokládaným rozpočtem 200 milionů korun. Vyhlášena také bude první výzva z programu Technologie COVID 19 z OP PIK, kde bude celkem k dispozici minimálně 300 milionů korun. Oba programy schválila v pondělí 23. března vláda.

Podrobné výsledky průzkumu:
Většina podnikatelů, kteří se průzkumu zúčastnili, byli malí a střední podnikatelé a živnostníci. Jen menšinu představovaly velké firmy (6,8 %), výzkumné a jiné instituce (např. školy) pak představovaly 8,1 % odpovědí. Především pro vědu a výzkum byly vyčleněny prostředky z Technologické agentury, resp. příjemci programu GAMA2 byli vyzváni, aby dílčí projekty zaměřili přímo na boj s Covid-19.
Časový horizont malých a středních podniků odpovídá celku, u velkých firem je vyšší podíl středně a dlouhodobých řešení. U výzkumných institucí naopak převažuje okamžitý boj s nákazou.
Z hlediska projektů 30 % odpovědí indikovalo potřebu pomoci pro organizační změnu zasažené firmy, tedy například pro automatizaci pro nedostatek pracovníků, pořízení e-shopu, digitalizaci výrobního procesu pro práci na dálku, atd. Z tohoto počtu byly tři čtvrtiny malých a středních podniků a jen osm procent velkých podniků. Dvě třetiny podnikatelů přitom indikovaly potřebu ve středním a delším časovém období v řádech týdnů až měsíců. Na tento účel tak, krom úvěrů a dalších forem pomoci například prostřednictvím ČMZRB, budou alokovány prostředky z dříve schváleného programu Ministerstva průmyslu a obchodu “Country for the Future.”
Téměř pětina podnikatelů (17 %) chce žádat o podporu na pořizování strojů pro výrobu zdravotnických prostředků, více než dvě třetiny z toho opět malé a střední podniky. Na tuto formu pomoci se zaměří další z programů MPO schválených vládou, a to program “Technologie - COVID” financovaný ze zdrojů EU. Ten doplní program “Czech Rise Up – Chytrá řešení proti Covid-19” v prvním pilíři (i) Pořízení materiálu pro výrobu ochranných a zdravotnických prostředků a mzdové náklady zaměstnanců ve výrobě těchto prostředků. A to u řešení, která je možno okamžitě nasadit do praxe, ale sériová výroba ještě nebyla zahájena, případně je nezbytné její výrazné navýšení. O tento doplňkový typ podpory projevila zájem desetina podnikatelů.

I po změně pravidel pro využití prostředků z fondů EU vznikají oblasti, které nelze financovat ze zdrojů EU. Jde o poslední fázi vývoje a rychlé nasazení technologií a řešení, a to medicínských a nemedicínských, které umožní efektivně bojovat s COVID-19 a čelit dopadům do ekonomiky a společnosti. Přitom téměř polovina všech odpovědí (44,6 %) indikovala potřebu rychlé podpory vývoje a nasazení zcela nových technologií a řešení. A více než polovina z nich (52,6 %) indikovala okamžitou potřebu podpory v řádu dnů, tedy před očekávaným vyvrcholením koronavirové epidemie.
Protože tyto požadavky nelze v současné době uspokojit z dalších programů, zaměří se na ně dva hlavní pilíře nového programu:
•(ii) Rychlé financování pro technologická řešení nabídne zjednodušenou formu žádostí a rychlé poskytnutí financování zaměřené na finální dovyvinutí a škálování nových technologií a inovativních řešení. Tedy na rychlou podporu již existujících technologií, které mohou být rychle upraveny a nasazeny na český trh, nebo technologií, které jsou v poslední fázi vývoje a mohou být rychle dokončeny. O tento typ financování projevilo zájem 25,7 % podnikatelů.
•(iii) Rychlé financování pro zcela nová řešení nabídne zjednodušenou formu žádostí a rychlé poskytnutí financování na vývoj a nasazení úplně nových řešení, tedy včetně například startupů. Na rozdíl od financování ad II jde o vývoj zcela nových a dosud neexistujících řešení, vzniklých například v rámci rise-up hackathonu a dalších aktivitách, jako je například skupina Covid-19 CZ. O tento typ financování projevilo zájem 19,3 % podnikatelů.
Z hlediska typu nákladů jednoznačně převažují neinvestiční potřeby. V případě investičních jde téměř ve dvou třetinách případů o záměr výroby ochranných pomůcek a zvýšení kapacity výroby kryté převážně z programu “Technologie - COVID”. V případě finálního vývoje/úpravy existujících technologií (ii), jde v drtivé většině (79 %) o tzv. měkké náklady, tedy mzdy apod. Jejich podíl u vývoje zcela nových technologií je dle očekávání ještě o málo vyšší (82 %).
V otázce nezbytně nutné výše financování byla při zadání zohledněna jak výše možné dotace v režimu de minimis (200 000 euro), tak i využití metody tzv. framingu záměrným zadáním více možností u nižších částek s cílem minimalizovat motivaci žádat maximální možnou částku a zvýšit objektivitu odpovědí. Více než polovina odpovědí (50,7 %) indikovala zájem o podporu do výše 1 milionu korun.
Z hlediska typů projektů se u finálního vývoje, úpravy a nasazení technologií (ii) do limitů jednoho milionu korun, do 5 milionů a nad 5 milionů korun shodne přibližně třetina odpovědí. U vývoje zcela nových technologií typu start-up (iii) do limitu jednoho milionu korun vešla právě polovina podnikatelů, do limitu de minimis pak dalších 37 procent odpovědí. Z těch, kteří indikovali v této oblasti potřebu nad 5 milionů korun, byla většina typu výzkumných institucí a velkých podniků a jen menšina malých firem a startupů.
