Dne 3. listopadu 2020 byl 1. blok Běloruské jaderné elektrárny s reaktorem VVER-1200 generace III+ přifázován k přenosové soustavě a dodal do ní první kilowatthodiny elektřiny. Tento blok zde staví ruská korporace pro atomovou energii Rosatom.
„Dodávka první ´jaderných´ kilowatthodin elektřiny do sítě je historickou událostí, která značí začátek éry běloruské jaderné energetiky. Bylo to možné díky dlouhé a produktivní práci velkého týmu běloruských a ruských odborníků. Do uvedení nového bloku do provozu zbývá bezpochyby ještě mnoho práce, ale už dnes je možné mluvit o úspěšné realizaci projektu Běloruské jaderné elektrárny, první jaderné elektrárny s ruskými jadernými technologiemi generace III+ za hranicemi Ruska,“ uvedl generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov.
„Projekt AES-2006, podle kterého se stavěla Běloruská jaderná elektrárna, je jedním z nejperspektivnějších a nejúspěšnějších na světovém jaderném trhu. Mezi hlavní zákazníky, kteří si objednali výstavbu jaderných bloků VVER-1200 generace III+, patří Finsko, Maďarsko, Turecko, Bangladéš a Čína. Tento seznam nejvýmluvněji potvrzuje spolehlivost a efektivitu ruských jaderných technologií,“ řekl viceprezident pro výstavbu ve společnosti IK ASE (generální dodavatel výstavby a součást Rosatomu) Andrej Petrov.
7. srpna 2020 byla do aktivní zóny reaktoru 1. bloku zavezena první kazeta s čerstvým jaderným palivem. 11. října pak reaktor během fyzikálního spouštění dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu (méně než 1 % nominální hodnoty). 23. října společnosti Běloruská JE, provozovatel nové elektrárny, a IK ASE získaly od běloruského ministerstva pro mimořádné situace povolení k zahájení energetického spouštění, které znamená, že výkon bude zvýšen z 1 na 50 procent, blok bude připojen k přenosové soustavě a proběhnou dynamické zkoušky primárního okruhu při 50% výkonové hladině. Tyto práce by měly být dokončeny v prosinci letošního roku a poté začne další fáze spouštění, kdy výkon vzroste až na 100 procent a kdy budou probíhat další dílčí zkoušky. Uvedení 1. bloku do komerčního provozu se očekává v prvním čtvrtletí 2021.
První blok Běloruské elektrárny se stal prvním zahraničním běžícím blokem s ruskými technologiemi generace III+. V současnosti jsou v Rusku úspěšně provozovány 3 analogické bloky: dva v Novovoroněžské jaderné elektrárně a jeden v Leningradské. 22. října byl v Rusku připojen k síti čtvrtý blok typu VVER-1200, 6. blok Leningradské jaderné elektrárny.
Ve srovnání s bloky předchozí generace s reaktorem VVER-1000 má inovativní blok generace III+ s reaktorem VVER-1200 řadu výhod, které podstatně zvyšují jeho bezpečnost a hospodářské parametry. Projekt zahrnuje komplexní technická řešení, která zajišťují jeho provozní bezpečnost a vylučují únik radioaktivních látek do životního prostředí. Jedním z konkrétních příkladů jsou dvě ochranné obálky. Vnitřní obálka zajišťuje hermetičnost prostor, kde je umístěn reaktor a primární okruh. Vnější obálka je schopná odolat přírodním i technogenním rizikům, včetně tornáda, zemětřesení, povodně ad. Pasivní bezpečnostní systémy jsou schopny fungovat dokonce i v případě úplné ztráty napájení bloku, a přitom plnit všechny bezpečnostní funkce bez dodávky elektřiny a zásahu obsluhy. Systém pasivního odvodu tepla (SPOT) zajišťuje dlouhodobý odvod tepla z aktivní zóny reaktoru v případě výpadku všech zdrojů napájení a obejde se bez zásahů obsluhy a pracuje i při mimořádných přírodních událostech. Díky nádržím prvního a druhého stupně v případě vzniku mimořádné události, kdy tlak v primárním okruhu poklesne pod stanovenou hodnotu, je zajištěno podávání vody do reaktoru a chlazení aktivní zóny. Tímto způsobem dojde i k zastavení řetězové štěpné reakce, protože do reaktoru proudí velké množství kyseliny borité, která pohlcuje neutrony. Ve spodní části ochranné obálky je umístěn tak zvaný lapač taveniny, který zachytí a chladí roztavenou aktivní zónu v případě hypotetické havárie, která může vést k poškození aktivní zóny reaktoru. Lapač umožňuje zachovat celistvost ochranné obálky a zároveň zabránit úniku radioaktivních prvků do životního prostředí dokonce i při hypotetických těžkých haváriích. Kromě toho byl zvýšen výkon reaktoru o 20 %, výrazně zmenšen počet obslužného personálu a prodloužena projektová doba provozu na dvojnásobek (ze 30 na 60 let s možností prodloužení o 20 let).
Hlavním dodavatelem klíčových komponent jaderného ostrova Běloruské elektrárny je společnost Atomenergomaš (strojírenská divize Rosatomu).
Palivové kazety byly vyrobeny společností TVEL (palivová divize Rosatomu) v podniku NZCHK. Úroveň obohacení se pohybuje od 1,3 do 4,4 %.
V současnosti je Rosatom světovým lídrem v jaderné energetice a jedinou společností na světě, která staví v zahraničí jaderné elektrárny sériově. Ve světě bylo za pomoci ruských technologií postaveno 102 jaderných bloků, z nichž 78 používá reaktory typu VVER. V současnosti má Rosatom v mezinárodním portfoliu zakázek 36 bloků VVER ve 12 zemích, z toho je ve fázi výstavby 25 bloků v 9 zemích.
Do Běloruské jaderné elektrárny směřovala produkce řady českých firem, ať už jde o armatury, čerpadla, potrubí, elektropohony, nebo laboratorní vybavení. Je to podobné jako i v případě dalších bloků VVER-1200. Například v jaderných elektrárnách Leningradská II, Novovoroněžská II a Ostrověcká je možné najít armatury od společností Arako, Armatury Group, I.B.C. Praha, L D M, Modřany Power, Mostro, MPower Engineering a MSA, potrubí od Lavimont Brno, čerpadla od Sigma Group, kabely a kabelové, průchodky od Kabelovny Kabex, servopohony od ZPA Pečky a další produkci vyrobenou v Česku. Celkem jde o zboží v hodnotě přes 2 miliardy korun. (4.11.2020)
