V zemích Evropské unie dalo v roce 2017 poprvé život dítěti celkem 2,3 milionu žen. Většina z nich (92 %) byla ve věku 20 až 39 let. Čtyři procenta tvořily teenagerky do dvaceti let a zbylá čtyři procenta ženy po čtyřicítce. Nejmladšími prvorodičkami se staly Bulharky a Rumunky, nejstaršími Španělky a Italky.
Věk evropských žen při narození prvního dítěte
Nejvyšší podíl narození prvních dětí mladým matkám byl zaznamenán v Bulharsku (12,5 %) a Rumunsku (12,1 %). Další v pořadí byly Maďarsko (8,5 %) a Slovensko (8,1 %). Průměr Evropské unie činil 3,7 %, v České republice měly teenagerky do 20 let podíl 3,2 %. Nejnižší byl v Dánsku (1,0 %), Itálii a Slovinsku (shodně 1,1 %), Nizozemsku (1,2 %), Lucembursku a Švédsku (shodně 1,4 %).
Jsou trendem „přezrálé prvorodičky“?
Nejvyšší podíl „novopečených“ maminek ve věku 40 a více let zaznamenali statistici ve Španělsku (8,8 %) a v Itálii (8,6 %). Další v pořadí byly Řecko (6,6 %) a Lucembursko a Irsko (shodně 5,9 %). Na opačné straně žebříčku se umístily země s méně než dvěma procenty „zralých“ prvorodiček: Litva (1,3 %), Polsko (1,4 %), Slovensko (1,5 %) a Lotyšsko (1,8 %). V České republice tvořily ženy, které si do čtyřiceti a více let „prodloužily bezdětnost“, pouhá 2,1 %, z toho dvě ženy v době porodu oslavily padesáté narozeniny. Třetinu prvorodiček tvořily ženy ve věku 25 až 29 let. (ČSÚ,4.9.2019)
