CzechIndustry > Pšenice, řepka a 5,6 MWp. Greenbuddies vybudovali ve Švédsku unikátní agrivoltaickou elektrárnu
Pšenice, řepka a 5,6 MWp. Greenbuddies vybudovali ve Švédsku unikátní agrivoltaickou elektrárnu
Společnost Greenbuddies dokončila největší projekt svého druhu v Evropě, pozemní agrivoltaickou elektrárnu o výkonu 5,6 megawatt-peaků (MWp) u švédského města Hova. Projekt zahrnuje 8 680 solárních panelů namontovaných na trackerové konstrukci s možností individuálního naklápění. Agrivoltaika představuje ekologicky přínosný způsob, jak zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Její hlavní výhodou je, že umožňuje na stejné ploše současně vyrábět solární energii a pěstovat zemědělské plodiny. Na projektu ve Švédsku se podílejí výzkumníci z místních univerzit, kteří studují integraci solární energie do švédské energetické sítě a současně maximalizaci využití půdy. První sklizeň pšenice a řepky, které zde budou pod panely pěstovány, je plánována už na rok 2025.
Podle nejnovějších výzkumů by zejména ve střední Evropě mohla agrivoltaika pokrýt až 68 % současné poptávky po energii v regionu a zároveň překvapivě zvýšit i zemědělské výnosy. Jde o to, že některé druhy plodin mají významný prospěch ze stínu, který poskytují fotovoltaické panely. Výnosy stínomilných plodin, které představují zhruba čtvrtinu celkové zemědělské produkce, by se tak mohly zvýšit až o 16 %.
.jpg)
Ekonomický potenciál je mimořádný
Podle datových analýz globálního think tanku EMBER by země střední Evropy mohly postupně vybudovat až 180 GW agrivoltaického výkonu. Celkově by agrivoltaika dokázala ve střední Evropě vyrobit 191 TWh čisté elektřiny, což je téměř trojnásobek současné výroby obnovitelné energie v daném regionu. Ta podle zdroje ember-energy.org nyní činí přibližně 73 TWh. Pro představu, pouhých 9 % elektřiny vyprodukované cestou kombinující její výrobu se zemědělstvím by stačilo na pokrytí veškeré potřeby elektřiny zemědělského a potravinářského sektoru.

Agrivoltaika v České republice
Pro využití potenciálu agrivoltaiky hraje obecně klíčovou roli legislativní a vládní podpora. V České republice nyní nově definuje výrobu elektřiny z agrivoltaiky legislativa z konce roku 2024. Tento zákon stanovuje, že fotovoltaická zařízení technicky umožňují zemědělskou výrobu, a objasňuje, že developeři nemusí měnit určení pozemku nebo územní plán oblasti, aby mohli realizovat agrivoltaické projekty. V současné době jsou v ČR fotovoltaická zařízení povolena v sadech, vinicích a chmelnicích, nikoli však na obecných zemědělských polích. Po zkušební době se však očekává, že bude agrivoltaika povolena i na nich.
Legislativa a podpora napříč Evropou
Některé evropské země mají směrnice, které agrivoltaiku podporují. V Německu, Rakousku, Francii, Itálii nebo Nizozemsku předpisy umožňují využívat půdu jak pro zemědělství, tak pro fotovoltaiku, aniž by to mělo vliv na zemědělské dotace. V Polsku studie o vlivu agrivoltaiky na pěstování pšenice zjistila, že finanční příjem z jednoho hektaru by mohl být díky souběžné výrobě elektřiny až 12krát vyšší než při samotném pěstování pšenice. V Rakousku byl nedávno přijatý zákon o obnovitelných zdrojích energie a ten zahrnuje mj. investiční dotace jak na nová agrivoltaická zařízení, tak na přestavbu těch stávajících.
.jpg)